Meziroční inflace je nejnižší za posledních jednadvacet měsíců. Stále ale zdražuje nájemné, vodné i stočné

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Tempo růstu se snižuje osmý měsíc v řadě a jeho zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává velmi vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. V porovnání se srpnem klesly v září poklesly ceny, a to o 0,7 procenta.

Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na meziroční růst cenové hladiny měly v září nadále největší vliv ceny bydlení. Nájemné stouplo téměř o osm procent, vodné o 16,3 procenta, stočné o více než čtvrtinu a ceny tepla a teplé vody o 36,2 procenta.

Rozhovor

V Brně chystá čtvrť za 4 miliardy. Nemyslím si, že ceny bytů klesnou, říká šéf developera Trikaya

29. 9. 2023 ▪ 7 min. čtení

Další v pořadí vlivu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor stouply za rok o 63,4 procenta a cukr zdražil téměř o 45 procent. Ceny lihovin stouply o 3,1 procenta, vína o 6,7 procenta a piva téměř o desetinu. Více platí i kuřáci – tabákové výrobky zdražily meziročně o 7,4 procenta.

Zářijový vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl podle statistiků ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami, které zdražily o více než 12 procent. Ceny stravovacích služeb stouply meziročně o desetinu a ceny ubytování o 12,2 procenta.

Ke snížení cen jako takových došlo v meziměsíčním srovnání, a to o 0,7 procenta. Nejvíce zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje: ceny ovoce se snížily o 3,8 procenta, zeleniny téměř o tři procenta. Proti srpnu klesly také ceny plynu a elektřiny. Naopak dražší byly ceny pohonných hmot, oděvů a obuvi. O 5,8 procenta se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání, což souviselo primárně se začátkem nového školního roku.

„Pokles inflace je nepochybně pozitivní zprávou, o to víc, když byl rychlejší, než očekávala sama centrální banka. Bankovní rada proto bude v pokušení snížit úrokové sazby ještě v letošním roce,“ míní Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

Dufek také upozorňuje, že ceny sice v meziročním srovnání rostou nejpomalejším tempem za posledních 21 měsíců. I přesto jsou ceny vyšší o 19 procent. Snížení inflace tedy znamená zpomalení růstu, nikoliv že by zboží a služby byly levnější než vloni. Nejvíce si podle něj Češi připlácí za služby v hotelech a restauracích (o 31 procent), bydlení (24 procent), oblečení a obuv či potraviny (obě položky o 21 procent). Od začátku covidu, tedy od konce roku 2019, pak ceny v Česku vzrostly o výrazných 35 procent.

Právě zářím podle analytiků končí období rychlého poklesu inflace. Ten je totiž způsoben primárně vysokou srovnávací základnou z loňského roku. V posledních měsících roku tempo růstu cen opět zrychlí, protože se naopak začne projevovat nízká srovnávací základna vzniklá zavedením energetického úsporného tarifu. „Loni nám tato administrativní akce inflaci výrazně snížila, letos ji naopak z titulu výpočtu zvýší. Na konci roku se proto inflace bude pohybovat mezi sedmi a osmi procenty,“ říká Dufek. 

Obdobně situaci vidí Vit Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti Cyrrus. Podle něj by se meziroční inflace měla v prosinci pohybovat okolo 7,5 a v průměru za celý letošní rok by pak měla dosáhnout přibližně 10,9 procenta. „Pro Českou národní banku se jedná o silný argument pro zahájení procesu snižování úrokových sazeb. I nadále tedy předpokládáme, že k prvnímu uvolnění měnové politiky centrální banka sáhne již na svém listopadovém zasedání,“ říká Hradil.

ČNB doposud razila strategii vyšší úrovně základních úrokových sazeb po delší období. Podle posledního zápisu z měnového jednání bankovní rady však lze vyčíst, že první snížení sazeb ještě v letošním roce má mezi členy rady relativně podporu. „Lze tak očekávat, že ČNB přistoupí k mírnému snížení sazeb o 25–50 bodů již v letošním roce, a to navzdory tomu, že říjnová meziroční inflace se opět zvýší vlivem statistického efektu z loňského roku,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.