Lifestylová inflace a honba za výnosem. Pokud jste se právě finančně osamostatnili, možná děláte tyhle chyby

Ačkoliv současné zdražování příliš nepřeje investicím do budoucna, nemělo by se na ně zapomínat. Zejména mladým lidem, kteří teprve začínají kariéru, nemusí úplně dávat smysl přemýšlet o tom, co budou dělat v důchodu. Pokud ale o svých úsporách nezačnou přemýšlet hned od začátku, mohou na to časem doplatit.

Tady je pět nejčastějších chyb, které dělají mladí lidé, když se finančně osamostatní: 

1. Čekají příliš dlouho, než si začnou spořit na důchod

Pokud se někdo chce připravit na důchod, musí najít ten správný balanc mezi utrácením a odkládáním peněz na později. Se spořením by se ale nemělo čekat příliš dlouho. Díky úrokům mohou i menší částky narůst, pokud se uloží dostatečně brzy. Je totiž rozdíl v tom, zda si člověk začne dávat peníze stranou už ve 25 letech věku, nebo zda počká až do 35 let, ačkoliv si měsíčně ukládá tu samou částku.

V nedávném průzkumu investiční společnosti Natixis 60 procent lidí uvedlo, že budou muset pracovat déle než plánovali, aby mohli odejít do důchodu. Celkem 40 procent dotazovaných pak řeklo, že „by se musel stát zázrak“, aby mohli jít do penze s pocitem jistoty.

Pro mladé lidi je důchod něco, co je v daleké budoucnosti. „Pokud ale čekají až příliš dlouho, budou to později muset dohnat nebo oddálit odchod do penze,“ řekl serveru CNN finanční poradce Jay Lee ze společnosti Ballaster Financial.

Obecně doporučovanou částkou, se kterou by člověk měl jít do důchodu, jsou podle serveru Srovnejto.cz dva miliony korun. Z těchto peněz je pak možné v penzi vyžít po dobu 20 let s více než osmi tisíci měsíčně nad rámec státního důchodu.

2. Nevyužívají příspěvky státu na penzijní připojištění

Jednou z možností, jak si spořit na důchod, je doplňkové penzijní spoření nebo také penzijní připojištění. U této formy spoření vzniká v Česku nárok na příspěvek od státu. Pro minimální státní příspěvek 90 korun je nutné ukládat minimálně 300 korun měsíčně. Nejvyšší možný měsíční příspěvek je 230 korun při spoření tisícovky měsíčně. 

Navíc lze snížit daňový základ až o 24 tisíc korun ročně. Odečíst lze částku vkladu nad tisíc korun, takže pro plný odpočet by měl člověk měsíčně spořit tři tisíce korun.

Obecně si ale Češi spoří na důchod pozdě a příliš nízké částky. Průměrný věk lidí, kteří využívají penzijní připojištění, je podle serveru Srovnejto.cz okolo 47 let. V průměru mají lidé v tomto věku naspořeno okolo sta tisíc korun.

Investiční podcast

Jsem až znechucený, kolik akcií lze teď levně nakoupit. Nevíme, co brát dřív, říká Gladiš

14. 6. 2022 ▪ 29:38 min.

3. Stávají se obětí „lifestylové inflace“

Takzvaná lifestylová inflace popisuje stav, kdy jakmile lidé začnou více vydělávat, začnou si také pořizovat věci a služby, které pro ně byly dříve luxusem, ale teď je vnímají jako nezbytnost. To vede k většímu a často zbytečnému utrácení například za jídlo v restauraci nebo dražší oblečení či zkrášlovací služby. Nejčastěji se tento jev vyskytuje právě u mladých, kteří dokončí studia a nastoupí poprvé do práce.

Odborníci lifestylovou inflaci spojují také se sociálními sítěmi, vlivem kterých mají lidé potřebu držet krok s ostatními. Kupují si proto i věci, které nepotřebují, aby o něco nepřišli.

4. Nemají dostatek úspor pro případ nouze

Nouzové úspory jsou dobré pro případ, že člověk náhle přijde o práci, onemocní, nebo pokud se zkrátka objeví nějaké nečekané výdaje. Mladí lidé na takové scénáře ale často nemyslí a tím se vystavují vyššímu riziku, že se zadluží, pokud nějaká neplánovaná situace nastane.

Podle finančního poradce Leeho by si nezadaní lidé měli dát stranou do nouzového fondu částku odpovídající jejich platu za šest měsíců. Pro páry s dvěma platy by částka měla být ve výši jejich příjmů za alespoň tři měsíce.

5. Uchovávají příliš velké částky v rizikových aktivech, jako jsou kryptoměny

Zatímco kryptoměny nebo NFT vypadají atraktivně a mohou rychle růst, je investice do nich považovaná za spíše rizikovou. „Ze sociálních sítí známe každý někoho, kdo rychle zbohatl díky alespoň jednomu z těchto způsobů,“ uvedl pro server CNN finanční poradce Nick Reilly.

Někteří odborníci tento jev nazývají Shiny Object Syndrom: lidi lákají nápady a trendy, ale brzy je omrzí a zájem opadne. Investice s vysokým riskem a vysokou volatilitou jsou stále atraktivnější právě pro mladé investory, kteří chtějí rychle zbohatnout a pro které mohou být zavedené metody jako investice do akcií nudné. Jsou ale stále jistějším řešením. „Pokud jde o plánování financí, je to spíše o přípravě na nejhorší než o honbě za nejvyšším výnosem,“ shrnuje pro server finanční poradce Lamar Watson.

Pokud se chcete dozvědět více ze světa investic, naučit se investovat nebo si udělat pořádek ve svých financích, odebírejte newsletter Peníze HN, jako to dělá už přes šest tisíc našich čtenářů.