Číňané jsou před námi ve vývoji baterií o pět až deset let. Máme se od nich co učit, zní na Green Deal Summitu

Green Deal Summit 2024 zahájila svým proslovem šéfka mediálního domu Economia Lenka Černá a šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek.  Poděkovali partnerům konference a přivítali hosty. Ti budou na pódiu řešit především změnu kurzu politiky Evropské komise směrem k větší konkurenceschopnosti starého kontinentu.

Lenka Černá (Economia) a Jaroslav Mašek (HN)

Foto: Libor Fojtík

🟢 Zdravice z UN Week NYC: Wopke Hoekstra, Evropský komisař pro oblast klimatu. #GDS2024@komercka @SkupinaCEZ @McKinsey @ZEK_Praha Třinecké železárny pic.twitter.com/j6N0ZkM82w

— Hospodářské noviny (@hospodarky) September 24, 2024

"Hodně se hovoří o byrokratické zátěži Evropské unie. Proběhne její vyhodnocení, a kde bude možné upravit reporting, tak se tak učiní. Nově složená komise si chce všímat hlavně energeticky náročných odvětví. Chce zpoplatnit uhlík vstupující do Evropské unie," řekl ve svém proslovu Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro oblast klimatu z Evropské komise.

"Nacházíme se v situaci, kdy budou muset být zapojena celá řada nástrojů po celém světě, aby se zabránilo nejhorším dopadům klimatických změn. Musí to být co nejefektivnější a musí to přinést inovace, investice a růst. Na konci příštího roku bychom se měli zabývat cíli na rok 2040. Budeme vyhodnocovat, jak se daří dodržovat balíček Fit For 55," dodal Dusík.

“Klima se mění rychle,” říká řídící partner McKinsey pro Česko a Slovensko Viktor Hanzlík. Ceny energií se podle něj vrátily zhruba na úroveň před ruskou agresí na Ukrajině. “Zelené energie jsou ale méně konkurenceschopné než byly před dvěma lety. To není dobře,” dodal.

Podle Hanzlíka bude muset společnost překonat 25 dílčích překážek pro úspěšnou energetickou tranzici. Dvanáct z nich přitom označuje za velmi těžko zvládnutelné. Na jejich překonání přitom závisí snížení poloviny všech emisí. Zmíněných 25 výzev je rozděleno na sedm oblastí, mezi než patří energie, mobilita, průmysl, budovy, suroviny, vodík a další nosiče energie a snižování oxidu uhličitého a energetické náročnosti. “Dekarbonizace oceli, plastů a amoniaku je stále drahá. A bude ještě dlouho trvat, než se povede,” říká Hanzlík.

"Společenská nálada je taková, že je potřeba se zaměřit na zjednodušení byrokratizace, na kterou jsme si všichni stěžovali. Nový směr Evropské komise je tedy správný. Konkurenceschopnost ale neznamená návrat k fosilním palivům," řekl v hlavním panelu konference jménem Revize Zelené dohody ministr životního prostředí Petr Hladík.

Klima se mění a blíží se bodu zvratu. Bude více docházet k extrémním projevům počasí. Je potřeba dekarbonizovat. Pokud to neuděláme, dopady budou násobně dražší. Bude to náročné, ale musíme tím projít, řekl @DusikJan, zást. gen. ředitele pro klima EK. #GreenDealSummit @hospodarky pic.twitter.com/rKxFCDVgXN

— Viktor Votruba (@ViktorVotruba) September 24, 2024

"Evropa má oproti USA mnohem lepší a výraznější track v regulacích, než má v incentivech. Jestliže EU se přihlásí k pobídkám a omezí na druhou stranu regulace, tak nám to všem udělá radost. Rétorika nové Evropské komise zní nadějně a my zástupci byznysu tomu chceme a budeme pomáhat," uvedl šéf ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Na srovnání Spojených států amerických a Evropské unie v regulacích se zaměřil i šéf Evropské asociace výrobců oceli Alexandr Eggert. "Nezapomínejme, že máme třikrát více regulací než USA za posledních deset let. Program Evropské komise je zatím plán na papíře, musíme ho hlavně implementovat. Musíme chránit zelenou tranzici, pokud to nebudeme dělat v Evropě, budeme v podstatě dovážet cizí emise," uvedl.

"Chceme zůstat průmyslovou a technologickou zemí, proto do těchto sektorů prostředky vstupují. Víme, že bilion korun na zelenou tranzici nebude stačit, je to třetina potřebných peněz. Zbytek musí jít z bank. Nemůže vše jít z dotací, musíme získat dlouhé peníze," řekl ministr životního prostředí Petr Hladík. "Dlouho jsme žili ve fosilním skanzenu a říkali jsme si, že nám to bude vyhovovat. Vysmívaní Poláci a Maďaři investovali do obnovitelných zdrojů energie. My ne. Zaspali jsme," dodal.

"Musíme Evropské komisi vysvětlit, že chceme uchránit centrální zásobování teplem. A to bude složité. Evropa ho vyjma severských zemí nezná. Kdyby se zemní plyn stal nečistým zdroje energie, tak to může zemi přinést velký sociální problém. Polovina lidí v zemi je závislá na centrálním teple. Tato tranzice bude stát jen ČEZ 80 miliard korun," říká šéf ČEZ ESCO Kamil Čermák.

"Nesmíme se zabetonovat v české kotlině a bránit se diktátu Bruselu. Tak to vůbec není. Češi, včetně vlády a zástupců byznysu musí více jezdit na evropské konference a summity," apeluje politik Dusík.

Šéf Komerční banky Jan Juchelka zůstává ohledně zelené transformace pozitivní. Naředil tak probíhající debatu, která se nesla spíše v kritickém tónu. “Je ideální čas na to, abychom aktivovali to nejlepší z nás. Má-li být dekarbonizace úspěšná, tak musíme alokovat cokoliv mezi pěti až sedmi procent HDP země,” říká bankéř.

"Většina zemí Evropské unie není pro blokaci cel na čínská elektroauta. Tím ale nekončíme. Musíme v obchodní válce stát na straně Spojených států amerických," říká Hladík.

“Načasování zelených změn je naprosto klíčové. Pokud přijdou nepřipravené, mohou způsobit velké sociální problémy. Transformace na nové energie nesmí limitovat komfort lidí a musí přinést jistotu pracovní síle,” řekl na konferenci Pawel Rózycki, zástupce ředitele odboru plánování a strategie změny klimatu v Evropské komisi.

Redaktor HN Martin Ehl na pódiu moderuje panel, jak Green Deal vnímají u sousedů. “Slováci nechtějí akceptovat nic nového. Přijetí zelených změn a celého Green Dealu není na Slovensku zrovna pozitivní. Vnímám na Slovensku především hlasy, že zastánci Green Dealu jsou ekoteroristé, že tento trend je mainstreamem pouze v Západní Evropě. Podívejte se na počet elektroaut na Slovensku, lidé stále volají po tom, že chtějí auta se spalovacími motroy. To je problém,” říká Ivan Štefunko, bývalý investor do zelených technologií a nyní politik.

Trend NIMBY, tedy akronym anglických slov Not In My Back Yard, česky „ne na mém dvorku”, je problém pro zelenou transformaci v řadě zemí, například i v Česku. V zemi končí řada projektů nových technologií ve veřejných referendech neúspěchem. Podobně je to i v Polsku. “Slyšíme a dlouho ještě od lidí ulyšíme, že nechtějí mít vedle svého domu větrnou elektrárnou. To je problém, musíme lidem výhody stále vysvětlovat,” říká Pawel Rózycki z polského ministerstva klimatu.

"Všechny země rozumí problematice budoucí změny vytápění a novým zdrojům energie. Země jsou ale tak byrokratické, že vše dlouho trvá, navíc často své plány v energetice mění. Bylo by skvělé, kdyby země byly ve směřování sjednocené, aby lobbisté nemohli různě ovlivňovat strategické směřování daných zemí v energetice," uvedl Stefan Gross-Selbeck, předseda dozorčí rady start-upu Woltair.

"Polovina našich investičních úvěrů jsou zelené, ať už do fotovoltaik, zateplování nebo do čistých autobusů," říká Jitka Haubová, členka představenstva v Komerční bance. "Známe dekarbonizační historii firem, jejich uhlíkovou stopu. Od příštího roku budeme takové informace potřebovat i od menších firem od 250 zaměstnanců. To může být problém, protože řada takových firem stále neví, proč bychom taková data od nich měli chtít," připomíná Haubová.

ESG (Environmental, social, and governance) tématika je složitá. “Najít lidi, kteří se orientují v evropských směrnicích o udržitelnosti, je málo. Stále se na firemních portálech hledají ESG manažeři. Je to ale jen otázka času, brzy přijdou absolventi speciálně zaměřených oborů vysokých škol. Administrativní nároky jsou na tyto pozice vysoké, bere to zaměstnancům čas. Musí to zatím dělat lidé z jiných oborů, většinou těmi "chudáky" jsou manažeři z financí,” uvedla Zuzana Filipová, šéfka globální ESG ve skupině KKCG.

"V Evropě je nyní silný důraz investovat nejen do zelených projektů, ale hlavně do těch, které zelené zatím nejsou. To je důlžitá změna. Banky, investoři a penzijní fondy musí lépe investovat do společností, které sice zelené ještě nejsou, ale mají jasnou vizi, jak zlepšit své hospodaření a přispět k ozelenění," uvádí Martin Špolc z generálního ředitelství pro klima v Evropské komisi.

"Zelené úvěry jsou u nás levnější, než ty nezelené. Jsou na ně nižší úroky. Lidé si ale neberou úvěry jenom kvůli ceně, ale kvůli tomu, jak celý projekt zapadá do jejich budoucnosti,” upozorňuje Jitka Haubová z Komerční banky. S tím souhlasí i podnikatel Libor Musil, zakladatel výrobní firmy LIKO-S. "Levné peníze jsou cesta, my jsme toho využili. Firmy to potřebují, stát rozvoj průmyslu potřebuje. Mohl by to být i směr pro Národní rozvojovou banku," uvedl Musil, kterého ke slovu z publika vyzval šéfredaktor HN Jaroslav Mašek.

Nově složená Evropská komise trochu upouští od Green Dealu. Vždyť ani v nové Evropské komisi už není portfolio s tímto názvem “Nebude to takové tsunami regulací, jako tu bylo předchozích šest let,” ubezpečil publikum konference Martin Špolc právě z Evropské komise.

“Chtěl bych, aby můj syn vyrůstal v důstojných podmínkách. Máme odevzdat další generaci svět v lepším stavu, než jsme ho zdědili my. Udržitelnost nás totiž nutí přemýšlet dál, než nás nutí každoroční účetní osnovy. Musíme ji vidět v dlouhodobějším horizontu,” uvedl na začátku svého vystoupení podnikatel Martin Vohánka, šéf Eurowagu.

Podnikatel Vohánka publiku prezentoval výsledky studie, zkoumající primárně připravenost českého průmyslu a exportu na zelenou ekonomiku. Podle ní je Česko na druhém místě v indexu příležitosti využít přeměny na zelený průmysl. Česko Vohánka označil za "zeleného tygra".

“Zelená ekonomika? Nemáme se čeho bát. Máme v Česku obrovské množství příležitostí. Jestli se máme něčeho bát v zelené transformaci, tak jen lidské předpojatosti. Musíme hledat příležitosti a dialog,” uvedl Vohánka na závěr své prezentace.

Po obědové přestávce plné networkingu začala odpolední část Green Deal Summitu 2024. První odpolední přednášku měl analytik Martin Philipp ze společnosti STEM.  Představil studii pro HN, která představuje jeden klimatický paradox: čím víc se planeta otepluje, tím víc Čechů si to odmítá připouštět. Způsobuje změnu klimatu člověk? V roce 2020 s tím rozhodně nebo spíše souhlasilo 85 procent dotazovaných. Letos už jen 71 procent. "Ochota řešit klimatické problémy co nejdříve se snížila," říká Philipp.

Na summitu vystupuje i Milan Kratina, šéf české investiční společnosti Accolade. Hovoří o nových trendech a technologiích v průmyslových stavbách.

Milan Kratina z Accolade

Foto: HN – Matej Slávik

„Mít štítek energetické náročnosti na budově je dnes sexy a v podstatě nutnost. Všechno ve svých halách chytře měříme: jak se zachází s vodou, jaká je vzduchotěsnost, jaké materiály používáme,” řekl publiku Kratina z Accolade.

O agrovoltaice, která kombinuje zemědělství s výrobou elektřiny ze slunečního záření, publiku Green Deal Summitu vypráví konzultantka společnosti Ember Tatiana Mindeková. Klíčová je podle ní hlavně legislativa, protože prozatím neexistuje žádná celoevropská definice.

“Zjistili jsme, že ve střední Evropě je potenciál na agrovoltaiku vysoký. V zemích Visegrádské čtyřky by se dalo instalovat 180 gigawattů agrovoltaiky, z toho 39 nad plodinami, které využívají částečného stínu, jako jsou bobuloviny, a 141 GW vertikálních solárních panelů umístěných mezi obilovinami,” říká Mindeková. Podle ní je problém, že je agrovoltaika povolena pouze v sadech, chmelnicích a vinicích.

Šéf Rock for People Michal Thomes s nadsázkou říká, že jsou nejudržitelnější festival na Královehradecku. Zelený směr přitom nabrali náhodou. “V roce 1998 jsme byli prvním festivalem, který vykupoval festivalové kelímky. Ale bylo to spíše proto, abychom redukovali odpadky,” říká Thomes, který je zároveň v čele správy Parku 360 – areálu, kde se hudební festival odehrává.

Toto léto hostil areál dva velké koncerty britského zpěváka Eda Sheerana. To podle Thomese ukázalo, jak velká zátěž můžou akce podobných rozměrů být, a to zejména z hlediska dopravy. “Když se sjede hodně lidí na jedno místo, tak to dopad na prostředí má. I proto se o udržitelnost snažíme,” říká. Na posledním ročníku festivalu byla jedna stage, kde kapely vystupovaly, poháněná vodíkem, další pak běžela na energii ze solárních panelů.

Kromě zálohovaných kelímků má Rock for People podle jeho šéfa Michala Thomese přísná pravidla pro všechny stánkaře s jídlem. "Máme vyloženě zakázané suroviny. Na našem festivalu nesmí být žádné hovězí z Jižní Ameriky, vajíčka z klecových chovů nebo pytlíky čaje, které jsou zabalené v plastu," popisuje.

Další suroviny je pak možné zařadit jen za určitých podmínek. Například avokádo, které je známé svou vysokou uhlíkovou stopou zejména kvůli dopravě, je možné zařadit jen někdy – pokud pochází ze zemí Evropské unie nebo Izraele. 

“Musíme si uvědomit, vůči komu jako Evropa stojíme. Čína je obrovská a hlavně dravá ekonomika. Čínská ekonomika umí firmám odstraňovat překážky, což je klíčové,” říká o čínské ekonomice David Vodička, člen představenstva Bochemie. Ta vyrábí baterie, prodává je například i ropné společnosti ze Saudské Arábie Aramco.

Green Deal Summit 2024. Panel Jak být konkurenceschopný v elektromobilitě moderuje redaktor HN Michael Mareš. Diskutují v něm Michal Kadera, vedoucí vnějších vztahů ve Škoda Auto (vlevo), David Vodička, člen představenstva Bochemie (uprostřed) a Radek Janků, šéf startupu Battswap (vpravo).

Foto: Matej Slavik

“Pokud elektromobily nebudou komfortní pro zákazníky, tak jejich prodej bude i nadále složitý,” říká Michal Kadera, vedoucí vnějších vztahů v největší české automobilce Škoda Auto. Trend v Evropě je ale neúprosný, meziročně se na kontinentě prodalo od ledna do srpna o 8 procent elektroaut méně než za stejnou dobu loni.

Inspiraci by rád nabral v Číně. “Vývoj automobilu je v Evropě příliš dlouhý, musíme se poučit v Číně, kde je celý proces mnohem kratší,” říká.

Čínská problematika se nesla celým panelem o elektromobilitě, řečníci probrali i možná dodatečná cla na dovoz čínských elektromobilů. “Nastavování tržních bariér nikdy nic nevyřešilo, proto je zavádění cel na dovoz čínských elektromobilů nesmysl. Potřebujeme více času, abychom know-how v bateriích dohnali, Čína nám v tom ujíždí. A pokud budeme zavádět cla na jejich elektroauta, tak nás know-how učit nebudou,” dodal Kadera.

“Polsko tu dnes bylo jmenované jako dobrý příklad. Myslím si, že nás ale ještě čeká spoustu práce,” uvedla v úvodu panelové diskuze o decentralizaci energetiky Anita Cieslicka, ředitelka polského programu Cities Programme Forum Energii.

Přechod na zelenější energie podle ní v Polsku dobře funguje spíše na úrovni jednotlivých samospráv. Během energetické krize v minulém roce zaznamenaly některé obce nárůst využití tepelných čerpadel. A domácnosti, které je využívaly, měly znatelně menší účet za energie. “V rámci krize jsme ale také viděli řadu neporozumění. Naše národní vláda totiž zároveň říkala, že uhlí je naše polské zlato,” říká Cieslicka.

Green Deal Summit 2024. Panel Chytré sítě a decentralizace energetiky moderuje hlavní analytik HN Martin Ehl. Diskutují v něm Anita Cieslicka, ředitelka Cities Programme Forum Energii (vlevo), Václav Těhle, šéf Nano Energies a Andrea Kubernátová, předsedkyně spolku Enerkom Plzeňsko (vpravo).

Foto: Matej Slavik

Podle Václava Těhleho, šéfa Nano Energies, na tom s transformací směrem k zelenějším energiím není Česko špatně. "Musíme vyrobit dostatek elektřiny, ale zároveň elektroenergetiku správně uřídit – tedy aby spotřeba ladila s výrobou. V tom máme ještě spoustu práce před sebou," říká.

A dodává, že hlavní překážkou stavby většího množství bateriových úložišť nejsou finance, ale legislativa. Změnu očekává s přijetím vládní novely energetického zákona lex OZE III.

Jak podotýká polský energetický influencer Piotr Maciazek, podíl uhlí v energetickém mixu Polska klesá. Zatímco v roce 2015 zaujímalo 80 procent, letos je to 60. Problémem přitom v zemi zůstává oblast Slezska. "Máme tam 80 procent dělníků v hutnictví, je to velká volební síla," řekl Maciazek v rámci panelové diskuze o vizi energetiky bez uhlí.

Green Deal Summit 2024. Panel Obejde se energetika bez uhlí? moderuje hlavní analytik HN Martin Ehl. Diskutují v něm (zleva) polský energetický influencer Piotr Maciazek, Pavel Tomek, předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné, poslanec a podnikatel Lukáš Vlček a Laura Otýpková, vedoucí sekce Odpovědná energie ve Frank Bold.

Foto: Matej Slavik

Rok 2030 je z hlediska konce používání uhlí v energetickém mixu České republiky spíše optimistickým scénářem a není jisté, že se datum podaří dodržet. Myslí si to Pavel Tomek, předseda dozorčí rady v Sokolovské uhelné.

"Přiznejme si, že u všech projektů, do kterých se zapojujeme, pracujeme na menších blocích, aby byly flexibilnější. Budeme narážet na povolovací procesy, dodávky turbín, montáž," uvedl. Česko zároveň podle něj nemá zatím adekvátní náhradu, která by hladký odchod od uhlí zajistila. V tuto chvíli na to podle něj nestačí ani jádro.

Podle místopředsedy hnutí STAN a podnikatele Lukáše Vlčka čeká Česko velká porce práce před tím, než se odejde od těžby uhlí. "Odchod od uhlí připravený není. Zdědili jsme zemi a legislativu nepřipravenou. Z krize musíme vyjít posílení, jinak jsme zaspali a zklamali," řekl Vlček s tím, že příští rok bude pro téma odchodu od uhlí klíčový.

O Vlčkovi se v posledních dnech hovoří jako o možném nástupci stávajícího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, který je českým kandidátem na eurokomisaře. Jasno chce mít hnutí STAN do konce září.

V souvislosti se zelenou transformací čekají Česko náklady navíc. Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha, se obává, že to dopadne na nejslabší část společnosti. "Máme tu energetickou chudobu. S dalším zdražením fosilních paliv se nabízí riziko, že budou mít lidé ještě větší problém," uvedl v panelu zaměřeném na financování. Jelikož nízkopříjmoví lidé častěji žijí podnájmu, není pro ně zároveň podle Koželuha možné si například dům zateplit.

Podle Petra Holuba, vrchního ředitele sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí, je třeba dostatečně přechod na zelené energie domácnostem kompenzovat. Pomoci by mohla i nedávno schválená superdávka. "Je potřeba sociální shoda na přeměně průmyslu na zelený," dodal Holub.

Green Deal Summit 2024. Panel Peníze na zelenou změnu moderuje komentátorka HN Julie Hrstková. Diskutují v něm Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí (vlevo) a Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha (vpravo).

Foto: Matej Slavik

Šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek závěrečným slovem ukončil třetí ročník Green Deal Summitu. Po něm na pódium přišli autoři podcastu Bruselský diktát Ondřej Houska a Michal Půr se speciální epizodou svého pořadu.

Tvůrci podcastu Bruselský diktát Ondřej Houska a Michal Půr.

Foto: Matej Slavik