Když se ideály střetnou s realitou. Banky couvají z dřívějších dogmat

Evropa znovu řeší témata, která považovala za uzavřená – od obranyschopnosti přes energetickou bezpečnost až po limity zelené transformace. Podle šéfa České spořitelny Tomáše Salomona se mění základní předpoklady, na nichž stál evropský ekonomický model posledních dekád. „Zdálo se nám, že hospodářský růst je v zásadě nekonečný. Historie ale neukazuje, že by tomu tak skutečně bylo. Měli jsme štěstí, že jsme zažili zhruba padesátileté období, které bylo mimořádně příznivé. Dnes se ale řada věcí znovu přenastavuje,“ říká v rozhovoru pro Ekonom.

V posledních letech se zásadně proměnil přístup bankovního sektoru ve dvou oblastech – zbrojním průmyslu a ESG. Má to jednoho společného jmenovatele v podobě války, nebo je za tím i něco dalšího?

Určitě to není jen jeden důvod. Osobně to vnímám tak, že se zejména v oblasti klimatické změny a snižování emisí posouváme z původně ideologického rámce do mnohem pragmatičtější roviny. Jsem přesvědčený, že samotný směr, tedy snaha o snižování emisí, je správný. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se k tomu přistupuje především prostřednictvím regulací, kvót a někdy i nereálně nastavených prohlášení. To pak logicky vyvolává odpor. Jsem přesvědčený, že věda a výzkum nás v této oblasti ještě překvapí. V horizontu pěti až deseti let se bezpochyby dočkáme významných posunů jak ve výrobě, tak ve skladování energie. Samozřejmě že cesta k těmto cílům bude výrazně delší, než jsme si ještě nedávno mysleli. Už dnes je zřejmé, že při snaze o naplnění klimatických ambicí nechceme zničit stále funkční průmyslové podniky, nebo dokonce celá odvětví. Odpovědnost vůči budoucím generacím ale přesto musí zůstat zachována. Když se podíváte na generační rozdíly ve vnímání těchto témat, u mladších lidí je obava z klimatických dopadů zcela zřetelná.