Teplárny v Česku začnou od příštího pondělí 5. září fungovat v režimu předcházení stavu nouze. Před blížícím se začátkem topné sezóny ho vyhlásí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jeho cílem je snížit spotřebu plynu v Česku. Opatření umožní teplárnám obejít emisní limity bez hrozby sankcí. Jinak by musely uhelné kotle nahradit plynem, což je v tuto chvíli přesně opak toho, co vláda chce.

„Teplárny se mohou už nyní začít zásobovat uhlím, lehkými topnými oleji a dalším palivem a budou mít jistotu, že ho v zimě využijí,“ řekl na tiskové konferenci po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy je nyní prioritou dostatek plynu a elektřiny. „Opatření má také podstatný význam pro naše úspory plynu, kterého není v Evropě kvůli ruské politice nazbyt,“ dodal premiér.

Stav předcházení stavu nouze v teplárenství bude po vyhlášení platit maximálně rok a může být prodloužen o dalších 12 měsíců, pokud budou trvat důvody pro jeho vyhlášení.  

„Umožní to, aby se na všechny držitele licence pro výrobu nebo rozvod tepelné energie dočasně nevztahovaly emisní limity. Tento postup MPO koordinuje s ministerstvem životního prostředí,“ řekl Vojtěch Srnka, mluvčí ministerstva průmyslu.

Loni se v Česku z plynu vyrobilo 28 procent tepla, z uhlí více než polovina, biomasa a bioplyn tvořily desetinu.

Součástí vyhlášení stavu nouze v teplárenství ještě nebude vyhláška počítající s vytápěním budov na nižší teploty. Podle původního návrhu MPO měla vyhláška začít platit právě v případě vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství. Počítala s tím, že by lidí v obývacích pokojích měli topit na 18 stupňů Celsia místo dosavadních 20 stupňů, koupelny by měli nově vytápět na 19 místo 24 stupňů Celsia.

Podle ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely (za STAN) zatím ministerstvo vypořádává připomínky vzešlé z meziresortního řízení.