Když v roce 1985 trénoval Jozef Klein v bratislavské laboratoři první neuronové sítě, věřil, že do konce století nás budou do práce vozit autonomní auta. Dnes, jako šéf Asseco Central Europe, jedné z největších softwarových skupin v regionu, vidí realitu střízlivěji. Místo vědecko‑fantastických vizí řídí obří skupinu, vyjednává s dravými kanadskými investory a snaží se prostřednictvím digitalizace rozhýbat státní správu.

Cesta k úspěchu na Západě nebyla podle něj lemována červeným kobercem, ale tvrdými lekcemi z byznysu. Jen dobrý produkt k vítězství nestačil. Musel se naučit, jaké to je budovat impérium na zelené louce i jaké to je být oklamán. „V několika případech – a dokonce i na Západě – nás majitelé připravili o aktiva ve firmě, takže nám zbyla jen prázdná schránka bez zaměstnanců či zákazníků,“ přiznává otevřeně Klein. V rozhovoru také vysvětluje, proč bylo pro Asseco výhodnější firmy kupovat než do nich jen exportovat software, jak se bránit „halucinacím“ umělé inteligence, v čem se liší zakázky pro byznys a pro veřejnou správu a proč nejnižší cena ve státních tendrech představuje slepou uličku.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký je reálný význam a dopad umělé inteligence.
  • Jaká rizika a etické problémy AI přináší.
  • Čím se středoevropská softwarová firma může prosadit proti globálním technologickým gigantům.
  • Proč Asseco rostlo hlavně akvizicemi a jaké lekce si z nich odneslo.
  • V čem se liší IT projekty pro stát a pro soukromý sektor a proč státní digitalizace často selhává.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.