Ať jsou všechny krávy šťastné. Zemědělci oprášili „Pláničkovu metodu“ a zvyšují produkci mléka

Stavy dojnic v Česku dlouhá léta klesaly. Zatímco v roce 2000 zemědělci chovali zhruba půl milionu dojných krav, předloni to bylo 343 tisíc dojnic. Situace se však možná otáčí, loni jich bylo 362 tisíc. Produkce mléka však celou dobu roste – dnešní krávy nadojí v průměru dvakrát více než jejich předkyně v 90. letech minulého století. Nejen díky šlechtění, které zvyšuje genetický potenciál dojnic, moderním krmným směsím či pokročilejší veterinární péči, ale také díky vyšší automatizaci a robotům.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha říká, že Česko má pro rozvoj chovu skotu a mlékárenského odvětví velký potenciál také do budoucna. „Je však nutné, aby chovy investovaly do moderních technologií,“ dodává. Rozvoj podle něj brzdí špatně nastavená podpora investic, která chovatele nemotivuje digitalizovat a automatizovat. Kritizuje také, že se do Česka stále více dováží zpracované výrobky a velká část mléka se vyváží.

Čeští chovatelé skotu podle průzkumu, který provedla agentura B‑inside pro prodejce zemědělské techniky Agro‑partner, v automatizaci významně pokročili. Minimálně ti z větších farem, kde mají 200 a více dojnic. Alespoň nějaký automatický systém na svých farmách využívá 75 procent tuzemských chovatelů skotu. Oproti roku 2022, kdy jich bylo 33 procent, je to více než dvojnásobek. Další desetina automatizaci zvažuje.

Dánsko jako první zavádí „emisní povolenky“ pro krávy a vepře. Chovatelé budou časem platit více než dnes průmysl

20. 11. 2024 ▪ 3 min. čtení

Podle Irmy Macháčové z B‑inside, která výsledky představila na odborné konferenci Mléko 2025 / Mléko², není otázka, zda automatizovat, ale kdy a jak. Běžná je dnes automatizovaná vzduchotechnika ve stáji, tedy hlavně kontrola správné teploty v chovech, a přihrnování krmiva. Právě tyto dvě oblasti zaznamenaly proti roku 2022 největší nárůst. „Automatizované dojení a péče o telata jsou oblasti, které se budou v nejbližší době rychle rozvíjet,“ říká Macháčová.

Větší pohoda krav

Mezi důvody, proč si zemědělci automatizaci pořizují, je například vylepšování prostředí a tepelné pohody pro zvířata. Na řadě farem například přicházeli v létě o litry mléka, protože krávy při vysokých teplotách moc nežerou, a tím pádem méně dojí. Společným jmenovatelem je však snaha o dosažení větší efektivity. Například dojicí roboti umožňují nepřetržitý provoz, zkracují dobu dojení a snižují potřebu manuální práce.

Hlavní hnací silou automatizace v Česku je tudíž nedostatek zaměstnanců a snaha ulevit přetíženému personálu. Podle průzkumu B‑inside čelí problémům kvůli nedostatku lidí 78 procent farem. Proti roku 2022 se nicméně významně zvýšil podíl farmářů, kteří chtějí chov skotu rozvíjet, a to ze 33 na 49 procent. Podle Macháčové to souvisí s generační obměnou. „Z průzkumu plyne, že vedení farem budou přebírat mladší lidé a jsou to právě oni, kdo chtějí chovy spíše rozvíjet,“ vysvětluje.

Automatizace přispívá ke zlepšení pohody a zdravotního stavu krav, což vede k větší a kvalitnější produkci mléka. Tomu pomáhá i optimalizace dojení podle individuálních potřeb konkrétní dojnice. „Platí, že čím zdravější a šťastnější kráva, tím více mléka dává. Je také třeba, aby se kráva pohybovala po stáji co nejpřirozeněji,“ říká Jan Brogger Rasmussen ze společnosti Lely International, která v automatizaci chovu skotu patří k lídrům na trhu.

Systémy ovšem umí také monitorovat krávy a jejich chování pomocí kamer a chytrého osvětlení. Roboti rovněž sledují zdravotní stav zvířat a detekují nemoci. V případě problémů se může personál zaměřit na konkrétní dojnice, aniž by rušil ostatní. Podle Rasmussena si krávy spíše zvyknou na roboty než na lidi, jejichž pohyb po stáji je může rušit a tím negativně ovlivnit dojení. Nejpoužívanější systémy pro automatizaci chovu v Česku dodává prostřednictvím Agro‑partnera společnost Lely, následují značky Farmtec/Gea a DeLaval.

Z dat společnosti Agro‑partner vyplývá, že v ČR je automatizovaně dojeno až 11 procent krav pomocí zhruba 600 kusů dojicích robotů. V EU se automatizovaně dojí zhruba 15 procent krav, evropští chovatelé obsluhují asi 45 tisíc dojicích robotů.

Zájem o mléko roste

Podle Pýchy je mléko druhá nejdůležitější komodita z hlediska financování zemědělských podniků, spolu s obilím má nejvyšší podíl na celkových tržbách. Ještě víc by však ekonomice pomohlo, kdyby se mléko, které se v Česku vyprodukuje, také v tuzemsku zpracovalo. Čeští chovatelé v roce 2023 vyprodukovali 3,38 miliardy litrů mléka, vývoz mléka a mléčných výrobků dosahoval 1,52 miliardy litrů. Podle analytiků se mléko vyváží hlavně proto, že za něj v zahraničí chovatelé dostanou buď vyšší cenu, nebo mají lepší podmínky smluv.

Češi patří s roční spotřebou 140 litrů na osobu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství v Evropě k průměrným spotřebitelům mléka a mléčných výrobků. Na špici jsou Černohorci, Finové, Albánci a Nizozemci, kde ročně vypijí přes 300 litrů mléka na osobu.

Podle odhadů by měl globální trh s mléčnými produkty celosvětově růst zhruba o čtyři procenta ročně. Zároveň se očekává, že největší nárůst spotřeby mléka zaznamenají Asie a Jižní Amerika, konkrétně pak zejména Čína, Indie a Brazílie. V Evropě má poptávka zůstat stabilní, roste však zájem o udržitelné a prémiové produkty, což přispívá k růstu hodnoty trhu.