Česká národní banka se rozhodla ke kroku, který neučinila posledního čtvrtstoletí. Navýšila objem peněz, který tuzemské finanční domy musí u svého regulátora odkládat v rámci takzvaných povinných minimálních rezerv. Ty momentálně slouží mimo jiné jako pojistka pro zajištění hladkého průběhu mezibankovního platebního styku. Aktuální sazba, která stanovuje, jak velký balík peněz musí každá z institucí odložit, se zvyšuje na dvojnásobek, tedy ze současných dvou procent na čtyři. Tato suma peněz není nijak úročena.
Centrální banka tak činí z pragmatických důvodů, kdy se snaží vylepšit své hospodaření: ke konci loňského roku činila kumulovaná účetní ztráta z minulých let 432 miliard korun. Současné opatření však znamená, že na splácení této „díry“ se budou podílet banky a následně potažmo i jejich klienti. Podle ekonomů, které HN oslovily, se totiž banky tento efekt pokusí vykompenzovat zdražením úvěrů či snížením úroků na spořicích účtech. Část expertů pak krok ČNB kritizuje, protože je z pohledu současných potřeb měnové politiky příliš restriktivní.
Co se dočtete dál
- K jakému kroku konkrétně ČNB přistoupila.
- Proč to dělá?
- O kolik miliard ročně kvůli tomu banky v Česku přijdou?
- Jaký dopad to bude mít na samotné klienty bank.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
