Když v roce 1985 trénoval Jozef Klein v bratislavské laboratoři první neuronové sítě, věřil, že do konce století nás budou do práce vozit autonomní auta. Dnes, jako šéf Asseco Central Europe, jedné z největších softwarových skupin v regionu, vidí realitu střízlivěji. Místo vědecko‑fantastických vizí řídí obří skupinu, vyjednává s dravými kanadskými investory a snaží se prostřednictvím digitalizace rozhýbat státní správu.
Cesta k úspěchu na Západě nebyla podle něj lemována červeným kobercem, ale tvrdými lekcemi z byznysu. Jen dobrý produkt k vítězství nestačil. Musel se naučit, jaké to je budovat impérium na zelené louce i jaké to je být oklamán. „V několika případech – a dokonce i na Západě – nás majitelé připravili o aktiva ve firmě, takže nám zbyla jen prázdná schránka bez zaměstnanců či zákazníků,“ přiznává otevřeně Klein. V rozhovoru také vysvětluje, proč bylo pro Asseco výhodnější firmy kupovat než do nich jen exportovat software, jak se bránit „halucinacím“ umělé inteligence, v čem se liší zakázky pro byznys a pro veřejnou správu a proč nejnižší cena ve státních tendrech představuje slepou uličku.
Co se dočtete dál
- Jaký je reálný význam a dopad umělé inteligence.
- Jaká rizika a etické problémy AI přináší.
- Čím se středoevropská softwarová firma může prosadit proti globálním technologickým gigantům.
- Proč Asseco rostlo hlavně akvizicemi a jaké lekce si z nich odneslo.
- V čem se liší IT projekty pro stát a pro soukromý sektor a proč státní digitalizace často selhává.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.










