Jak provést revizi Zelené dohody a nezabít u toho byznys

Když jsme před třemi lety rozjížděli náš podcast Green Deal a připravovali první ročník konference Green Deal Summit, bylo téma přechodu k zelené ekonomice vysoce politicky polarizující a zideologizované z obou stran –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zastánců i odpůrců přechodu na udržitelnější ekonomiku. Zároveň se řešila spousta do té doby málo prozkoumaných problémů spojených s masovějším zaváděním technologií, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo financování projektů podle kritérií spojených s udržitelností.

Dnes, kdy připravujeme třetí ročník konference, je situace jiná. Desítky tisíc domácností už mají zkušenosti s tím, jak funguje solární elektrárna nebo tepelné čerpadlo. Ti, které kromě úspor zajímá i bezpečnost, zjišťují, jak těžké je najít technologii, která by nebyla závislá na čínských výrobcích.

Téma udržitelné ekonomiky se více propojuje s tématem evropské konkurenceschopnosti v globálním měřítku. S nájezdem čínských elektromobilů, solárních elektráren nebo větrných turbín si i mnozí hodně zeleně orientovaní aktivisté uvědomili, že Čína nejenže Evropě technologicky odskočila, ale vytváření nové závislosti je pro Evropu nebezpečné. A investoři zase spíš pošilhávají po Americe, která schválila balík zákonů, jenž jde pragmaticky naproti udržitelnější ekonomice.

Zároveň si řada evropských politiků a regulátorů uvědomila, že právě kvůli konkurenceschopnosti je potřeba otázky spojené se zelenáním ekonomiky pojmout méně ideologicky a více pragmaticky. Souvisí to s politikou, kde zideologizování tématu vhání voliče do náruče těch, které bychom mohli označit za fetišisty – tedy třeba české zastánce spalovacího motoru.

A souvisí to i s ekonomikou, protože celá Evropa tak nějak bojuje s tím, aby nastartovala hospodářské oživení. Se závistí se pak Evropané dívají do Spojených států, kde nová legislativa prezidenta Joea Bidena, především zákon o snížení inflace, vytváří praktičtější podporu pro udržitelnější byznys než evropské regulace.

Se zájmem jsem si třeba nedávno četl zprávy o tom, že Texas, dnes v podstatě kolébka amerického konzervatismu, kam své firmy přesouvá třeba Trumpův fanoušek Elon Musk z údajně příliš socialistické a zelené Kalifornie, úspěšně buduje decentralizovanou energetiku s pomocí obnovitelných zdrojů i bateriových úložišť. Z padesáti amerických států má Texas nejvíc instalované kapacity výroby z větrné energie a je druhý ohledně solárů a bateriových úložišť. Víc než pětinu elektřiny tento velmi průmyslový stát vyrábí z obnovitelných zdrojů. V Česku je podíl obnovitelné energie zhruba 17 procent.

Evropa i Česko má přitom kde brát nápady a výrobní kapacity pro potřebu zeleného průmyslu. Do našeho podcastu zveme často zástupce českých firem, které vymyslely nebo rozvíjejí nějakou zajímavou technologii, která je spojená s udržitelnější ekonomikou. Bavili jsme se třeba o jiném pohledu na obaly a v některém z příštích dílů si budete moci poslechnout o revoluční technologii na zpracování plastového odpadu, kde má malá česká firma smělé evropské plány. Nejde o romantismus, jde o byznys.

Nápady tu tedy jsou, jen v Evropě jde všechno tak nějak ztěžka. Brání tomu třeba nefunkční společný trh, složitá byrokracie a nejasnosti kolem pravidel týkajících se třeba ESG, oné magické zkratky, kterou mnozí podnikatelé nenávidí a zastánci udržitelnosti milují. Tato pravidla se týkají jak životního prostředí, tak sociálního dopadu podnikání i způsobu řízení.

Už v květnu na konferenci o udržitelných financích v Praze, pořádané think-tankem International Sustainable Finance Centre, se ale poměrně otevřeně mluvilo za pomocí prvních reálných čísel o tom, jak se do evropské ekonomiky začíná propisovat taxonomie, tedy pravidla udržitelnosti definovaná pomocí této zkratky. Firmy se učí dávat si cíle, které jsou navázané na ESG, a investoři tato pravidla čím dál víc zohledňují ve svých strategiích. 

Evropská centrální banka nedávno ve své studii uvedla, že firmy v eurozóně, které vypouštějí více uhlíku, platily sazby o 0,14 procentního bodu vyšší než ty, které vypouštějí méně emisí. Společnosti, které do svých plánů zahrnují snížení emisí do budoucna, mají podle této studie také trvale přístup k levnějším úvěrům.

O tom, zda a jak se třeba tento aspekt promítá do české ekonomiky, jak k němu přistupují banky a firmy, se chceme bavit s našimi hosty na dalším ročníku Green Deal Summit Prague, který HN pořádají 24. září.

Zelená dohoda potřebuje odideologizovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a potkat se s ekonomickou realitou. 

Výběr týdne

Česko by mělo vsadit na čipy a software, říká úspěšný investor

Jiří Hlavenka, který udělal asi nejlepší investici v Česku. Díky tomu nejen podporuje další start-upy, ale může vládě dávat rady, na co by se měla soustředit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ protože to i sám prosazuje v Jihomoravském kraji.

Čínská ocel ohrožuje výrobce na celém světě

Nevídaný vývoz čínské oceli má takový dopad, že je ohrožena existence ocelářského průmyslu v Evropě i jinde na světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy včetně Česka.

Třeba Poláci vědí, co dělají

Zakladatel e-shopu CZC.cz komentuje způsob, jakým polské Allegro spravuje svoji investici do české e-commerce, a vysvětluje, jak se emocionálně odstřihnout od byznysového dítěte. 

Když si zbrojař kupuje chatu v horách

Majitel Czechoslovak Group Michal Strnad si nedávno pořídil dům ve Špindlerově Mlýně. Jinak se obchody s horskými nemovitostmi moc nehýbou.

Česko se chystá na uhlíkové clo

Začíná se vyjasňovat, jak bude v Česku fungovat uhlíkové clo na importované zboží nezatížené drahou povolenkou. Vypadá to, že výrobce neochrání a rozpočtu příliš nepomůže.