Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku. Oteplování totiž mnoha lidem a zemím na jihu bere, avšak severu, kdy odmyslíme problémy, které s posunem klimatických pásem vyvstanou pro arktickou přírodu, naopak mnoho dává.
Budoucí růst váhy severních regionů na desítky a možná stovky let dopředu rozdává geopolitické karty. Jde totiž o miliony kilometrů čtverečních, kde by se najednou dalo žít, snáze těžit suroviny a především provozovat zemědělství. Současně oživují minulost, kdy se mocnosti nerozpakovaly anektovat pro ně zajímavá území. To vše v USA, Rusku, ale i v Číně dobře vědí. Do módy přichází dávný bonmot, který opakoval i americký diplomat Henry Kissinger, že velmoci nemají přátele, ale pouze své zájmy. V budoucím světě tak budou opět rozhodovat jako před rokem 1914.
Co se dočtete dál
- Kolik polí a pastvin může přibýt v Rusku a v Kanadě do roku 2080.
- Co lze těžit na Sibiři, Grónsku a v Antarktidě.
- Proč se velmocenské uspořádání světa vrací před rok 1914.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
