Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o 16 procent, růst tak zrychlil již podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali inflaci 17 procent.

Rychlejší růst cen byl jen v období ekonomické transformace na začátku 90. let minulého století, upozornil analytik Deloitte David Marek. Na současné inflaci je podle něj důležité, že nejde pouze o vliv jednotlivých komodit, růst cen je plošný. „Nicméně hlavní útok na naše peněženky vede inflace prostřednictvím cen energií a potravin,“ dodal. Riziko zvyšování inflačních očekávání naklání misky vah směrem k vyšším úrokovým sazbám ČNB, podotkl.

Ceny potravin v červnu meziročně vzrostly o 18 procent. Zvyšují se také náklady na bydlení. Zemní plyn zdražil téměř o 58 procent, tuhá paliva a elektřina zhruba o třetinu, teplo a teplá voda byly proti loňskému červnu dražší o 18,1 procenta. Za pohonné hmoty lidé platili o 47,5 procenta více. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 procenta a ceny služeb o 13,9 procenta, uvedl ČSÚ.

Z jednotlivých potravin se výrazně zvýšily například ceny mouky, a to o téměř 70 procent. Chleba zdražil o 28,6 procenta, drůbeží maso o třetinu, polotučné trvanlivé mléko o 42,3 procenta, máslo o 55,8 procenta, ostatní jedlé oleje o 58,7 procenta a cukr o 41,3 procenta. Ceny stravovacích služeb byly vyšší bezmála o čtvrtinu.

Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,6 procenta. „Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje,“ uvedli statistici. Zemní plyn zdražil proti květnu o 5,8 procenta, elektřina o 0,6 procenta, výrobky a služby pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 procenta a tuhá paliva o 3,1 procenta.

Mezi potravinami meziměsíčně vzrostly například ceny drůbežího masa, a to o 6,6 procenta. Za uzeniny lidé platili o 3,4 procenta více, za sýry a tvarohy o 3,9 procenta, za oleje a tuky o šest procent, za chleba o dvě procenta, za jogurty o 5,9 procenta a za brambory o 9,5 procenta. Naopak ovoce ve srovnání s květnem zlevnilo o 2,5 procenta a vepřové maso o 1,9 procenta.

Podle analytiků oslovených ČTK se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.  Současný vývoj podle nich nahrává srpnovému zvýšení úrokových sazeb, což ale nový guvernér České národní banky Aleš Michl při svém jmenování odmítl. Ani analytici nejsou v názoru na potřebu jejich zvýšení jednotní. 

„Zdražování elektřiny a plynu ještě není u konce, respektive se do inflace ještě zcela nepropsalo. Proto lze počítat s tím, že inflace i v následujících měsících dále zvýší, ale na jaké hodnotě bude kulminovat, se říct v podstatě ani nedá,“ uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek. V každém případě bude podle něj znamenat další pokles reálné kupní síly obyvatelstva, který se projeví v omezování spotřeby domácností, a tedy i v dalším zpomalení ekonomiky.

Vrchol má meziroční inflace v české ekonomice stále ještě před sebou, dosažený by mohl být v letošním třetím čtvrtletí, tedy snad v červenci či srpnu, odhadl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Odpověď na otázku, kdy a na jaké úrovni dosáhne inflace vrcholu, bude podle něj záviset především na vývoji cen energií pro domácnosti. Za celý rok 2022 se průměrná inflace může vyšplhat k 15 procentům, v roce 2023 by meziroční inflace měla výrazně klesat, doplnil. Na srpnovém měnovém zasedání ČNB čeká debatu o tom, zda úroky dále zvýšit, výsledek diskuse Jáč pokládá za velmi nejistý.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist