Ve svém výzkumu se věnuje veřejným financím a podílel se na rozsáhlé studii, která detailně zkoumala český veřejný sektor, jeho zaměstnance či stavy úředníků. Ekonom Petr Janský je také členem NERV nebo skupiny na Úřadu vlády, která hledá zbytečné státní agendy. Kdo by čekal, že došla k závěru, jak je v Česku přebujelá byrokracie, bude překvapený. „Pokud pominu stálice, jako jsou rekordní počet výzkumných ústavů ministerstva zemědělství, neexistence jednoho inkasního místa nebo cukrárna ministerstva vnitra, žádné obrovské neefektivity jsme zatím neobjevili,“ říká.
Ve veřejném sektoru v Česku pracuje zhruba milion lidí, z toho polovina jsou státní zaměstnanci. Dá se z toho soudit, že je veřejný sektor přebujelý? Živí stát příliš mnoho lidí?
To se těžko hodnotí. Nemůžeme ten milion lidí hodnotit bez toho, abychom si řekli, jakou práci vykonávají. Třeba čtvrtina z toho pracuje v regionálním školství. A mezinárodnímu srovnání brání rozdílné role veřejného sektoru v různých zemích. Například zdravotnictví je u nás především veřejné, jinde zase soukromé. Každopádně z dat za poslední roky víme, že výdělky zaměstnanců ve veřejném sektoru poměrně výrazně klesají vůči těm v soukromém sektoru.
Co se dočtete dál
- Jak přesné informace má stát o vlastních zaměstnancích.
- Proč politici nemají rádi úředníky.
- Co navrhoval k zeštíhlení státní správy NERV a jak vláda návrhy přijala.
- Proč lidi neláká práce úředníka ve státní správě.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
