Česká republika má opravdu vážný problém – dlouhodobě neudržitelný život na dluh. Schodky státního rozpočtu v řádu miliard či desítek miliard korun jsou minulostí, teď už se hraje s čísly 300, 400, případně ještě víc miliard deficitu ročně. Kam takové hospodaření vede, podrobně popisuje třeba poslední Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vypracovala Národní rozpočtová rada.

Pokud si ji jen letmo projdete, uvidíte řadu křivek, které letí nezadržitelně vzhůru. A ne, na rozdíl třeba od cen akcií to v tomhle případě není dobrá zpráva, protože ukazují, jak prudce poroste zadlužení státu, pokud s tím vláda něco neudělá. S jistinou samozřejmě rostou i splátky úroků, takže třeba rozpočet na příští rok počítá s tím, že kapitola státní dluh z něj vysaje 70 miliard korun. O 20 víc, než byl plán na letošek. Celkový státní dluh pak v roce 2023 překoná hranici tří bilionů korun. Když se podíváme dále do budoucnosti, tak Národní rozpočtová rada očekává, že při aktuálním nastavení daňových a výdajových politik se v 30. letech dočkáme razantního nárůstu dluhu, což nebude dlouhodobě ufinancovatelné. 

Když se na to podívám optimisticky, tak jsme zhruba v poločase fotbalového zápasu a prohráváme 0:2. Proti nám ale nestojí Bayern Mnichov, spíš nějaký druholigový soupeř, jehož taktika je dobře čitelná, a když na něj trochu zatlačíme a začneme pořádně makat, je rozhodně k poražení. Možností, jak na protivníka vlítnout (neboli odvrátit cestu do dluhové propasti), máme dost – pěkně pohromadě je tento týden představil NERV jakožto poradní orgán kabinetu a dal jich dohromady hned 28.

Nejsilnějším kalibrem s naprosto jistou účinností je návrat daně z příjmů zhruba na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Ekonomové odhadují přínos na 100 miliard korun, což je rozhodně reálné číslo. Potenciál za další desítky miliard vidí NERV v revizi spotřebních daní nebo jejich zvýšení, případně zrušení nulové sazby u tichého vína. Až nižší desítky miliard by pak mohlo přinést zrušení nebo omezení vybraných daňových výjimek. Na straně výdajů pak NERV navrhuje například redukci počtu policistů, výzkumných ústavů nebo optimalizaci veřejné správy s úsporou okolo 15 miliard korun.

„Můžeme to vnímat jako jakési menu, ze kterého bude vláda vybírat,“ komentoval nabídku premiér Petr Fiala. Ani po jednání vlády nebyli její členové konkrétnější, mluvili hlavně o rozpracování jednotlivých návrhů a zjišťování, nakolik budou politicky průchodné. Jedinou výjimkou byl ministr práce Marian Jurečka, který hovořil o úpravách a snížení podpory v nezaměstnanosti. Později už byl opatrnější a na Twitteru napsal, že „úprava podmínek nebude o tupých škrtech“.

Takže – kolik tahle jediná konkrétní věc na menu může přinést? Že to není hlavní chod, je jasné. Na předkrm ani dezert to taky nevypadá, osobně bych to tipoval tak na tři deci kohoutkové vody bez citronu. Efekt tohoto opatření nevyčíslil na rozdíl od ostatních návrhů ve svém materiálu ani NERV. Každopádně na podporu v nezaměstnanosti plánuje letos stát vydat 8,5 miliardy korun – vzhledem k současnému vývoji je pravděpodobné, že tuto částku o něco překročí. Zkrácení podpory o jeden až dva měsíce, případně drobné snížení procentuální složky, tak může přinést nanejvýš stovky milionů až nízké jednotky miliard korun.

