Evropská unie se mnohdy stává terčem kritiky pro svoji náročnou byrokracii a těžkopádné rozhodování. Není divu, uřídit požadavky sedmadvaceti členských států není jednoduchý úkol a schválení jakékoliv legislativy vyžaduje čas a vůli najít kompromis.

Od ruské invaze na Ukrajinu se však EU odhodlala k bezprecedentním krokům, a to v rekordně krátkém čase. Příkladem je financování dodávek zbraní Ukrajině, což bylo až donedávna pro evropský rozpočet nemyslitelné. A zbraně či obrana rozhodně nejsou jedinými oblastmi, kde bruselský aparát překročil své známé hranice.

Dynamický vývoj nastal i ve vyplácení evropských dotací. Zatímco dosud byly evropské fondy vázány přísnými pravidly, nyní se i na poli tzv. kohezní politiky odehrávají zásadní změny. Jejich společným jmenovatelem je pojem „flexibilita“.

Příkladem je speciální program pro ukrajinské uprchlíky, označovaný zkratkou „CARE“. Ten schválily evropské instituce pouhý měsíc po vypuknutí války. CARE umožňuje členským státům využít evropské fondy na okamžitou podporu uprchlíků, jako je například zajištění lékařské péče nebo ubytování. Peníze mohou státy využívat i na jejich dlouhodobou integraci, tedy na vzdělávání či zaměstnávání. Program funguje tak, že si členská země může z fondů EU nechat zpětně uhradit projekty, jejichž cílem bylo právě zajištění péče o ukrajinské uprchlíky.

„Integrovaný regionální operační program například poskytne dotaci Úřadu práce na území hlavního města Prahy v hodnotě 185,6 milionu korun na proplacení příspěvku na solidární domácnosti, které ubytovávají ukrajinské uprchlíky,“ uvedla příklad pomoci tisková mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

Záchrana ohrožených projektů

K programu „CARE“ přibyl na sklonku října jeho mladší bratr „FAST-CARE“. Ten pravidla pro čerpání evropských fondů rozvolňuje ještě víc. Tentokrát však nejde o zaměření finančních prostředků, ale o jejich využití obecně. FAST-CARE má pomoci projektům, kterých se dotkl růst cen, a hrozilo jejich nedokončení kvůli extrémním nákladům. Žadatelé o peníze tak budou moci svůj projekt rozdělit na dvě části, přičemž jednu si nechají zaplatit z končícího dotačního období 2014–2020 a druhou z období nového, tedy 2021–2027. Musí však doložit, že patří do skupiny tzv. ohrožených projektů, jedině pak budou mít na takovou úlevu nárok.

„Můžeme tak zachránit projekty v českých regionech v hodnotě zhruba 32 miliard korun. Přitom z důvodu rostoucích cen stavebních prací, materiálu, energií i narůstající inflace hrozilo jejich nedokončení, a to nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Návrh, který iniciovalo ministerstvo pro místní rozvoj poprvé v dubnu 2022, byl schválen ve velmi krátkém čase, což ukazuje na pružné reagování na přicházející krize,“ vysvětlila redakci Hešíková.

Na schválení těchto programů tlačilo české ministerstvo díky probíhajícímu českému předsednictví v Radě EU. Schvalovací proces běžně zabere až dva roky, kvůli mimořádné situaci se jej ale podařilo zkrouhnout na pouhé čtyři měsíce. Hladký průběh zajistili i poslanci Evropského parlamentu, kteří hlasovali o programu začátkem října.

„Tato mimořádná opatření jsou nezbytná a zásadní pro podporu regionů i místních nevládních organizací při pomoci uprchlíkům postiženým válkou na Ukrajině,“ podotkl německý europoslanec Niklas Nieanass z frakce Zelených, který byl zpravodajem programu FAST-CARE v Evropském parlamentu.

40 miliard na energie

Evropská komise se rozhodla využít kohezní fondy také v reakci na rostoucí ceny energií. Země tak budou moci přesměrovat až 40 miliard eur právě na řešení tohoto celoevropského problému. Návrh minulý týden představila evropská komisařka pro kohezní politiku a reformy Elisa Ferreirová.

„Kohezní politika opět vstupuje do hry. Stáli jsme v čele mnoha krizí, od mimořádné covidové události až po podporu zemí a regionů, které přijímají Ukrajince prchající před ruskou agresí proti Ukrajině. Nyní bude tato politika hrát roli při řešení energetické krize, podpoře malých a středních podniků a zranitelných domácností,“ uvedla Ferreirová.

Členské státy si tak z EU fondů budou moci nechat zpětně proplácet projekty, kterými se snažily pomoci občanům s drahými energiemi. EU jim přitom pokryje sto procent nákladů.

Nieanass však upozorňuje, že EU by potřebovala vytvořit jiný systém pro financování podobných mimořádných krizí. Důvod je jasný – pokud by se příliš financí vkládalo do řešení nečekaných událostí, nemuselo by zbýt moc prostředků pro klasické „kohezní projekty“, jako je třeba výstavba silnic, železnice, investice do obnovitelných zdrojů energie či renovace škol a nemocnic.

„Evropská komise by měla v budoucnu hledat nové zdroje nouzového financování. Kohezní politika má v dlouhodobém horizontu minimalizovat nerovnosti. Priority regionálních fondů, jako je podpora ekologické transformace a posílení sociálních politik, by neměly být odsunuty na vedlejší kolej,“ uvedl europoslanec.

Další peníze už čekají

Evropská unie je nyní na přelomu dvou dotačních období. Zatímco mimořádné podpůrné programy budou financované z končícího rámce pro roky 2014–2020, na Česko už čekají „čerstvé“ peníze určené pro následující období.

Evropská komise koncem září schválila Česku programy, skrze které bude možné peníze čerpat. České regiony tak budou moci do roku 2027 využít z kohezních fondů až 550 miliard korun.

Kohezní politika přitom bude v následujících měsících důležitá nejen kvůli tomu, že do regionů přivádí potřebné finance v nesnadných časech, ale i kvůli uchování evropské jednoty. Myslí si to Hugo Sobral z kabinetu Elisy Ferreirové.

„V současné době je testováno naše evropské spojenectví, a právě proto, více než kdy jindy, je politika soudržnosti velmi důležitá. Přivádí nás zpět dohromady ke spolupráci,“ prohlásil Sobral, když koncem září gratuloval České republice ke schválení dotačních programů.

Kohezní fondy přitom nejsou tím jediným, co Česko bude moci z evropských zdrojů čerpat. Nabízí se jí také finance v rámci Národního plánu obnovy, které jsou určené na obnovu ekonomiky po covidové pandemii. Dalším zdrojem je například Modernizační fond financovaný z obchodu s emisními povolenkami. Jak už jeho název napovídá, tyto peníze musí Česko použít na modernizaci svého průmyslu a energetiky, což ji mimo jiné usnadní konec závislosti na fosilních palivech, včetně těch dovážených z Ruska. V této dekádě tak do Česka připutuje z evropského rozpočtu zhruba bilion korun.

Proměny Česka

Česko je v čele Evropy a Hospodářské noviny jsou v Bruselu. Pokud chcete být u toho nejdůležitějšího, co se každý týden děje, a dočíst se i věci ze zákulisních jednání, odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy.