Danění živnostníků je výrazně výhodnější než u zaměstnanců v podobné pozici. U jednotlivých OSVČ se pak liší i podle druhu podnikání. Skutečné výdaje živnostníků jsou navíc výrazně nižší než výdajové paušály, které uplatňují. Největší, více než čtyřnásobný rozdíl, je u takzvaných kancelářských profesí s vysokými příjmy a nízkými náklady, tedy třeba v IT. Vyplývá to z nové studie o rovnějším danění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) expertů agentury PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Podle nich daňové zvýhodňování OSVČ vede mimo jiné ke švarcsystému. Doporučují reformu. Podle jejich návrhu by státu přinesla asi 25 miliard korun ročně.

Daňové zvýhodnění mělo v 90. letech podpořit podnikání. Podle autorů ale teď křiví pracovní trh a popírá princip daňové neutrality. Česko má jeden z nejvyšších podílů živnostníků na pracovní síle mezi průmyslovými státy. S živností jako hlavní činností je to 13 procent, s připočtením vedlejších činností pak 22 procent.

„Reálně ze zvýhodnění dnes těží primárně vysokopříjmové OSVČ v kancelářských profesích. Část z nich navíc pracuje formou švarcsystému – formálně jako OSVČ, de facto jako zaměstnanci,“ uvádí studie. Podle ní na švarcsystém pracuje 100 tisíc až 175 tisíc lidí s hlavní činností.

Uplatněním výdajových paušálů si OSVČ snižují základ pro výpočet daně z příjmu a odvodů. Podle autorů je nastavení příliš štědré. Loňský reprezentativní průzkum mezi 1400 živnostníky ukázal, že výdaje kancelářských živností s výdajovým paušálem 60 procent činí ve skutečnosti 16 procent. U řemeslníků a zemědělců jsou paušální výdaje na 80 procentech, reportované na 50 procentech. U dalších živností s paušálem 60 procent jsou skutečné výdaje 39 procent. Jiné podnikání s paušálem 40 procent má výdaje 21 procent.

Paušální daň – jednotnou platbu daně a pojistného – využívá přes 100 tisíc OSVČ. Podle studie je při vysokých tržbách a nízkých nákladech daňový paušál ještě výhodnější než výdajový. Z analýzy daňových přiznání vyplývá, že u pětiny nejvýše příjmových živnostníků činí sazba u kancelářských profesí 15 procent a u jiných profesí 22 procent. Zatížení nízkopříjmových živnostníků se naopak může blížit zatížení zaměstnanců, a to kvůli minimům pojistného.

Zatímco živnostníci v hlavní činnosti mají v průměru daňovou sazbu 22 procent, zaměstnanci 39 procent. Ze skutečného zisku kancelářská OSVČ zaplatí 11 procent, zaměstnanec z nákladu práce 42 procent. Rozdíl je nejvyšší z okolních zemí.

Podle autorů by k férovějšímu a efektivnějšímu daňovému systému přispělo realističtější nastavení výdajových paušálů, omezení paušální daně i změny ve vyměřovacích základech. Zmírnila by se regrese mezi jednotlivými OSVČ, zmenšil rozdíl ve zdanění živnostníků a zaměstnanců a omezil švarcsystém. Stát by tak na pojistném mohl vybrat navíc zhruba 25 miliard korun ročně, uvedl autorský tým. Zdůraznil, že reforma není trestem pro živnostníky, ale krokem k narovnání pravidel pro různé typy práce.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam