Čistý zisk ČEZ v prvním čtvrtletí stoupl meziročně o čtvrtinu, výroba elektřiny mírně klesla

Čistý zisk energetické firmy ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně stoupl o čtvrtinu na 13,6 miliardy korun. Provozní výnosy naopak klesly o šest procent na 87,4 miliardy korun. Společnost v úterý neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na webu. Zároveň potvrdila výhled hospodaření na celý letošní rok, oproti výchozí predikci zveřejněné v březnu zůstal beze změny. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) za celý rok předpokládá 115 až 120 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úrovni 25 až 30 miliard korun.

„Výsledky hospodaření skupiny ČEZ za první čtvrtletí odpovídají našemu očekávání a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Stabilizaci cen dokládá i fakt, že jsme na začátku dubna splatili poslední miliardu eur ze specifické úvěrové smlouvy s českým státem, který nám v roce 2022 poskytl celkem tři miliardy eur na krytí mimořádných nároků na margining, tj. povinnost dodávat značné peněžní prostředky pro zajištění obchodů s energetickými komoditami,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl za první čtvrtletí 40,3 miliardy korun, meziročně to bylo o 7,8 miliardy korun více. Meziroční srovnání bylo podle firmy ovlivněno odvody z nadměrných tržeb z výroby, které loni náklady zatížily částkou deset miliard korun. 

Jde o jeden z odvodů, kterými chtěl stát chtěl krýt náklady na energetickou krizi. Na rozdíl od takzvané windfall tax však platily odvody z výroby jen jeden rok. Jak vysvětluje finanční ředitel ČEZ Martin Novák, většinu těchto peněž ČEZ zaplatil v první čtvrtletí 2023. „Za první kvartál loňského roku jsme měli odvody 10 miliard korun a letos jsme je neměli,“ vysvětlil Novák pro HN.

To se nejvíce projevilo u ziskovosti jaderných zdrojů. Jejich produkce meziročně poklesla o šest procent na osm terawatthodin, což bylo zapříčiněno plánovanými odstávkami Temelína a Dukovan. Přesto EBITDA za jadernou výrobu meziročně vzrostla o 86 procent. „Drtivou část odvodů totiž platily jaderné zdroje,“ řekl Novák. 

Opačný trend nastal u uhlí. Výroba tuzemských zdrojů mírně vzrostla, EBITDA z emisní produkce však oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku klesla o 47 procent. „Důvodem je  kombinace uhlí, povolenky a ceny elektřiny,“ uvedl Novák. Výroba elektřiny z uhlí je zkrátka čím dále méně zisková. 

ČEZ rovněž zpřesnil odhad, kolik letos odvede státu na windfall tax (WFT). Zatímco při prezentaci výsledků za loňský rok letos v březnu odhadoval, že to bude 20 až 30 miliard korun, aktuálně uvádí 25 až 32 miliard. WFT má na rozdíl od odvodů z výroby platit po tři roky, což kritizují minoritní akcionáři společnosti. Velká většina odvodů jde právě za ČEZ a ostatní plátci hradí jen minimum.

Minoritáři proto apelují na vedení firmy, aby na stát podalo kvůli existenci daně žalobu. Podle Nováka se však představenstvo polostátní společnosti k takovému kroku nechystá. „Všechna právní stanoviska, která máme, říkají, že to není v nesouladu s ústavním pořádkem České republiky. Právo uvalit daně má každý stát.“ 

Dividendy pro akcionáře z loňského zisku, který činil 29,6 miliardy korun a meziročně klesl o 63 procent, společnost zatím neoznámila. V dubnové prezentaci pro investory ČEZ uvedl, že lze očekávat dividendu 39 až 52 korun za akcii.

ČEZ patří k největším energetickým firmám v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.