Nepochybným úspěchem českého předsednictví Evropské unii je fakt, že se podařilo dotáhnout dohodu o podpoře investic do polovodičového průmyslu. Podle ní by v příštích letech mělo jít na podporu firem z tohoto odvětví v EU z národních rozpočtů padesát miliard eur, což je v přepočtu zhruba 1,2 bilionu korun. Evropa by tak měla podle představ evropských politiků do roku 2030 vyrábět dvacet procent světové produkce čipů včetně těch nejmodernějších. Dnes je její podíl zhruba sedm procent.

Nepochybné je také to, že takový cíl je sebeklamem, jakkoli Evropa potřebuje být ve výrobě čipů méně závislá na dodavatelích z Asie. Stačí se zeptat v jakékoli automobilce.

Výroba čipů je totiž tak globalizované odvětví a Evropa v něm hraje tak malou roli, že takto definované zvýšení podílu by vyžadovalo mnohem koncentrovanější úsilí průmyslu i vlád a mnohem více peněz. Pro srovnání, tchajwanská firma TSMC, která vyrábí devadesát procent světových nejmodernějších čipů, oznámila, že do roku 2024 investuje do nových dvou továren v Arizoně v USA 40 miliard dolarů, tedy zhruba 923 miliard korun. Jedna firma do dvou továren v USA za dva roky. 

Tím nechceme snahu Evropské unie nějak zesměšňovat nebo zlehčovat. Jen je třeba evropské úsilí vidět v globální perspektivě, stejně jako výrobní řetězec, který při jistém zjednodušení vypadá takto: Ve firmách v USA a v Evropě vzniká design nových čipů, které se vyrábějí v Asii na strojích, které navrhují a vyrábějí Američané, Japonci a Evropané s chemikáliemi, které produkují převážně Japonci. Amerika a Evropa drží patenty, Asie, tedy hlavně Tchaj-wan, Jižní Korea a Malajsie, dodávají levnou práci, pokud z toho už vyloučíme Čínu, která se kvůli americkým sankcím zaměřeným právě na patenty, snaží vytvořit celý řetězec pod vlastní kontrolou.

Klíčovou evropskou firmou je nizozemský ASML, který vymýšlí a produkuje stroje, na nichž se vyrábí ty nejmodernější čipy. A ne všichni jsou z jejího růstu nadšeni. Když firma sídlící ve Veldhovenu nedávno oznámila, že se bude rozrůstat, vyvolalo to protesty lidí žijících v jejím sousedství.

Evropanům v čipovém úsilí schází čínské centrální plánování a dostatečně velký průmysl, který by při své výrobě a vylepšování svých výrobků vyžadoval neustálé inovace a zlepšování čipů. Charakteristikou čipového průmyslu je cykličnost poptávky a skutečnost, že každá investice do nové výroby velmi rychle zastarává s tím, jak jde vývoj a výzkum rychle dopředu. I proto jsou lidé z čipového průmyslu vůči plánům evropských politiků poněkud skeptičtí.

Výborně situaci kolem čipů popisuje kniha amerického ekonomického historika Chrise Millera Chip War, kterou tento týden deník Financial Times vyhlásil „Byznysovou knihou roku“. „Někteří lídři Evropské unie navrhují, že kontinent může masivně investovat a vyrábět čipy o rozměru 3 nm nebo 2 nm (tedy ty nejmodernější), což by evropské továrny dostalo na špici světové technologie. Vzhledem k nízkému podílu Evropy na trhu s pokročilou technologií je toto nepravděpodobné,“ píše Miller. „Mnohem pravděpodobnější je, že Evropa přesvědčí velkou zahraniční čipovou firmu jako Intel, aby vybudovala novou továrnu, která zajistí stabilní přísun čipů pro evropské automobilky.“

A americký Intel skutečně na jaře ohlásil, že v příštích deseti letech utratí v Evropě na vybudování továrny a celého řetězce až osmdesát miliard eur (1,9 bilionu korun), v čemž je zahrnuto sedmnáct miliard eur (413 mld. Kč) na továrnu na čipy v Německu.

