Rusko s okamžitou platností dočasně zakázalo export benzinu a nafty do všech zemí s výjimkou čtyř bývalých členů Sovětského svazu, aby tak stabilizovalo situaci na domácím trhu. Oznámila to ve čtvrtek ruská vláda. Zákaz se podle kabinetu nevztahuje na pohonné hmoty dodávané v rámci mezivládních dohod do členských zemí Euroasijské hospodářské unie (EAHU), tedy do Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, napsala agentura Reuters.
Opatření podle agentury Bloomberg vedlo k růstu cen nafty na evropském trhu. „Ačkoli je to pouze dočasný zákaz, má významný dopad, protože Rusko zůstává klíčovým vývozcem nafty na světové trhy,“ uvedl Alan Gelder z poradenské společnosti Wood Mackenzie. „Globální rafinerský systém bude mít problém s nahrazením chybějících ruských dodávek v době, kdy se globální zásoby nafty již tak nacházejí na nízkých úrovních,“ dodal. Analytik Eugene Lindell uvedl, že zákaz se dotkne vývozu v objemu téměř milionu barelů denně. Rusko však podle něj nebude moci zákaz vývozu nafty zachovat v platnosti dlouhou dobu, protože mu brzy dojdou skladovací kapacity.
Rusko patří mezi největší producenty ropy na světě. V poslední době se však potýká s nedostatkem pohonných hmot. Ten je důsledkem kombinace negativních faktorů, které zahrnují údržbářské práce v rafineriích, problémy s infrastrukturou, růst cen ropy na světových trzích a slabý kurz rublu, jenž podporuje vývoz pohonných hmot.
„Dočasná omezení pomohu nasytit trh s pohonnými hmotami, což sníží ceny pro spotřebitele,“ uvedla vláda. Rychle rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích patří k hlavním motorům inflace v Rusku a představují politický problém před blížícími se prezidentskými volbami, napsala agentura Bloomberg.
Ruská tisková agentura TASS již minulý týden s odvoláním na svůj zdroj informovala, že vláda zákaz vývozu ropných produktů zvažuje. K dočasnému zastavení vývozu ropných produktů už na začátku září vyzval ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Varoval, že nedostatek pohonných hmot by mohl narušit podzimní sklizeň i setbu.
Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na informace od obchodníků a burzovní údaje uvedla, že Rusko v prvních dvaceti zářijových dnech snížilo export nafty po moři téměř o 30 procent zhruba na 1,7 milionu tun. Snaží se tak uspokojit domácí poptávku.
Zdroje agentury Reuters v úterý uvedly, že ruská vláda zvažuje zavedení vysokého dodatečného cla na vývoz ropných produktů od 1. října do června příštího roku. „Toto exportní clo by mohlo negativně ovlivnit ekonomiku rafinerií a mohlo by vést k poklesu produkce pohonných hmot,“ řekl agentuře Reuters jeden z obchodníků.
Ceny ropy reagují růstem
Ceny ropy rostou. Reagují tak na rozhodnutí Ruska dočasně zakázat většinu vývozu pohonných hmot.
Kolem 17:50 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 0,2 procenta na 93,67 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,4 procenta a prodávala se za 90 dolarů za barel.
Výpadek, který způsobí ruské rozhodnutí, bude znamenat, že se odběratelé pohonných hmot z Ruska budou muset poohlédnout jinde. Aby byly rafinerie schopné tuto poptávku uspokojit, budou muset zpracovat více ropy, a to v době, kdy se dodávky ropy na trhy snižují, uvedl makléř firmy PVM Tamás Varga.
Ceny přitom ve čtvrtek nejprve klesaly kvůli obavám o poptávku. Centrální banka USA (Fed) ve středu nechala úrokové sazby beze změny, ale naznačila, že do konce roku předpokládá jejich další zvýšení. To může utlumit hospodářský růst a poptávku po pohonných hmotách, napsala agentura Reuters.