Kolik že těch miliard vlastně potřebujeme, abychom se zbavili strukturálního deficitu? Podle vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla pro Respekt přes 200. O jaké úspoře že se zatím mluví? Jedna? Dvě? Kolik nám zbývá? No stále přes 200. Umí vláda počítat? Uvidíme. A doufejme, že nebude spoléhat na to, že to „zase nějak dopadne“. Protože jak to dopadne, ukazují zmíněné křivky dost jasně.

Výběr týdne

Na realitní trh přicházejí ležáci

Také v době 18procentní inflace existuje zboží, které nezdražuje. Ceny bytů míří naopak dolů a jejich propad v uplynulých dvou měsících opět zrychlil. Ještě před rokem obtížně představitelný scénář odstartovaly drahé hypotéky, které jsou dnes takřka nedostupné i pro střední třídu. Doba potřebná na prodej nemovitostí se navíc prodlužuje. 

Krutá zima pro e-shopy

Během pandemie vzniklo na pět tisíc nových e-shopů, většina z nich ale není připravena na současný propad poptávky. Potíže můžou mít hlavně prodejci luxusu nebo ekologických produktů. Do problémů by se mohla dostat až pětina obchodů. 

Naftová jízda

Totemy u čerpacích stanic stále straší řidiče vysokými cenami. V posledních dnech však začaly ty velkoobchodní klesat a výrazně se sblížila cena nafty a benzinu. Diesel by tak mohl v dalších dnech zlevnit. Co bude v zimě, kdy poptávka po naftě tradičně roste, si ale troufá odhadovat málokdo. 

Na zdraví!

Domácí pivovarnický trh čeká významná změna. Strategického partnera, nebo dokonce nového majitele hledá jedna z největších skupin v oboru – moravské Pivovary CZ Group. Firma je součástí byznysové říše kroměřížského podnikatele Karla Kuropaty a jeho společnosti HSK Invest. 

Křetínský prodává

Investiční společnost Vesa Equity Investment miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče v posledních dvou měsících výrazně snížila svůj podíl ve firmě Foot Locker, amerického prodejce sportovních bot a vybavení. Prodala téměř 1,3 milionu akcií skoro za 43 milionů dolarů. V korunách to představuje astronomickou částku přes jednu miliardu korun. 

Superpočítače z Kutné Hory

Dříve se tu těžilo stříbro a razily mince. Dnes v Kutné Hoře vznikají zařízení, která zpracovávají modernější zdroje – velká data. Americká společnost Hewlett Packard Enterprise (HPE), výrobce nejvýkonnějších výpočetních systémů současnosti, tu ve spolupráci s Foxconnem otevřela svoji vůbec první evropskou továrnu zaměřenou na superpočítače a systémy umělé inteligence.  

And the winner is… Raiffeisenbank!

Prestižní soutěž Visa Nejlepší banka roku letos suverénně ovládla Raiffeisenbank. Z loňského pátého místa poskočila mimo jiné díky široké nabídce produktů či služeb. A také proto, že si dobře vedla v kategoriích hodnotících její ekonomickou výkonnost. Visa pojišťovnami roku se staly ČSOB Pojišťovna a Kooperativa. 

Povinné ručení zdražuje, jak taky jinak

Aby si zájemce vůbec pořídil auto, musí prodejcům vyskládat na stůl stále více peněz. Vozy zdražují každým rokem, už loni cenovky u některých modelů „pádily“ rychleji než inflace. A peněženka majitele automobilu si neoddechne, ani když už mu vozidlo stojí před domem. Havarijní pojištění i povinné ručení meziročně rostou také. 

Eurowag jede do Polska

Tuzemský poskytovatel platebních a technologických služeb pro autodopravce – společnost W.A.G. payment solutions – kupuje polskou společnost Grupa Inelo za cenu až 306 milionů eur. Za tuto sumu, která je v přepočtu téměř 7,5 miliardy, získá firma miliardáře Martina Vohánky známá pod značkou Eurowag v Inelu stoprocentní podíl.