Říká se, že lepší je být mladý a zdravý než starý a nemocný. V Česku se bude pozitivní část tohoto úsloví týkat stále méně lidí, protože počet seniorů v populaci rychle poroste. Teď jich tu žije více než 2,2 milionu, do konce 50. let se ale vyšplhá na tři a čtvrt milionu a nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou sedmdesátníci.
Kdo o staré lidi bude pečovat a především – kdo je bude živit? Pokud s tím nepomůže umělá inteligence a roboti, budou se o to muset postarat jejich potomci, což znamená, že se sami budou muset uskromnit. Proto se konflikt mezi starými a mladými, který zatím jen doutná, může za pár let rozhořet naplno. Na jedné straně poroste potřeba peněz z veřejných zdrojů na penze a zdravotní i sociální péči pro staré. Na druhé ubude prostředků na bydlení i školství a k tomu se bude nedostávat pracovních sil.
Co je možné dělat? Přezkoumat možnosti propopulační politiky a migrace, pokročit dál s penzijní reformou a tím spojenou konsolidací veřejných rozpočtů, rozvinout moderní medicínskou a sociální péči o seniory a nadto přimět co nejvíce lidí starších než 65 let pracovat.
Co se dočtete dál
- Kdy ve stárnoucím Česku propukl generační konflikt.
- Jak stát může získat peníze na penze a na péči o seniory.
- Co brání, aby lidé pracovali i ve věku nad 65 let.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.