Obrana před nájezdníky i řešení sporů v rodině. Jaké jsou trendy v používání nadačních fondů a uspořádání rodinných firem

Přesuny majetkových struktur ze Slovenska do Česka, miliardové rozvodové řízení v Londýně nebo designování nadačních fondů na míru následovníkům v rodinných firmách. Marta Zavadilová a Ondřej Trubač z advokátní kanceláře Bříza & Trubač popisují poslední právní trendy v uspořádání majetků, které před čtyřmi lety naplno nasvítil náhlý odchod zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera. Marta Zavadilová stála také spolu s dalšími advokáty po boku Marie Vítkové, bývalé manželky miliardáře Radovana Vítka, při rozvodu v Anglii.

Co nejvíce v rámci vaší praxe řešíte při předávání majetku v podnikatelské sféře? Je letos nějaký nový trend?

Ondřej Trubač: Obecně vidíme větší poptávku po přesouvání majetku do nadačních a svěřenských fondů. Souvisí to mimo jiné i se situací na Slovensku, odkud se do Česka postupně přesouvají úspěšní podnikatelé, a to nejen ti nejbohatší. Nejde přitom primárně o politické a společenské prostředí, ale na Slovensku chybí legislativní úprava svěřenských a nadačních fondů, a Česko je pro slovenské podnikatele zjevně důvěryhodné prostředí.

Marta Zavadilová: Nadační fond poskytuje stabilitu. Lze jej zřídit za účelem předávání majetku s přesně určenými beneficienty, ale zároveň může sloužit jako ochrana podnikání například v případě rozvodu. Podnikatelé občas zapomínají, že podíl v obchodní společnosti může být společným jměním manželů a v případě rozvodu jej bude nutné vypořádat. Vyplácení podílů potom může byznys rozkolísat. Pokud je ale společnost v nadačním fondu, chrání to celistvost a kontinuitu podnikání do budoucna. Při úvaze, zda převést rodinný majetek, včetně podnikatelské činnosti, pod nadační fond, by ale nemělo jít jen o právní stránku věci. Na prvním místě by měla být schopnost v rámci rodiny o majetkových věcech otevřeně mluvit.