Zelená transformace ekonomiky směrem k „čisté nule“, tedy ke snížení emisí prakticky na nulu, je nevyhnutelná a bude se týkat řady odvětví včetně energetiky, dopravy a mnoha dalších. Vyžádá si to zásadní odklon od tradiční výroby a spotřeby.

Tento posun jde ruku v ruce s veřejným a soukromým financováním. Potřebný objem prostředků bude obrovský – a finanční sektor bude hrát při přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství klíčovou roli. Evropská komise odhaduje, že ke splnění cíle snížení emisí o 55 procent bude jen v energetickém systému do roku 2030 každoročně zapotřebí přibližně 350 miliard eur dodatečných investic. V rámci všech cílů udržitelnosti se roční investiční deficit odhaduje na 630 miliard eur.

Jak mohou vlády a tvůrci politik pomoci zlepšit zavádění iniciativ udržitelnosti na trhu?

Měly by jako první přijmout sladění s taxonomií a „přechodné financování“ státní nebo státem kontrolované podniky?

Která odvětví v Česku stále postrádají investice pro rychlou dekarbonizaci a jak může pomoci vláda?

Co potřebují investoři, aby zohlednili opatření v oblasti udržitelnosti ve svém rozhodování?

Právě těmto otázkám se věnovala Výroční konference Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické VŠE, která se konala 18. října od 15:00. Na konferenci vystoupil např. Martin Špolc (Evropská komise), který stál za vznikem definic udržitelných aktivit tak zvané taxonomie EU, Linda Zeilinaová (ředitelka Mezinárodního centra pro udržitelné finance) nebo Helene Lanierová (ředitelka think-tanku 2DII), Ota Melcher (ministerstvo financí) či Richard Juřík (ministerstvo životního prostředí). Více informací o akci naleznete zde.