Červencový nárůst nezaměstnanosti je tradičním sezonním výkyvem, podle některých analytiků k němu mohla již přispět i rostoucí inflace, která nutí firmy šetřit. Výrazný nárůst nezaměstnanosti přes čtyři procenta ale letos nečekají. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta, oznámil v pondělí Úřad práce.

„Trh práce v červenci odhalil jak běžné sezonní trendy, tak mírný propad poptávky po pracovní síle,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Počet nezaměstnaných stoupl proti červnu o 10 tisíc, což podle něj odráží hlavně ukončování sezonních prací. „Menší část zvýšení nezaměstnanosti lze připsat registracím čerstvých absolventů škol, také v souladu se sezonními trendy. Kde se ale letošní vývoj začal mírně lišit, je ve schopnosti trhu práce nezaměstnané absorbovat. Získat nové zaměstnání se zdá být proti loňsku obtížnější, protože nabídka klesla,“ poznamenal.

Firmy v červenci nabízely 313 tisíc volných pracovních míst, což je meziročně o 45 tisíc méně. Počet nabízených pozic klesá nepřetržitě od letošního února, kdy podniky hledaly 364 tisíc nových zaměstnanců. Současný počet inzerátů shánějících nové pracovníky je navíc nejnižší od předloňského října. Na podobné úrovni byla několik měsíců po sobě nabídka pracovních míst naposledy v roce 2018.  

Nárůst nezaměstnanosti si podle analytika Deloitte Václava Frančeho asi nelze vysvětlit jinak než tak, že firmy začínají propouštět pod tlakem vysokých cen energií. „Letos by mohlo dojít i k citelnému nárůstu nezaměstnanosti, obzvláště pokud by došlo k zastavení toku ruského plynu do Evropy. Letošek by tak mohl představovat zlom, kdy z trhu práce vymizí permanentní nedostatek pracovníků a z toho vyplývající inflační tlaky,“ uvedl.

Růst červencové míry nezaměstnanosti ovlivnila především inflace, řekl generální ředitel personální agentury Randstad Jacek Kowalak. Podniky jsou podle něj z důvodu zdražování nuceny šetřit, přehodnocovat investice a omezit nábor na místa, která nutně nepotřebují. „Šetří i potenciální zákazníci, méně utrácejí za zbytné služby a zboží. Některé firmy budou v budoucnu dokonce nuceny počet zaměstnanců zredukovat,“ míní.

Naopak analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil český pracovní trh považuje nadále za silně utažený, přičemž jej významně nerozhodilo ani citelné množství uprchlíků z Ukrajiny. „Situace se ovšem může začít měnit na podzim, kdy se zpracovatelský sektor bude ocitat pod tlakem enormně drahých energií. Ty budou omezovat nejen rentabilitu výroby v tuzemsku, ale i v Německu. A zatímco dosud české firmy ani v momentech výpadků výrobních vstupů k propouštění nesahaly s vědomím, že v případě zlepšení situace by lidi je jen těžko nabíraly nazpět, podzimní měsíce toto odhodlání vystaví těžké zkoušce,“ uvedl.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš pro celý letošní rok předpokládá, že se nezaměstnanost udrží v průměru na červencových 3,3 procenta. Na podzim by podle něj sezonní vlivy, tedy například větší poptávka v zemědělství, mohly přispět k mírnému snížení pod tuto úroveň, na přelomu roku by naopak nezaměstnanost mohla mířit blíže ke čtyřem procentům. Přesto i v roce 2023 očekává podíl nezaměstnaných v průměru na 3,6 procenta, výhledově v dalších letech pak s ekonomickým oživením bude nezaměstnanost dále klesat, dodal.