ECB razantně zvýšila základní úrok

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka ve zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,“ míní Jan Brázda, partner PwC a expert na financování.

ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také snížila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zvýšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.

„Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů,“ uvedla ECB.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.