Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Novinářům ve čtvrtek řekl, že celkové příjmy státu z mimořádných daní do konce letošního roku nepokryjí výdaje, které stát měl s energetickou krizí. Právě vyrovnanou bilancí Stanjura dříve podmiňoval možné zkrácení windfall tax. Daň tak bude platit i v příštím roce, který je podle zákona poslední, kdy se má uplatňovat.
Stanjura dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná zhruba o 35 miliard korun.
„Deficit na konci letošního roku bude kolem 35 miliard. Já jsem říkal, že pokud mimořádné příjmy a mimořádné výdaje budou přibližně stejné, tak jsem připraven to (zkrácení) navrhnout, ale ony nejsou. Výdaje zatím převyšují zásadním způsobem ty příjmy, takže předpokládám, že bude dodržen zákon a že to bude platit pro tři zdaňovací období pro roky 2023 až 2025,“ řekl Stanjura. Návrh státního rozpočtu na příští rok bude podle něj s příjmy z windfall tax počítat.
ČEZ na windfall tax zaplatí dvakrát víc, než očekával stát. Co dalšího ovlivňuje hospodaření energetické firmy?
Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura dnes řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.
Daň z neočekávaných zisků uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební společnosti a také na velké banky. Jejím největším plátcem je energetická společnost ČEZ. Mimořádná příjmová opatření měla pokrýt výdaje státu s energetickou krizí, jako byly cenové stropy na elektřinu a plyn nebo pomoc firmám s energeticky náročným provozem.
ČEZ stáhl dolů burzu
Pražská burza ve čtvrtek ztrácela. Index PX oslabil o 0,33 procenta na 1581,29 bodu. Dolů ho stáhly především akcie energetické společnosti ČEZ, které se po informaci, že daň z neočekávaných zisků bude platit i v příštím roce, propadly zpět pod 900 korun. Nedařilo se ani Komerční bance. Většina dalších hlavních titulů ale skončila v zisku. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Celkový objem obchodů na pražském trhu dosáhl 451 milionů korun, více než polovinu z toho obstaraly cenné papíry ČEZ. Odepsaly při tom 2,32 procenta na 884 korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům sdělil, že nenavrhne vládě dřívější ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Jejím největším plátcem je právě ČEZ. Příští rok je podle zákona poslední, kdy se má windfall tax uplatňovat.
„Informace o windfall tax se dotkla i akcií Komerční banky,“ podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Akcie Komerční banky zlevnily o 0,52 procenta na 764 korun. Ztrácela i pojišťovna VIG, klesla o 0,91 procenta na 763 Kč. Zbytek finančního sektoru ale rostl. Erste Bank přidala 0,29 procenta na 1203 korun a Moneta Money Bank si polepšila o 1,31 procenta na 108 korun.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist