Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová ve čtvrtek varovala, že světovou ekonomiku by mohlo čekat desetiletí slabého ekonomického růstu. Před zahájením jarního zasedání organizace, v jejímž čele stojí, podle zahraničních agentur volala po přijetí opatření na podporu růstu produktivity a snížení dluhu a centrální banky vyzvala, aby nesnižovaly úrokové sazby příliš brzy, protože tím podle ní riskují návrat inflace.

„Střízlivou realitou je, že globální aktivita je podle historických standardů slabá a vyhlídky na růst se od globální finanční krize zpomalují,“ uvedla Georgievová. „Inflace není zcela překonána, fiskální rezervy byly vyčerpány a zadlužení vzrostlo, což představuje v mnoha zemích velký problém pro veřejné finance,“ dodala. Svět podle ní čeká „pomalé a neuspokojivé“ desetiletí, které označila za „vlažná dvacátá léta“.

MMF pro letošní rok předpokládá tempo růstu globální ekonomiky ve výši zhruba tří procent, což je mírně nad loňskou projekcí. Historický průměr činí 3,8 procenta.

Podle Georgievové by měly centrální banky odolat pokušení snížit své hlavní úrokové sazby příliš brzy. Riskovaly by tak opětovné zvýšení inflace a nové zpřísnění měnové politiky.

„Tam, kde je to nutné, musí tvůrci politiky odolat výzvám k brzkému snížení úrokových sazeb,“ řekla šéfka MMF. „Předčasné uvolnění by mohlo přinést nová inflační překvapení, která by si dokonce mohla vyžádat další zpřísnění měnové politiky,“ dodala žena, které končí mandát v čele fondu na konci září. Je ale zároveň jedinou kandidátkou na další pětileté funkční období v čele MMF.

Příští týden se ve Washingtonu uskuteční jarní zasedání MMF a Světové banky. Na akci budou ministři financí, centrální bankéři a politici jednat o nejpalčivějších problémech světové ekonomiky. Každoroční setkání se bude konat v době, kdy globální finanční stabilitu ohrožuje několik konfliktů, včetně ruské invaze na Ukrajinu nebo války mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem v Pásmu Gazy.