Na první pohled ten graf připomíná panorama Manhattanu či některé z asijských megapolí. Jedna vysoká věž mrakodrapu střídá druhou. Mezi nimi se ve stínu krčí o poznání nižší budovy.
Ve skutečnosti se ale jedná o podrobný sloupcový graf popisující říjnovou inflaci v Česku. Co „budova“, to jedna skupina zboží či služeb ze spotřebního koše. Její výška udává meziroční růst (v ojedinělých případech i pokles) ceny. Šířka pak značí její význam pro výpočet celkové inflace, tedy váhu skupiny zboží či služby ve spotřebním koši.
Kupříkladu „věž“ zemního plynu nadále ční mezi ostatními položkami ze skupiny bydlení a energií, jelikož plyn v říjnu meziročně zdražil o 85 procent.
V případě sousední elektřiny ale došlo k obrazné demolici „mrakodrapu“. Cena proudu z pohledu spotřebitele meziročně poklesla o 38 procent, oznámil Český statistický úřad. Jenže do tohoto čísla se významně promítl vládní příspěvek na energie a nulový poplatek za podporované zdroje energie.
„Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu tak dosáhl 15,1 procenta.
Kdyby ale do celkového čísla ČSÚ nezahrnul vládní opatření proti drahé energii, meziroční inflace by se v říjnu vyšplhala na 18,6 procenta. A byla by tak vyšší než v září, kdy činila 18 procent. Ostatně samotná elektřina by podle statistiků bez vládního zásahu pro spotřebitele zdražila meziročně o 35 procent.
Elektrika a plyn pod stropem. Konec troškaření. Žádné omezování. Sociální smír zachráněn. Na dluh
Na meziroční inflaci se v říjnu dál významně podepisoval růst cen potravin – například cukr zdražil za rok na více než dvojnásobek, cena másla i vajec se zvedla o polovinu.
Imputované nájemné, do kterého se započítávají například tržní ceny nových bytů a domů či náklady na rekonstrukci a údržbu bydlení, se v říjnu meziročně zvýšilo o 14 procent.