Křetínský přesune firmu do ciziny, stěžuje si na mimořádnou válečnou daň. Obce si na peníze z ní nesáhnou

Vláda si zajistila peníze na boj s drahými energiemi. Zaplatit je mají banky a velké energetické firmy prostřednictvím takzvané válečné daně. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, která má vynést 85 miliard korun, v pátek schválila sněmovna.

Daň má po tři roky fungovat jako šedesátiprocentní z takzvaného nadměrného zisku. Tím se rozumí rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky navýšeným o dvacet procent.

Dlouhá debata se vedla zejména kolem skutečnosti, že veškerá daň má skončit ve státním rozpočtu. Daně z příjmů totiž patří mezi takzvané sdílené daně a asi 35 procent z nich míří do rozpočtů měst a krajů. „Nebyl jste starostou, nebyl jste hejtmanem a nemáte ponětí, jaké jsou problémy v regionech,“ uvedla poslankyně hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová na adresu pirátského poslance Jakuba Michálka, který se ji snažil přesvědčit, že válečná daň obcím ani krajům žádné peníze nesebere. „Nebereme jim ani korunu, tato daň je mimořádná a jde na mimořádné výdaje,“ hájil podobně návrh koalice Jan Jakob (TOP 09).

Aktualizováno

Vládní koalice se štěpí na „válečné dani“. Piráti ji navzdory Stanjurovi navrhují i pro menší banky

26. 10. 2022 ▪ 4 min. čtení

Ten nakonec stáhl vlastní pozměňovací návrh k novele zákona o dani z přidané hodnoty, jehož je válečná daň součástí. Jakob požadoval, aby se šedesátiprocentní sazba platila jen pro příští rok a pak klesla na 40 procent.

„Nepanovala na tom koaliční shoda,“ řekl Jakob HN. Doplnil však, že po roce bude možné sazbu přehodnotit a znovu otevřít debatu o jejím snížení.

Jak po skončení rozpravy přiznal ministr financí Zbyněk Stanjura, koalice nenašla shodu v jednom bodě. Šlo o návrh pirátského poslance Jakuba Michálka, aby daň nedopadla jen na šest největších bank, ale aby odvody ze zisků platily prakticky všechny významnější banky na českém trhu.

Před závěrečným hlasováním poslanci potvrdili stažení čtyř pozměňovacích návrhů. Patřil mezi ně návrh poslance Jakoba o snížení sazby v dalších letech nebo návrh Marka Bendy (ODS), aby se společnosti Sazka snížila daň z hazardu z 35 na 23 procent.

V dalších hlasováních neprošel pozměňovací návrh předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové, aby mimořádná daň platila jenom jeden rok. Stejně dopadl i zmíněný Michálkův návrh, aby sítem mimořádné daně prošlo více bank. „My jsme samozřejmě dopředu věděli, jak hlasování dopadne. Ale jako Piráti nebudeme nikdy přistupovat na věci, o kterých víme, že nejsou správné,“ řekl Michálek HN.

Neuspěla ani Mračková Vildumetzová, aby část vybrané daně šla do rozpočtu měst a krajů, tak jako ostatní sdílené daně.

V závěrečném hlasování už koalice opět ukázala svoji jednotu a novela daňového zákona včetně válečné daně hladce prošla. Daň chce vláda využít zejména na kompenzace zastropovaných cen plynu a elektřiny. Ministerstvo financí odhaduje, že na to bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Stanjurův návrh počítá se zavedením mimořádné daně od příštího roku. Piráti původně chtěli, aby se vztahovala už na letošní rok, nakonec ale svůj pozměňovací návrh neuplatnili. Piráti také chtěli navrhnout snížení sazby daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Ani o tomto návrhu poslanci nakonec nehlasovali.

Křetínský přesune část byznysu

Kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, přesune energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského svou společnost EP Commodities z Česka do zahraničí. Firma se zabývá obchodem s energetickými surovinami. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. „Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.

Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.

„Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat,“ dodal Častvaj.

O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.