Co vše už umí cloud a mají být šéfové firem „všemohoucí bohové“? I o tom v Praze debatovaly stovky expertů na AI

Na konci letošního května Praha podruhé v historii hostila konferenci Google Cloud Summit. Podobně jako vloni, kdy se akce v Česku konala poprvé, se i letos v Kongresovém centru na Vyšehradě setkali odborníci na cloud a umělou inteligenci z celého světa. Mohli si tak poslechnout, kam se za posledních dvanáct měsíců tyto technologie a software s nimi spojený posunuly.

„Žijeme opravdu v nesmírně dynamické a zajímavé době. Je to jen rok od doby, kdy jsem na tomto místě prezentoval koncept našich AI agentů. A už v první polovině letošního roku jsme oznámili spuštění platformy Google Agentspace, ve které lze tyto agenty skutečně vytvářet. Jde o průlom v tom, jak zefektivnit některé procesy ve firmách a ušetřit na části jinak zbytných nákladů,“ uvedl mimo jiné ve své „keynote“ řeči Boris Georgiev, ředitel Google Cloud pro pro střední a východní Evropu.

Kdo jsou agenti ve „službách“ AI?

Platforma Google Agentspace patří mezi klíčové projekty divize Google Cloud. Lze si ji představit jako centralizované místo – komplexní aplikaci – , kde se setkávají schopnosti AI od Googlu (konkrétně nejnovější modely Gemini 2.5) s daty dané společnosti. Uživatelé pak mohou tvořit a řídit agenty pomocí konverzačních pokynů a zadávat  jim „práci“. Agenti samostatně, ale i ve spolupráci s uživatelem dokážou plánovat, učit se a jednat tak, aby došlo k naplnění uživatelem vytyčeného cíle.

Agentspace integruje data z více než 80 různých aplikací a systémů (například z Google Drive, SharePoint, Salesforce, Jira, Confluence, Microsoft 365 apod.). Zaměstnancům firem, kteří platformu využívají, to umožňuje vyhledávat informace z různých zdrojů na jednom místě, aniž by museli přepínat mezi aplikacemi. Agenti rozumí textu, obrázkům, grafům i videím a zvuku, což rozšiřuje možnosti vyhledávání. Platforma také nabízí možnost snadno si naprogramovat vlastní komplexní agenty, nebo si vytvořit jednodušší i bez znalosti kódování.

Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci firmy dostávají na své otázky odpovědi založené na práci s daty vytěženými přímo z interních dokumentů či systémů dané společnosti. To zvyšuje efektivitu a přesnost celého procesu. AI agenti mohou pomoci například s náborem nových zaměstnanců, analýzou finančních výkazů, generováním prezentací či automatizací opakujících se a všedních úkolů. To může lidem uvolnit ruce pro práci nad složitějším a komplexnějším zadáním. 

Miliardy dolarů investic do AI

Všechny tyto a další funkcionality, jež přicházejí s cloudovými technologiemi od Googlu, jsou založeny a poháněny umělou inteligencí. Na jejím vývoji pracují v americké firmě tisíce odborníků. O tom, že jde – bez většího přehánění – o zřejmě nejzásadnější projekt v rámci celé společnosti, svědčí i množství peněz, které mateřská firma Googlu Alphabet do rozvoje AI pumpuje.

BeNative

Rozdíl mezi průměrem a výjimečností? Schopnost rozhodovat se na základě kvalitní práce s daty

▪ 8 min. čtení

Například britská agentura Reuters na začátku dubna informovala, že Alphabet je připraven ještě letos investovat přibližně 75 miliard dolarů (v přepočtu bezmála 1,9 bilionu korun) do rozšiřování kapacit svých datových center. Jejich výstavba je při rostoucí poptávce po cloudových službách, a tedy bobtnajícím objemu dat, které firmy vytvářejí a „skladují“, nezbytná. Americká firma se tím snaží uklidnit nervózní investory. Ti se obávají, zdali masivní investice do AI nakonec skutečně přinesou plánované výnosy. A celkovou nejistotu zvyšují i globální otřesy ohrožující mezinárodní obchod jako třeba celní válka.

Generální ředitel Alphabetu Sundar Pichai uvedl, že firma za tyto peníze nakoupí čipy, vybuduje servery a investuje i do dalšího vývoje AI. „Příležitosti, které nabízí umělá inteligence, jsou obrovské,“ řekl. Agentura Reuters dále uvedla, že i další „big-tech“ společnosti letos plánují vynaložit velké sumy na infrastrukturu AI. V případě Microsoftu by mělo jít o více než 80 miliard dolarů (asi dva biliony korun), Meta hodlá vynaložit asi 65 miliard dolarů (více než 1,6 bilionu korun).

Obrovskou investici na konferenci během svého vystoupení na Google Cloud Summitu zmínila i Marianne Janik, viceprezidentka Google Cloud pro Evropu, Střední východ a Afriku. „Google AI je v rámci naší firmy jakýmsi ‚Čarodějem ze země Oz‘. Na umělé inteligenci jsou založeny veškeré technologie, jež naše cloudové služby nabízejí. Masivní investice do datacenter mají zajistit de facto nulovou latenci a hladké připojení pro naše klienty,“ říká. Janik do Google Cloudu přišla vloni v říjnu po více než 13 letech strávených v konkurenčním Microsoftu.

Google Cloud Summit 2025

Dalších 6
fotografií

Zjednodušování vyhrává

O přednostech cloudových technologií ví své i Dalibor Cicman, slovenský zakladatel, majitel a výkonný ředitel prodejce zdravé výživy GymBeam. Právě Janik s Cicmanem vedla rozhovor během jiného setkání odborníků na umělou inteligenci s názvem AI Leaders Connect. Na konferenci Google Cloud Summit pak Cicman hovořil o přínosu cloudových technologií založených na AI pro jeho firmu. „Jazykové modely budou automatizovat běžné kancelářské pracovní pozice, což konkrétně e-shopy, jako jsme my, velmi zefektivní. Naše firemní kultura se řídí mottem ‚zjednodušování vyhrává‘. Jsem přesvědčen, že kdo AI neimplementuje, přichází o možnost výrazně osekávat náklady,“ říká.

Cicman uvedl konkrétní příklady. Přímý dopad to má třeba na oddělení zákaznické podpory GymBeam. Přestože požadavků na call centrum tím, že firma neustále roste, přibývá, vedení společnosti nemusí nabírat stále více lidí, protože velkou část „ticketů“ dokáže odpracovat AI. „Tím pádem růst tržeb nekoreluje s růstem nákladů na mzdy zaměstnanců, takže jsme jako firma ziskovější,“ říká Cicman, který se s cloudem poprvé setkal kolem roku 2011, kdy psal o technologiích vědecké články v rámci svého doktorandského studia.

Slovenský podnikatel ovšem zdůrazňuje, že AI je potřeba implementovat v intencích zdravého rozumu. Nejprve je nutné začít za pomoci AI vylepšovat či optimalizovat procesy, které firmu nejvíce trápí a automatizaci do firmy přenášet postupně a na systémy, které to skutečně potřebují. Šéfové podniků by se podle něj také neměli stavět do pozice všemohoucích „bohů“. „Měli by umět v první řadě naslouchat odborníkům, které ve firmách mají. Bez exekuce je vize jen dalším výrazem pro halucinování,“ říká.