Technologie založené na umělé inteligenci v praxi výrazně usnadňují práci firmám i jejich zaměstnancům. Zneužívají je ale také internetoví podvodníci a hackeři. Ti AI využívají například pro tvorbu obrázků, log či e-mailů, které imitují legitimní obsah s jehož pomocí se pak snaží dostat do interních systémů firem. Když jejich pracovníci tento podvod nedokážou odhalit, riskují, že software společnosti napadne škodlivý vir.
Největší problémy mají s podobnými útoky malé a střední firmy, které často nemají vybudované tak robustní kyberbezpečnostní systémy jako korporáty s většími rozpočty. Vůbec nejčastějším typem útoku je takzvaný ransomware, což je škodlivý program, který blokuje počítač a šifruje v něm uložená data. Za jejich odblokování hackeři po napadené firmě vyžadují výkupné. To může vystoupat i do výše desítek milionů korun.
„Ransomware útoky mohou začít phishingovým e-mailem, kdy zaměstnanec nevědomky poskytne útočníkům například svoje přístupy do firemního systému. V tomto případě mluvíme o útocích technikami sociálního inženýrství, které jsou jednou z největších hrozeb vůbec, a to i pro širokou veřejnost,“ říká Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti Eset.
Útočník může například zneužít jméno pracovníka IT oddělení podniku a po předem vytipovaném zaměstnanci pak požaduje aktualizaci přihlašovacích údajů do běžně používané firemní aplikace. Mail může obsahovat všechny náležitosti, včetně správné fotky, adresy, loga i podpisu. Pokud se dotyčný nechá oklamat, pustí hackera „dovnitř“ a ten pak zašifruje data.
Podobným způsobem hackeři v nedávné době napadli systémy společnosti Newton Media, která se zabývá monitoringem médií. Firma kvůli tomu přišla nenávratně o třetinu veškerých dat. Přímo umělou inteligenci pak útočníci využili během tohoto léta při útoku na slovenský fitness e-shop GymBeam. Zaměstnanci firmy HN popsali, že zhruba čtvrt hodiny hovořili s deepfake videokopií zakladatele firmy Dalibora Cicmana. Hackeři se tímto způsobem snažili zjistit citlivé finanční údaje o společnosti.
Podle průzkumu společnosti Google až 43 procent malých a středních firem v Evropě mělo za poslední dva roky zkušenosti s nějakým druhem kyberútoku.
Jako ze špionážního filmu. Příběh o tom, jak elektrikáři v montérkách „hackli“ českou banku
Na nebezpečí ransomwaru upozornila v nedávné studii i přední crowdsourcingová platforma pro sdílení hrozeb VirusTotal. Ta se zabývá analyzováním podezřelých souborů, URL nebo IP adres a je jakousi databází pro lidi zabývající se kyberzabezpečením. Její experti prověřili stovky tisíc případů malwaru – škodlivého obsahu, do kterého se řadí i vyděračský ransomware – a zjistili, že při využití AI se schopnost odhalit tyto hackerské kódy zvyšuje až o 70 procent. Technologie na bázi umělé inteligence jsou tak oproti tradičním postupům až třikrát přesnější.
„Schopnost umělé inteligence analyzovat a vysvětlovat škodlivé kódy bude mít obrovský dopad na kybernetickou bezpečnost. Pracovníkům mimo tuto expertízu umožní odhalovat útoky malwaru a předcházet jim, aniž by sami museli být vysoce specializovaní a mít několikaleté zkušenosti. Kybernetickým expertům to také ušetří obrovské množství času, jež budou moci věnovat výzkumu dalších hrozeb a také tomu, jak se jim bránit,“ říká Vicente Diaz, bezpečnostní stratég VirusTotal a Google Cloud.
VirusTotal využívá aplikaci s názvem Code Insight, která je založena na nástroji Google Cloud Security AI Workbench. Aplikace automaticky analyzuje složitá skripta a hledá v nich škodlivé kódy, čímž významně usnadňuje práci kyberobráncům, kteří by jinak analýzu museli dělat manuálně. Kromě zrychlení tohoto zdlouhavého procesu umí aplikace díky zapojení generativní AI také jednoduchým způsobem vysvětlit, o jaký škodlivý kód se jedná a jaký má účel.
Výhodou je i to, že stejně jako další jazykové modely se i tento se neustále učí a na základě stále většího množství zkoumaného objemu dat své funkcionality vylepšuje. I sami tvůrci platformy VirusTotal ale upozorňují, že i techniky útočníků se díky AI stále zdokonalují. A tak je nutné, aby protivirovou analýzu vždy pečlivě studoval a vyhodnocoval i kyberbezpečnostní specialista, který výsledky dokáže zhodnotit a předejít tím chybám.
Obdobné technologie na bázi generativní umělé inteligence a velkých jazykových modelů (LLM) budou hrát v následujících letech klíčovou roli jak při kyberútocích, tak při snaze se jim bránit. Mimo jiné to vyplývá i z předpovědi Googlu pro rok 2024, konkrétně její cloudové odnože Google Cloud. Technologie budou využívány zejména pro posílení legitimity podvodného obsahu v rámci phishingových a smishingových kampaní. Pro běžného uživatele tak bude stále obtížnější odhalit falešné zprávy jen na základě faktických či gramatických chyb v e-mailových adresách či SMS zprávách.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Google.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist