Středopravá vláda ani v posledních dnech nepřestává překvapovat, k jakým krokům je ochotna přistoupit. V následujících třech týdnech bude rozhodovat o tom, zda přistoupí ke dvěma velkým protitržním věcem, které od ní po volbách nečekal téměř nikdo. Do 10. září hodlá rozhodnout o zavedení dodatečné daně pro banky a energetické firmy, které říká „válečná daň“. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS také znovu pohrozil diktováním marží, a tedy i cen u pohonných hmot. A to už od 1. září, tedy za dva týdny a půl.

Stále se mi chce věřit tomu, že jde jen o slovní nátlak na čerpací stanice k rychlejšímu zlevňování – a nakonec žádné přikazování „přiměřených“ výdělků v oboru, kde je dost komerčních subjektů, nebude. A to i přes to, že Stanjurovo ministerstvo financí je k takovému diktování zase o krok blíž. Už má sepsaný výměr, který mají HN k dispozici. A také metodický pokyn.

Žádnou konkrétní částku, která by určovala maximální možnou cenu benzinu nebo nafty nebo povolený rozdíl mezi kupní a prodejní cenou, materiál neuvádí. Obsahuje ale vzorečky, podle kterých si limit bude muset vypočítat každá čerpací stanice a distributor. Jak pro maloobchod (čerpací stanice), tak pro velkoobchod (distributoři) jsou ve vzorcích klíčové hodnoty, které by mělo ministerstvo v dalších dnech stanovit. U čerpacích stanic se v dokumentu hovoří o „referenční marži“, u distributorů o „koeficientu“. 

Velmi zjednodušeně si čerpací stanice budou moci k cenám, za které palivo nakoupí u distributora, přičíst přirážku, jakou si dávali v lednu a únoru letošního roku. A číslo stanovené od ministerstva financí, což má být opět průměrná přirážka za leden a únor, ale půjde o průměr za všechny čerpací stanice v Česku. To se mimochodem provozovatelům pump nelíbí, protože v té době prý měli podprůměrně nízké marže.

Stanjurovo ministerstvo ve čtvrtek obhajovalo připravovanou regulaci tím, že v červenci měly benzinky „nepřiměřeně velké marže“. Tak se na ně pojďme trochu detailněji podívat.

Hlavní sdělení bylo, že čerpací stanice si z litru benzinu nechávaly v průměru o tři koruny víc. Je to moc? V červnu podle údajů ministerstva financí byla průměrná hrubá marže (tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, ne zisková marže) benzinu 2,36 koruny, průměrná cena podle CCS pak 47,33 koruny. To ve výsledku znamená hrubou marži asi pět procent.

O měsíc později došlo k nárůstu. Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou byl 5,64 koruny – a průměrná cena 47,73 korun. To je marže necelých 12 procent. Ano, je to nárůst, ale i samo ministerstvo v prohlášení říká, že v červenci si pumpy kompenzovaly výrazně nižší marže z května a června. A necelých pět procent – ani dokonce necelých 12 procent hrubé marže – není něco, co by šlo označit „astronomickými maržemi“, jak to udělal prezidentský kandidát Josef Středula. Nicméně ministr financí Stanjura říká, že už je to moc, a čeká, že si provozovatelé čerpacích stanic marži sníží. Což se podle jejich vyjádření v srpnu děje.

Zajímavé je, že proti cenovému stropu nebrojí jen ty čerpací stanice, co mívají nejdražší pohonné hmoty (vesměs ty největší řetězce), ale i ten, kdo oproti nim bývá levnější o několik korun a má na čerpacích stanicích fronty (Tank Ono). „Stropování cen je v tržním hospodářství ekonomický nesmysl. Jakou marži si dá obchodník, je jeho věc. Pokud bude prodávat benzin za 50 korun na litr a jinde bude za 40, tak mu na pumpu nikdo nepřijede a stejně zlevní,“ okomentoval to pro HN majitel Tank Ono Jiří Ondra. 

Jako většina ostatních lidí chci platit za pohonné hmoty co nejméně a budu rád, když mi při tankování plné nádrže cena spadne zase pod dva tisíce korun. Stanjurův záměr nechat antimonopolní úřad zkontrolovat, zda čerpací stanice nedělají něco nekalého, je naprosto v pořádku. Ale považuji za nebezpečné diktovat někomu na trhu, kde je dost subjektů, kolik si může přihodit ke své nákupní ceně. Zejména, když toto číslo nepřevyšuje 15 procent. Což není v byznysu nic mimořádného, natož, Středulovými slovy, astronomického (to už je tomu blíž ČEZ a jeho nikoliv hrubá, ale čistá zisková marže za druhé čtvrtletí přes 60 procent – taky u něj vláda vymýšlí mimořádnou daň, momentálně nazývanou „válečnou“).

Mimochodem, kdybych si měl rýpnout, tak mnohem vyšší „marži“ z paliv má stát skrze daně, při současné ceně nafty 42,40 koruny za litr je to zhruba 37 procent a u benzinu (40,60 koruny) dokonce 45 procent. To se naopak zdá mnoha spotřebitelům nepřiměřené.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Výběr týdne

Nájemné letí vzhůru

V Praze lidé za nájem zaplatí o čtvrtinu více než loni. Brno a Ostrava jsou v těsném závěsu. Za metr čtvereční zaplatí nájemník v hlavním městě měsíčně již 374 korun, v Brně 322 korun. Volných nájemních bytů přitom ubývá. Trhem zahýbal také příchod Ukrajinců a oživení cestovního ruchu. 

E-shopy: Zima bude tuhá a ježíšek chudý

Nálada v internetových obchodech se zhoršuje. Vrásky jim dělají rostoucí náklady a šetřící zákazníci. Tři čtvrtě z nich čeká letos horší výsledky než loni, většina malých e-shopů se cítí existenčně ohrožena. 

Překvapení ve splácení úvěrů

Přehřátá česká ekonomika má i pozitivní dopady. I přes covid a rekordní inflaci podíl nesplácených úvěrů v bankách zatím neroste. Naopak na konci června dokonce meziměsíčně mírně klesl – momentálně se pohybuje těsně nad dvěma procenty, a je tak na historicky nejnižších hodnotách. 

Sekáče hlásí větší zájem

Zájem o oblečení z druhé ruky na podzim dramaticky stoupne. A jak popisuje tento text, nejde jen o šetření. 

Zaostalý ruský notebook

Do výroby míří ruský notebook. Zajímavé na něm je, že bude vážit přes tři kila a výkon bude mít na úrovni těch před deseti lety. 

Dědek: Hodnota logistických parků? Je to raketa

Mít teď hotovou budovu pro skladování a logistiku je k nezaplacení, neobsazená jsou jen dvě procenta plochy, popisuje v rozhovoru pro HN majitel společnosti D+D Real Petr Dědek. Jeho jméno je teď vidět i mimo byznys – miliardář z Vrchlabí se stal výraznou postavou v českém golfu i hokeji. 

Oaks ovládl Karel Pražák

Miliardář Karel Pražák se stal novým majitelem Oaks Prague, luxusní vesničky s golfovým hřištěm založené ruskými oligarchy. 

Pán prstenů se stěhuje

Práva k dílu Pán prstenů spisovatele J. R. R. Tolkiena koupila skupina Embracer, která vlastní hned několik herních studií včetně českých Warhorse a Ashborne Games. 

Kus kódu na sankčním seznamu USA

Amerika vyhlásila válku kryptu. Na sankční seznamy dala i kus kódu, za jeho použití můžete dostat 30 let. 

Tesla prohrála soud v Německu

Německý majitel Modelu 3 vyhrál soud nad automobilkou Tesla. Stěžoval si na autopilota, právníci firmy přitom v argumentaci překvapili nižší životností, než na kterou láká Elon Musk. Podle právníků auto prý vydrží jen 300 tisíc kilometrů, Musk mluvil o 800 tisících. 

Ukradené součástky pro soláry

V Nizozemsku ukradli zásilku vybavení pro fotovoltaiku určenou pro český trh. Měničů proudu je přitom nedostatek. 

Zdivočelá země a divocí koně

Na devíti místech tuzemska mohou lidé spatřit českou savanu či buš – otevřenou krajinu s pasoucími se divokými koňmi, zubry, pratury či buvoly. Velcí kopytníci spásáním trav a keřů pomáhají udržovat pestrou přírodu s bohatou květenou, kam se vracejí i další druhy živočichů. HN dvě z těchto lokalit, které vznikly v posledních letech, navštívily.