To nás přivádí blíže k Česku a jeho případné roli v evropském čipovém průmyslu, pokud něco takového skutečně vznikne. Zatím asi nejucelenější materiál o českých možnostech zpracoval think-tank Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) ve své nedávno zveřejněné studii. Jejím závěrem je, že Česko má šanci si najít v rámci globálního řetězce nějakou úzkou malou niku a v ní se profilovat. Česko má jednu továrnu, nějaký výzkum a jistou pozici v designu čipů, ale je tu málo studentů oborů spojených s polovodičovým průmyslem, chybí projekty a cílená podpora tohoto odvětví ze strany vlády a také nějaká profesně průmyslová asociace, která by byla schopna za větší podporu lobbovat.

„Česko se do určité míry může profilovat v designu čipů, tam nejsou potřeba obrovské investice do výroby,“ řekla nedávno v diskusi spoluautorka studie Alice Rezková. Podle ní je zájem některých zahraničních partnerů, jako jsou firmy z Tchaj-wanu nebo Jižní Koreje. Právě Tchaj-wan má třeba zájem na podpoře českých studentů, pomocí nichž by se tu postupně vybudovaly nějaké intelektuální kapacity tohoto oboru.

Ale jak na několika místech své knihy zdůrazňuje Chris Miller, vznik nových firem v polovodičovém průmyslu byl v historii závislý jak na touze vědců vydělat peníze, tak na rozhodnutí a masivní podpoře vlád tomuto oboru. Ten právě Americe zajistil její technologické vítězství ve studené válce a Tchaj-wanu nyní slouží jako pojistka pro americkou pomoc v případě, kdyby ostrov chtěla napadnout Čína. Bez výroby TSMC a dalších tchajwanských firem nebo v případě obchodní blokády ostrova bude mít totiž světová ekonomika – mírně řečeno – zásadní potíže.

Čip je ukázkový produkt globální ekonomiky, ale současné trendy ve světě jdou proti ekonomické globalizaci. Důvod budovat evropský polovodičový průmysl je tedy víc geopolitický než ekonomický, což vyžaduje především silná politická rozhodnutí, dlouhodobé veřejné investice a trpělivost.

Výběr týdne

Termostat na všechno jede

Český start-up se veze na vlně zdražování. Ve firmách umí snížit spotřebu energií až o čtyřicet procent. Původně to byl přitom hobbyprojekt jednoho manažera.

Miliardář Beran promluvil

Sedm let neposkytl David Beran rozhovor. Teď vysvětluje, proč se pustil do budování firmy na solární energii a proč jeho firma neopouští Rusko.

Kde chtějí studenti pracovat?

Studie ukazuje, jaké firmy jsou pro mladé lidi nejatraktivnější v době, kdy firmy v Česku prožívají nejhorší personální krizi za posledních patnáct let.

Vánoce bez (živého) kapra

Řetězec Lidl nepovolil u svých obchodů prodej kaprů. Prý i kvůli tomu, že chtějí omezit utrpení zvířat. Ostatní řetězce zatím nad tématem přemýšlejí. A ochránci práv zvířat tvrdí, že se mění i postoj zákazníků.

Koupíme miliony panelů a snížíme cenu elektřiny

Nová firma Rezolv Energy razantně vstupuje na středoevropský trh s elektřinou. Její šéf vysvětluje, co všechno chtějí v příštích měsících a letech podniknout, aby se stali významným hráčem.

Autobusy bez řidiče v Praze za tři roky

Česká firma VDT Technology přiveze do Česka ve spolupráci s izraelskými vědci nejprve na vývoj a testování autobusy, které budou jezdit bez řidiče. Na zkoušku příští rok, do provozu nejdříve za tři. 

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist