Situace s nedostupností bydlení v Česku se nezlepšuje, a tak vláda Petra Fialy vytáhla pár měsíců před volbami jeden z posledních trumfů. Na trh nájemního bydlení chce „vpustit“ penzijní fondy. Ty by podle odhadů mohly do výstavby a budování portfolií činžovních bytů v prvních letech investovat až 20 miliard korun; v delším období by sumy šly do stovek miliard.

Z českého pohledu revoluční změna v pravidlech fungování penzijních fondů ovšem není v Evropě (a potažmo i jinde ve světě) nic nového. Společnosti zhodnocující střadatelům peníze spořené na důchod jsou například v Německu, Skandinávii nebo Británii už léta jedněmi z nejvýznamnějších hráčů na trhu s nájemními byty. Často se navíc neomezují pouze na domácí hřiště a investují také v zahraničí. Příklad máme ostatně i v Česku – mezi akcionáře společnosti Heimstaden Bostad, jejíž česká pobočka na severní Moravě vlastní přes 40 tisíc nájemních bytů a nakupuje i v dalších městech, patří významné švédské penzijní fondy.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik peněz investují německé penzijní fondy do nájemního bydlení.
  • Jaká specifika mají investice skandinávských fondů do bydlení.
  • Proč v Česku nemusí plány na zapojení penzijních fondů do výstavby dostupného bydlení vyjít.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.