Nová okna, dveře nebo izolovat strop. Na rychlé zateplení dá stát některým domácnostem až 150 tisíc korun

Stát v pondělí představil nový program, který má v době vysokých cen energií pomoci nízkopříjmovým domácnostem. Díky Nové zelené úsporám Light z dílny ministerstva pro životní prostředí mohou tyto domácnosti žádat o podporu na snížení energetické náročnosti svého bydlení. Na nová okna, zateplení fasády nebo izolaci stropu jim stát přispěje až 150 tisíc korun.

„Pomoc nejzranitelnějším spoluobčanům v období energetické krize a extrémně vysokých cen energií je naší absolutní prioritou. Jsme si vědomi, že ne všichni mají dostatek finančních rezerv na nákladné stavební úpravy, proto jsme připravili podporu rychlých a snadných opatření, která jsou nenáročná na realizaci, mohou být provedena i svépomocí a přinesou okamžitou úsporu,“ říká ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který nový program v pondělí podepsal. Má se tak stát významnou součástí kampaně Zkrotíme energie a společně se zavedenými cenovými stropy a příspěvkem na bydlení pomoci lidem zvládnout energetickou krizi.

„V závislosti na typu renovace může domácnost ušetřit až 40 procent spotřeby energie. V dnešních cenách zateplení představuje úsporu i desítek tisíc korun ročně, které domácnosti mohou ušetřit na výdajích za energie,“ říká Martin Sedlák, koordinátor kampaně Zkrotíme energie.

Na co lze získat podporu z programu Nová zelená úsporám Light.

Foto: MŽP

O Novou zelenou úsporám Light mohou žádat domácnosti starobních nebo invalidních důchodců či lidé pobírající příspěvek na bydlení. Příjem žádostí odstartuje 9. ledna, ale s pracemi mohou domácnosti začít hned. Podpořena totiž budou i opatření zpětně od 12. září letošního roku.

Na rozdíl od klasické Nové zelené úsporám žadatelé nepotřebují žádné vstupní investice, peníze mohou dostat před zahájením prací zálohově a celková výše dotace může dosáhnout až 100 procent přímých výdajů.

„Podpoříme opatření, která je možné udělat v řádu hodin, maximálně dní, jako je třeba zateplení střech, stropů či podlah foukanou izolací nebo výměna oken a vchodových dveří. Spotřeba elektřiny a plynu na vytápění se sníží okamžitě, finanční úspory budou znatelné a hlavně trvalé,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP).

Tento druh dotace však nelze využít na dnes velmi oblíbené instalace fotovoltaických panelů. Petr Valdman nicméně potvrdil, že do budoucna by i nízkopříjmové skupiny obyvatel měly na solární panely dosáhnout. „Zřejmě půjdeme cestou bezúročných půjček. Někdy v průběhu příštího roku bychom to mohli spustit,“ sdělil HN Valdman.

Co se výměny tepelného zdroje týče, tedy například starého kotle na uhlí za tepelné čerpadlo, tak na to už řadu let dobře funguje program kotlíkových dotací, které jsou rovněž určené nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Pokrývají až 95 procent nákladů na výměnu starého kotle. 

Nová zelená úsporám Light bude financována z evropského Modernizačního fondu. Vyčleněno na ni zatím je 1,5 miliardy korun, ministerstvo ale počítá s tím, že částku bude dál navyšovat. V první etapě se očekává podpora zhruba 10 tisíc domácností. Podle Jurečky by na ni ale mohlo dosáhnout až sto tisíc domácností.

„Peníze domácnostem vyplatíme předem, do realizace se mohou pustit samy nebo si najít odborníky. Administrace je jednoduchá, bez nutnosti předkládat projektovou dokumentaci a energetické posouzení budov. Naším cílem je podpořit rychlé zateplení co nejvíce rodinných a trvale obývaných rekreačních domů, aby se finanční úspora zranitelných domácností projevila již v této topné sezoně,“ dodává Valdman.

Domácností v bytových domech se program netýká, protože u nich je zpravidla potřeba dělat komplexní úpravy. V bytovém domě není například možné vyměnit okna jen u jednoho bytu. Musí se na tom domluvit celý dům.

Jak se stát nezávislým. Praktický návod pro ty, kteří si chtějí vyrábět co nejvíc energie sami

25. 10. 2022 ▪ 10 min. čtení

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí (SFŽP) připravují robustní poradenskou síť zahrnující místní akční skupiny (MAS) a obce, úřady práce, sociální služby či energetická konzultační a informační střediska (EKIS), která spadají pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Všechna tato místa mají poskytnout co nejširšímu okruhu domácností potřebné informace a pomoci jim efektivně čerpat dotace na úsporná opatření. Domácnosti, kterých se pomoc týká, by měli jejich zaměstnanci aktivně oslovovat.

Pomoc bude zahrnovat asistenci během celého procesu od podání žádosti až po doložení realizace. Pilotně už intenzivní poradenství běží na Opavsku, připravuje se zapojení MAS a obcí v jižních Čechách a na jižní Moravě. Ze strany SFŽP od listopadu probíhá proškolování všech zapojených poradenských subjektů.

„Naším cílem je tuto poradenskou síť dále rozšiřovat a mám radost, že ze strany MAS i obcí je o spolupráci zájem. Například z celkového počtu 624 obcí Jihočeského kraje zapojení přislíbilo 597 obcí,“ informuje Valdman. Brzy se síť rozšíří po celém Česku.

Poradenské subjekty, zejména MAS, budou také kontrolovat kvalitu provedených prací. Nemělo by proto docházet k tomu, aby lidé při svépomocných úpravách například používali nevhodnou izolaci. To se někdy stává u fasád, kde lidé šetří na zvolené tloušťce polystyrenových desek. 

„Je dobře, že i při minimální administrativě je stále tlak na kvalitu,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení pěnového polystyrenu v ČR a SR. Minimální tloušťka polystyrenových desek na zateplení fasády je podle něj 20 centimetrů, a když to bude více, bude to jedině lépe. „Například šest centimetrů tloušťky navíc zdraží izolaci jen o tři procenta, ale může to uspořit o pětinu energie více,“ dodává Zemene.

Odborníci nový dotační program vítají. „De facto jde o investiční komponentu sociálních dávek. Po tom jsme volali už dlouho, protože pouze dotovat vysokou spotřebu energie z veřejných peněz je neekonomické a neekologické,“ uvádí Petr Holub, ředitel konzultační společnosti Budovy21.

Na nutnost zavést speciální dotační program pro nejzranitelnější nízkopříjmové domácnosti již delší dobu upozorňují neziskové organizace, například Hnutí Duha. Vyjma kotlíkových dotací totiž doposud byly tyto podpory doménou hlavně střední a vyšší třídy obyvatel, kteří na jejich předfinancování a spolufinancování mají peníze.