Firmy se konečně dozvědí, za jakých podmínek budou od ledna fungovat. Zastropování je logické, tvrdí experti

Zastropování cen energií i pro velké firmy je logickým krokem, tvrdí oslovení analytici. Podle nich opatření sice dál zatíží státní rozpočet, je však nutné pro udržení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Rozšíření cenového stropu na energie i na velké podniky navrhuje ministerstvo průmyslu a obchodu, vláda by o něm měla jednat příští týden. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších až 40 miliard korun.

Návrh ministerstva, který je nyní v připomínkovém řízení, počítá s tím, že velké firmy budou mít nárok na stejné ceny elektřiny a plynu, jaké vláda už dříve nastavila pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejný sektor. To je 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stejně jako v případě malých firem má zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let. Toto opatření má podniky motivovat k úsporám.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již zastropování dojednal s orgány Evropské komise. „Jsem rád, že naše vyjednávání umožnilo upravit výjimku z pravidel veřejné podpory tak, abychom mohli k zastropování cen energií přistoupit i v případě velkých podniků,“ řekl ministr.

Analytici oslovení ČTK se vesměs shodli, že rozšíření opatření je logické. Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil v souvislosti s plánovaným rozšířením cenového stropu připomněl, že podobná opatření zavádějí i ostatní evropské státy. „Česko tak prakticky ani nemá jinou možnost než se k nim připojit. V opačném případě by hrozila ztráta konkurenceschopnosti,“ zdůraznil.

Některé elektrárny živoří. Stěžují si na likvidační stropy prodejních cen a hrozí ústavní stížností

6. 12. 2022 ▪ 5 min. čtení

Podle Hradila je důležité, že firmy konečně budou vědět, za jakých podmínek budou od ledna fungovat. Přivítal také nastavení omezeného zastropování, které by mělo alespoň částečně motivovat k úsporám.

Hradil ale zároveň upozorňuje, že jde o nestandardní opatření v mimořádné době. „Výkyvy v ceně výrobních vstupů jsou nedílnou součástí podnikatelského rizika a nemělo by být standardem, že při příznivém cenovém vývoji podnikatelské subjekty benefitují a při nepříznivém je zachraňuje daňový poplatník.“

Jako pozitivní krok hodnotí návrh analytik XTB Jiří Tyleček. „Neviděl bych žádnou logiku v tom, že malé firmy by si zasloužily menší podporu než velké,“ uvedl.

Slabinou cenového stropu je podle Tylečka různá maximální a minimální výše podpory v rámci EU. V této souvislosti upozornil na to, že například německé firmy budou mít cenu elektřiny a plynu zhruba na polovině českého stropu. „Nejsem si vůbec jistý, jak budou české podniky v takovém prostředí konkurenceschopné,“ dodal.

Rozšíření stropu na velké firmy je podle Radima Dohnala z Capitalinked.com důkazem toho, že ministerstvo průmyslu a obchodu nechce nechat podniky padnout. Podle něj je zároveň správné, že s opatřením stát přišel o něco později než v případě ostatních subjektů, protože tím chtěl velké firmy motivovat k zavádění úsporných opatření, ve kterých nyní budou firmy i přes zastropování pokračovat.

„Právě tato logika, kdy stát nepřispěchá s okamžitou a nepodmíněnou podporou, vede k dlouhodobé potřebě samostatnosti a odpovědnosti za sebe či svůj podnik,“ vysvětlil Dohnal. Poukázal přitom na maďarské zastropování pohonných hmot, které tamní vláda v tomto týdnu kvůli problémům s nedostatkem paliv zrušila. Podle Dohnala šlo jen o odsunutí jednoho ze zdrojů nákladové inflace v čase, což ji do budoucna prodlouží.

Místopředsedové sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO) se dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News shodli na tom, že zastropování cen i pro velké firmy je důležité. Podle Skopečka je to nutné zejména pro nadcházející energetickou sezonu. Následně je ale podle něj potřeba, aby energetickou politiku v EU nediktovali aktivisté a aby se řešily příčiny vysokých cen v Evropě.

Podle Havlíčka je nutné stanovit maximální ceny elektřiny na stejné hranici jako v Německu. Pro průmyslové zákazníky je tam stanovena cena 13 centů (3,20 koruny) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. Podle prvního místopředsedy ANO je nepřijatelné, aby české firmy platily víc. „Jsme s Německem silně provázáni. Pokud to nesrovnáme, výsledkem bude, že nás německé firmy koupí nebo naše firmy odejdou z trhu,“ řekl.