Vláda ve středu schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj kompenzační mechanismus zajistí pokrytí nákladů energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů.
Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.
Systém kompenzací je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) výsledkem společných jednání s obchodníky s energiemi. Mechanismus bude podle ministra rozdělen podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.
Vláda zrušila jedinou možnost, jak se dostat pod cenové stropy energií. Proč potichu zakázala spotové tarify?
Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad bude podle Síkely ještě před výplatou kompenzací kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ).
Vládní strop na energie už dodavatelé využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.