Evropa zrychlila na cestě k zelené budoucnosti, ukazují data. Ale Česko by mohlo přidat

Pokud jste si toho nevšimli, tak tento týden, přesně 12. dubna, překročila Česká republika kapacitu spotřeby přírodních zdrojů, kterou je naše země schopná ještě letos obnovit. Kampaň hnutí Greenpeace, která mě na toto datum upozornila, připomíná snažení ekonomů ukázat každoročně někdy v polovině června na den daňové svobody. Také je to hypotetické datum, které umožní rozpoutat veřejnou diskusi a několik dní udržuje pozornost na daném tématu – než zas někdo vymyslí jiný způsob, jak novináře a analytiky zaměstnat.

Letos je ale v oboru obnovitelných zdrojů energie několik velmi zajímavých momentů, které jsme tu v minulosti neviděli a které mají poměrně zásadní dopad na to, jakým směrem jde evropská a světová ekonomika. Padají rekordy. Ve světě se v roce 2022 zvýšila produkce solární a větrné elektřiny o 19 procent, z uhlí vzrostla o 1,1 procenta a z plynu se jí vyrobilo o 0,2 procenta méně, uvádí tento týden zveřejněná analýza energetického think-tanku Ember, který se zabývá obnovitelnými zdroji. To je největší skok směrem k obnovitelným zdrojům, jaký kdy světová ekonomika zaznamenala.

Nepochybně k tomu přispěla ruská válka na Ukrajině a snaha Evropy omezit závislost na ruském plynu. Nejrychleji rostoucím zdrojem čisté elektřiny byly solární panely, elektřiny z nich bylo ve světě o 24 procent víc než o rok dřív. Celkově ale vítr a slunce produkují jen 12 procent světové elektřiny, nicméně když se k tomu připočtou další čisté zdroje včetně jádra, tak je to už rekordních 39 procent. Zajímavé na tom je, že už více než šedesát zemí na světě vyrábí víc než deset procent své elektřiny z větru a slunce.

Podle analýzy Emberu by mohl mít rok 2022 historické místo v tabulkách emisí jako rok, kdy vyvrcholily emise skleníkových plynů ze zdrojů vyrábějících elektřinu, a nyní budou už jen klesat. Může to být začátek konce doby fosilních paliv, i když Greenpeace to – samozřejmě – vidí mnohem chmurněji.

Klienti Maliny zaplatili statisícovou zálohu. Teď žasnou, že firmě nestojí za to, aby s nimi komunikovala

14. 4. 2023 ▪ 7 min. čtení

Ale buďme realisté. Evropská unie si nedávno zvýšila svůj cíl dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů ve svém energetickém mixu 42,5 procenta do roku 2030 místo původních 32 procent. V tuto chvíli se v EU vyrábí 22 procent elektřiny z větru a slunce, v roce 2015 to bylo jen patnáct.

Ale Evropané nejsou v lehké situaci, i když cena energií už neatakuje rekordy jako loni a v zásobnících je pořád relativně dost plynu, takže ani příští topná sezona nemusí být katastrofa. Kvůli válce na Ukrajině v Evropě vzrostla spotřeba uhlí. Francouzské jaderné elektrárny nefungují, jak by měly. A Němci se opět hádají, zda přece jen neprodloužit provoz tří zbývajících jaderných elektráren, které mají být definitivně vypnuty právě tuto sobotu 15. dubna. Tentokrát se zdá, že je ale rozhodnutí definitivní – i když nerozumné a paradoxní, neboť mezi Němci podpora energie z jádra v průzkumech poslední dobou stoupala.

A zdroje tu zřejmě jsou, jak praví okřídlené rčení vzniklé z prohlášení někdejšího premiéra Vladimíra Špidly. Experti sdružení pod značkou Fakta o klimatu a právní a poradenská kancelář Frank Bold vypracovali studii, podle níž má Česko ještě velké rezervy ohledně obnovitelných zdrojů energie. Jejich podíl je dnes v Česku zhruba sedmnáct procent a naprostá většina pochází z biomasy.

Podle studie by ale Česko mohlo do roku 2030 mít podíl energie z obnovitelných zdrojů až 33 procent, k čemuž potřebuje další rozvoj větrné a sluneční energetiky spolu se zateplováním a dalšími opatřeními energetické účinnosti. Výsledky topné sezony ukazují, že když na to přijde, Češi jsou schopni a ochotni šetřit. V budování nových kapacit by podle expertů měla v Česku přidat hlavně větrná energie. A biomasa prý také neřekla ještě poslední slovo.

Zastánci obnovitelných zdrojů často argumentují zvýšením energetické bezpečnosti. Jenže budování evropských zelených technologií paradoxně zvyšuje naši závislost na Číně, která mimo jiné vyrábí drtivou většinu solárních panelů či cenově dostupné turbíny větrných elektráren a jejich řídicí systémy a aplikace jsou postavené na čínském cloudu. Tenhle faktor (ne)bezpečnosti si v tuto chvíli málokdo připouští, protože přednost má co nejrychleji zvýšit podíl jiných než fosilních (ruských) zdrojů.

Nicméně, přes všechny pochybnosti uvedené studie ukazují, že se Evropa vydala zelenější energetickou cestou, než si většina Evropanů před ruskou invazí na Ukrajinu představovala, že je možné – bez ohledu na to, že pro aktivisty z Greenpeace je to nejspíš pořád málo.

Výběr týdne

Německý start-up věří, že se dokáže vyrovnat ChatGPT

Evropa v moderních technologiích včetně umělé inteligence dohání Ameriku i Čínu. I přesto jsou tu firmy, které si věří, že dokážou v oboru umělé inteligence konkurovat – jako třeba německý Aleph Alpha. 

Kdy budu doma a má moje práce smysl?

Získat nové pracovníky je čím dál těžší. Absolventi škol mají poněkud jiné priority, jako je udržitelnost nebo rovnováha mezi prací a osobním životem. 

Mamutí tunel u podnikatele Kováře je čím dál hlubší

Krach málo známého e-shopu firmy Unicorn bude řešit i protimafiánská jednotka policie. Do insolvence dostaly původně vnitropodnikový e-shop podivné obchody s desítkami tisíc iPhonů. 

Co všechno vidí český startup z vesmíru?

Firma SpaceKnow zaujala nedávno na Tchaj-wanu, který potřebuje sledovat přípravu Číny na případnou invazi. Předtím vešla ve známost jako ten, kdo odhalil výbuchy na Nord Streamu. Co všechno tedy SpaceKnow dokáže poznat ze satelitních snímků? 

Český průmysl je v ohrožení, varuje Topolánek

Svérázný expremiér Mirek Topolánek usiluje o křeslo šéfa Svazu průmyslu a obchodu. Vládu obviňuje, že je příliš defenzivní, a slibuje, že pokud by hlasování vyhrál, hlas českého průmyslu bude víc slyšet. 

Nová zelená úsporám od září v novém

Nejvyužívanější dotační program pro domácnosti čekají změny, které mají být pro většinu zájemců k lepšímu. Přinášíme přehled všech podstatných změn.