Další level nátlaku na pumpy. Opravdu bude tato vláda nařizovat ceny benzinu a nafty?

Středopravá vláda ani v posledních dnech nepřestává překvapovat, k jakým krokům je ochotna přistoupit. V následujících třech týdnech bude rozhodovat o tom, zda přistoupí ke dvěma velkým protitržním věcem, které od ní po volbách nečekal téměř nikdo. Do 10. září hodlá rozhodnout o zavedení dodatečné daně pro banky a energetické firmy, které říká „válečná daň“. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS také znovu pohrozil diktováním marží, a tedy i cen u pohonných hmot. A to už od 1. září, tedy za dva týdny a půl.

Stále se mi chce věřit tomu, že jde jen o slovní nátlak na čerpací stanice k rychlejšímu zlevňování – a nakonec žádné přikazování „přiměřených“ výdělků v oboru, kde je dost komerčních subjektů, nebude. A to i přes to, že Stanjurovo ministerstvo financí je k takovému diktování zase o krok blíž. Už má sepsaný výměr, který mají HN k dispozici. A také metodický pokyn.

Žádnou konkrétní částku, která by určovala maximální možnou cenu benzinu nebo nafty nebo povolený rozdíl mezi kupní a prodejní cenou, materiál neuvádí. Obsahuje ale vzorečky, podle kterých si limit bude muset vypočítat každá čerpací stanice a distributor. Jak pro maloobchod (čerpací stanice), tak pro velkoobchod (distributoři) jsou ve vzorcích klíčové hodnoty, které by mělo ministerstvo v dalších dnech stanovit. U čerpacích stanic se v dokumentu hovoří o „referenční marži“, u distributorů o „koeficientu“. 

Velmi zjednodušeně si čerpací stanice budou moci k cenám, za které palivo nakoupí u distributora, přičíst přirážku, jakou si dávali v lednu a únoru letošního roku. A číslo stanovené od ministerstva financí, což má být opět průměrná přirážka za leden a únor, ale půjde o průměr za všechny čerpací stanice v Česku. To se mimochodem provozovatelům pump nelíbí, protože v té době prý měli podprůměrně nízké marže.

Stanjurovo ministerstvo ve čtvrtek obhajovalo připravovanou regulaci tím, že v červenci měly benzinky „nepřiměřeně velké marže“. Tak se na ně pojďme trochu detailněji podívat.

Komentář Luďka Vainerta

Válečná daň zní lépe než sektorová. Může ale dopadnout stejně jako povodňová daň za Klause

12. 8. 2022 ▪ 4 min. čtení

Hlavní sdělení bylo, že čerpací stanice si z litru benzinu nechávaly v průměru o tři koruny víc. Je to moc? V červnu podle údajů ministerstva financí byla průměrná hrubá marže (tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, ne zisková marže) benzinu 2,36 koruny, průměrná cena podle CCS pak 47,33 koruny. To ve výsledku znamená hrubou marži asi pět procent.

O měsíc později došlo k nárůstu. Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou byl 5,64 koruny – a průměrná cena 47,73 korun. To je marže necelých 12 procent. Ano, je to nárůst, ale i samo ministerstvo v prohlášení říká, že v červenci si pumpy kompenzovaly výrazně nižší marže z května a června. A necelých pět procent – ani dokonce necelých 12 procent hrubé marže – není něco, co by šlo označit „astronomickými maržemi“, jak to udělal prezidentský kandidát Josef Středula. Nicméně ministr financí Stanjura říká, že už je to moc, a čeká, že si provozovatelé čerpacích stanic marži sníží. Což se podle jejich vyjádření v srpnu děje.

Zajímavé je, že proti cenovému stropu nebrojí jen ty čerpací stanice, co mívají nejdražší pohonné hmoty (vesměs ty největší řetězce), ale i ten, kdo oproti nim bývá levnější o několik korun a má na čerpacích stanicích fronty (Tank Ono). „Stropování cen je v tržním hospodářství ekonomický nesmysl. Jakou marži si dá obchodník, je jeho věc. Pokud bude prodávat benzin za 50 korun na litr a jinde bude za 40, tak mu na pumpu nikdo nepřijede a stejně zlevní,“ okomentoval to pro HN majitel Tank Ono Jiří Ondra. 

Jako většina ostatních lidí chci platit za pohonné hmoty co nejméně a budu rád, když mi při tankování plné nádrže cena spadne zase pod dva tisíce korun. Stanjurův záměr nechat antimonopolní úřad zkontrolovat, zda čerpací stanice nedělají něco nekalého, je naprosto v pořádku. Ale považuji za nebezpečné diktovat někomu na trhu, kde je dost subjektů, kolik si může přihodit ke své nákupní ceně. Zejména, když toto číslo nepřevyšuje 15 procent. Což není v byznysu nic mimořádného, natož, Středulovými slovy, astronomického (to už je tomu blíž ČEZ a jeho nikoliv hrubá, ale čistá zisková marže za druhé čtvrtletí přes 60 procent – taky u něj vláda vymýšlí mimořádnou daň, momentálně nazývanou „válečnou“).

Mimochodem, kdybych si měl rýpnout, tak mnohem vyšší „marži“ z paliv má stát skrze daně, při současné ceně nafty 42,40 koruny za litr je to zhruba 37 procent a u benzinu (40,60 koruny) dokonce 45 procent. To se naopak zdá mnoha spotřebitelům nepřiměřené.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Výběr týdne

Nájemné letí vzhůru

V Praze lidé za nájem zaplatí o čtvrtinu více než loni. Brno a Ostrava jsou v těsném závěsu. Za metr čtvereční zaplatí nájemník v hlavním městě měsíčně již 374 korun, v Brně 322 korun. Volných nájemních bytů přitom ubývá. Trhem zahýbal také příchod Ukrajinců a oživení cestovního ruchu. 

E-shopy: Zima bude tuhá a ježíšek chudý

Nálada v internetových obchodech se zhoršuje. Vrásky jim dělají rostoucí náklady a šetřící zákazníci. Tři čtvrtě z nich čeká letos horší výsledky než loni, většina malých e-shopů se cítí existenčně ohrožena. 

Překvapení ve splácení úvěrů

Přehřátá česká ekonomika má i pozitivní dopady. I přes covid a rekordní inflaci podíl nesplácených úvěrů v bankách zatím neroste. Naopak na konci června dokonce meziměsíčně mírně klesl – momentálně se pohybuje těsně nad dvěma procenty, a je tak na historicky nejnižších hodnotách. 

Sekáče hlásí větší zájem

Zájem o oblečení z druhé ruky na podzim dramaticky stoupne. A jak popisuje tento text, nejde jen o šetření. 

Zaostalý ruský notebook

Do výroby míří ruský notebook. Zajímavé na něm je, že bude vážit přes tři kila a výkon bude mít na úrovni těch před deseti lety. 

Dědek: Hodnota logistických parků? Je to raketa

Mít teď hotovou budovu pro skladování a logistiku je k nezaplacení, neobsazená jsou jen dvě procenta plochy, popisuje v rozhovoru pro HN majitel společnosti D+D Real Petr Dědek. Jeho jméno je teď vidět i mimo byznys – miliardář z Vrchlabí se stal výraznou postavou v českém golfu i hokeji. 

Oaks ovládl Karel Pražák

Miliardář Karel Pražák se stal novým majitelem Oaks Prague, luxusní vesničky s golfovým hřištěm založené ruskými oligarchy. 

Pán prstenů se stěhuje

Práva k dílu Pán prstenů spisovatele J. R. R. Tolkiena koupila skupina Embracer, která vlastní hned několik herních studií včetně českých Warhorse a Ashborne Games. 

Kus kódu na sankčním seznamu USA

Amerika vyhlásila válku kryptu. Na sankční seznamy dala i kus kódu, za jeho použití můžete dostat 30 let. 

Tesla prohrála soud v Německu

Německý majitel Modelu 3 vyhrál soud nad automobilkou Tesla. Stěžoval si na autopilota, právníci firmy přitom v argumentaci překvapili nižší životností, než na kterou láká Elon Musk. Podle právníků auto prý vydrží jen 300 tisíc kilometrů, Musk mluvil o 800 tisících. 

Ukradené součástky pro soláry

V Nizozemsku ukradli zásilku vybavení pro fotovoltaiku určenou pro český trh. Měničů proudu je přitom nedostatek. 

Zdivočelá země a divocí koně

Na devíti místech tuzemska mohou lidé spatřit českou savanu či buš – otevřenou krajinu s pasoucími se divokými koňmi, zubry, pratury či buvoly. Velcí kopytníci spásáním trav a keřů pomáhají udržovat pestrou přírodu s bohatou květenou, kam se vracejí i další druhy živočichů. HN dvě z těchto lokalit, které vznikly v posledních letech, navštívily.