Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Platby na podporované zdroje energie (POZE) letos hradí plně pouze stát, podle ministra by se v příštím roce měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozdělené mezi stát a odběratele. Zatím však podle něj není zřejmé, jakým systémem.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka není pro zásah do podpory obnovitelných zdrojů důvod.
Od roku 2006 bylo na podporované zdroje energie (POZE) v Česku vyplaceno přes 500 miliard korun. Do loňska dotaci z části poskytoval stát a část doplatili ve fakturách za elektřinu spotřebitelé. Pro letošní rok tyto platby kvůli vysokým cenám energií převzal plně stát.
V příštím roce letošní výjimka nejspíš skončí.
Současný stav, kdy stát platí plnou podporu na POZE, je podle Stanjury neudržitelný. Bude proto prosazovat, aby se v příštím roce příspěvek opět rozdělil mezi stát, domácnosti a firmy. Podle ministra se nyní povede na vládě debata, zda bude podíl mezi státem a spotřebiteli stejný jako před energetickou krizí.
„Můj názor je, že by to tak mělo být rozděleno. Budeme se ale snažit celkový objem snížit,“ řekl Stanjura. Jeho resort podle něj nyní hledá argumenty, které by umožnily objem plateb zredukovat. Připustil, že možností může být změna zákona. Kdy by její návrh mohl předložit, však nedokázal specifikovat. Primárně se podle ministra musí vyřešit všechna možná právní rizika, aby stát v budoucnu nečelil případným arbitrážím ze strany firem, které jsou nyní
příjemci těchto dotací.
Pokud by byly rozděleny platby na POZE stejně jako v předchozích letech, platila by průměrná domácnost za energie navíc kolem 1800 korun za rok. Stanjura k tomu později podotkl, že pro lidi, kteří by kvůli tomu měli existenční problémy, jsou tu různé formy sociální podpory jako například příspěvek na bydlení. Plošné osvobození od poplatků je však podle ministra nehospodárné.
Předsedkyně poslanců ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v reakci uvedla, že snahu o zredukování plateb na POZE podporuje, podle ní však nepůjde o nic jednoduchého. „Je tam obrovské riziko, které může vést k arbitrážím,“ zdůraznila. K plánovanému vrácení rozdělení plateb mezi stát a spotřebitele uvedla, že je předně nutné zanalyzovat, jaký to bude mít dopad na sociální situaci domácností.
Revizi plateb na podporované zdroje energie v diskusi podpořil bývalý guvernér České národní banky a expremiér Jiří Rusnok. „Vláda se musí pokusit zredukovat objem těch plateb,“ řekl. Podle Rusnoka by to pro vládu měla být primární úloha, až následně by se mělo řešit, jak budou platby rozděleny. Připustil, že převod části plateb zpět na zákazníky zřejmě bude kvůli současnému stavu státních financí nutný.
Se záměrem naopak nesouhlasí Svaz moderní energetiky. „Česká republika čelí energeticko-bezpečnostní a klimatické krizi současně. Obnovitelné zdroje energie přitom řeší oba tyto problémy. Narušení státem garantovaných podmínek podpory by opět vedlo k tomu, že Česko ztratí čas k potřebnému posilování oboru zelené energetiky. Od roku 2021 platí zvýšený solární odvod, který měl definitivně vyřešit možnou překompenzaci podpory obnovitelných zdrojů. K dalším zásahům do podpory obnovitelných zdrojů tak není důvod a vlastně ani legitimní prostor,“ řekl v neděli Sedlák.
V příštím roce by měl skončit také vládou stanovený limit cen energií. Stanjura už v minulých dnech avizoval, že s prodloužením opatření s ohledem na vývoj cen energií na trzích nepočítá.
Průměrná marže čerpacích stanic je nižší než v minulosti
Průměrná marže čerpacích stanic je v současnosti nižší než v předchozích letech. Kontroly, které provádělo ministerstvo v létě, podle Stanjury neodhalily zneužití srpnového zvýšení spotřební daně na naftu. Skokové zdražení paliv je podle něj výsledkem vývoje na trhu.
Spotřební daň na naftu se od začátku srpna zvýšila o 1,50 koruny na litr. Daň se tak vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. Zvýšení spotřební daně mělo podle analytiků zdražit litr nafty až o 1,80 koruny, protože zvýšením spotřební daně se zvýšila i část ceny připadající na daň z přidané hodnoty. Cena nafty se však od začátku srpna do čtvrtka zvýšila téměř o čtyři koruny.
Výrazné zdražení pohonných hmot za poslední týdny podle ministra není výsledkem zneužití situace kolem zvýšené spotřební daně provozovateli čerpacích stanic. „Jejich průměrná marže je nyní nižší, než činila v srpnu v předchozích letech. Naše kontroly žádné zneužití neodhalily,“ řekl Stanjura.
Skokové zdražení ministr přičítá zejména aktuálnímu vývoji na trhu s ropou a pohonnými hmotami. Velkoobchodní ceny v posledních týdnech rostly. Stanjura také připomněl, že na koncové ceny paliv mohou mít vliv i marže rafinerií, které stát nemůže ovlivnit. Upozornil, že tuzemské rafinerie mají zahraniční vlastníky.
Navzdory růstu cen jsou pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu.
Koalice v pondělí probere podobu snížení dotací
Podobu omezení státních dotací, které chtějí vládní strany v příštích dvou letech snížit o 54 miliard korun, projednají zástupci ministerstev v rámci koalice podle ministra financí Stanjury v pondělí. Se snížením počítá ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předloží vládě v souladu s pravidly ve čtvrtek 31. srpna.
„Máme představu, které dotace by neměly pokračovat vůbec, které by měly být snížené,“ uvedl Stanjura za svůj úřad. Sumu 54,5 miliardy korun, na které se koalice dohodla v květnu, označil za minimální. „Moje přání jako ministra financí je, aby to číslo bylo vyšší,“ dodal.
Schillerová kritizovala Stanjuru za to, že detaily omezování dotací zatím nejsou známy. Připomněla, že mají podle koalice tvořit dvě třetiny plánovaných úspor ve výdajích státu, které chce vláda provést v rámci konsolidačního balíčku veřejných financí.
Schillerová nebyla spokojena ani s balíčkem. Za něj vystavila Stanjurovi žlutou kartu, stejně jako za absenci detailů omezování dotací, což doprovodila kartou červenou, což podle fotbalových pravidel znamená vyloučení ze hry. Narážela tak na to, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dostal tento týden podle předsedy vlády a ODS Petra Fialy od vedení ODS žlutou kartu kvůli setkání s lobbistou a poradcem exprezidenta Martinem Nejedlým.
O 45,6 miliardy korun se mají národní dotace zkrátit už v příštím roce, o zbytek v roce následujícím. V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
Rušení dotací tvoří hlavní část konsolidačního balíčku pro výdajovou stranu rozpočtu. Celkem chce stát za dva roky na výdajích ušetřit 78,3 miliardy korun.
