Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to ve čtvrtek ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, napsala agentura Reuters.
Opatření podle agentury Bloomberg vedlo k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami, napsala agentura Bloomberg.
Ruská tisková agentura TASS již minulý týden s odvoláním na svůj zdroj informovala, že vláda zákaz vývozu ropných produktů zvažuje. K dočasnému zastavení vývozu ropných produktů už na začátku září vyzval ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Varoval, že nedostatek pohonných hmot by mohl narušit podzimní sklizeň i setbu.
Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na informace od obchodníků a burzovní údaje uvedla, že Rusko v prvních dvaceti zářijových dnech snížilo export nafty po moři téměř o 30 procent zhruba na 1,7 milionu tun. Snaží se tak uspokojit domácí poptávku.
Zdroje agentury Reuters v úterý uvedly, že ruská vláda zvažuje zavedení vysokého dodatečného cla na vývoz ropných produktů od 1. října do června příštího roku. „Toto exportní clo by mohlo negativně ovlivnit ekonomiku rafinerií a mohlo by vést k poklesu produkce pohonných hmot,“ řekl agentuře Reuters jeden z obchodníků.
Ceny ropy reagují růstem
Ceny ropy rostou. Reagují tak na rozhodnutí Ruska dočasně zakázat většinu vývozu pohonných hmot.
Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 0,2 procenta na 93,67 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,4 procenta a prodávala se za 90 dolarů za barel.
Výpadek, který způsobí ruské rozhodnutí, bude znamenat, že se odběratelé pohonných hmot z Ruska budou muset poohlédnout jinde. Aby byly rafinerie schopné tuto poptávku uspokojit, budou muset zpracovat více ropy, a to v době, kdy se dodávky ropy na trhy snižují, uvedl makléř firmy PVM Tamás Varga.
Ceny přitom ve čtvrtek nejprve klesaly kvůli obavám o poptávku. Centrální banka USA (Fed) ve středu nechala úrokové sazby beze změny, ale naznačila, že do konce roku předpokládá jejich další zvýšení. To může utlumit hospodářský růst a poptávku po pohonných hmotách, napsala agentura Reuters.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist