Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o 16 000 na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o 7000 na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst 288 647.
Úřad upozornil, že nezaměstnanost na konci roku roste pravidelně. S příchodem zimy postupně končí sezonní práce zejména v zemědělství či ve stavebnictví a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost.
Podle ÚP ČR nezaměstnanost v následujících měsících kvůli útlumu sezonních prací pravděpodobně vzroste. Situaci mohou nadále ovlivňovat ekonomické a sociální změny a také vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.
Chystá se „pojízdný pracák“. Úředníci by mohli vyjíždět se svými službami do lokalit, kde nebude pobočka
Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa musí být ÚP připraven na to, že volných míst je méně než uchazečů. „Chceme se postupně stát takovým moderátorem na trhu práce, abychom co nejlépe podpořili uchazeče o zaměstnání a zaměstnavatele hledající nové pracovníky. Cílem je, aby lidé našli co nejdříve co nejvhodnější a nejlepší práci a zaměstnavatelé zase dokázali získat dostatek pracovníků s adekvátní kvalifikací,“ uvedl.
Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o zaměstnance převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je po kvalifikovaných řemeslnících. Na přibližně tři čtvrtiny volných míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, dvě třetiny pak jsou místa vhodná i pro cizince. Bez práce jsou nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním. Průměrný věk nezaměstnaných byl v prosinci 42,8 roku.
Za poslední rok klesl o 1,4 procentního bodu podíl těch, kteří jsou bez práce méně než tři měsíce. Na konci roku jich bylo 93 707, tedy 33,6 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 2,2 procentního bodu na 29,5 procenta. Je jich 82 234. Průměrná délka evidence na Úřadu práce činila 476 dní.
Nejvyšší nezaměstnanost má Ústecký kraj, v prosinci tam činila 5,7 procenta. Naopak v Praze byla míra nezaměstnanosti 2,8 procenta, nejméně v ČR. Pod tři procenta se dostala ještě ve Zlínském a Plzeňském kraji.
Nejvíce uchazečů na jedno pracovní místo připadá na Karvinsku, a to 9,9. V okrese Bruntál je to 8,4 uchazeče, na Jesenicku 6,2 uchazeče. Naopak nejlepší situace je v okresech Mladá Boleslav a Praha-východ, kde je na jedno místo 0,2 uchazeče.
Od napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022 do konce loňského roku získalo v Česku práci 352 016 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Někteří z nich se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci prosince 2023 jich na území ČR pracovalo 122 283, nejvíce ve středních Čechách a Plzeňském kraji.
Nejčastěji Ukrajinci pracují jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. „V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali,“ uvedl ÚP ČR.
