Inflace v květnu zpomalila, zlevnily potraviny i nápoje

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta. Meziroční tempo inflace zpomalilo z dubnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,1 procenta. Konečnou hodnotu květnové inflace zveřejní ČSÚ 10. června, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil. Analytici zvolnění meziroční inflace očekávali, předpokládali ale mírnější zpomalení.

V květnu podle statistiků opět meziročně zlevnily potraviny a nealkoholické nápoje, pokles cen zrychlil na 1,9 procenta z dubnových 1,3 procenta.

Naopak nejvýrazněji v květnu podražily služby, meziročně o 4,7 procenta. Meziroční růst cen ve službách byl ale o 0,1 procentního bodu nižší než v dubnu. Alkoholické nápoje a tabák podražily o 3,7 procenta, u nich meziroční inflace zvolnila výrazněji, v dubnu dosáhla 5,2 procenta. Mírněji vzrostly v květnu i ceny zboží, meziročně stouply o 0,6 procenta, v předchozím měsíci to bylo o 1,1 procenta.

Ceny energií i Trump. Optimismus českých firem klesl nejníž za poslední dva roky. V čem vidí cestu, jak rizikům čelit?

3. 6. 2026 ▪ 5 min. čtení

Dál v květnu pokračoval meziroční růst cen energií včetně pohonných hmot, kde inflace činila 1,8 procenta. V dubnu růst dosáhl 1,5 procenta.

Loni se meziroční inflace od května držela soustavně až do konce roku nad dvěma procenty, v červnu se dostala až na 2,9 procenta. Letos v prvních třech měsících roku zvolnila a držela se pod dvouprocentním cílem České národní banky. V únoru byla dokonce na nejnižší hodnotě od října 2016. Za zvolněním inflace v prvních měsících roku stálo podle odborníků zejména převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.

Tlak na zdražování pohonných hmot odeznívá, shodli se analytici oslovení ČTK. V dalších měsících se podle nich bude inflace pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Klíčové bude, nakolik se v cenách dalších výrobků projeví vyšší náklady, které vyvolalo omezení vývozu surovin z Perského zálivu.

„Geopolitická situace zůstává nejistá, tentokrát však negativní nabídkový šok nemá tak silný inflační dopad jako před čtyřmi lety,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Upozornil, že se cena ropy vrátila pod 100 dolarů za barel a že nafta v květnu v meziměsíčním srovnání zlevnila o šest procent.

„Ke zpomalení meziměsíčního růstu přispělo odeznívání vlivu cen pohonných hmot. Nedojde-li k další eskalaci situace na Blízkém východě, nebudou již ceny pohonných hmot způsobovat dramatické inflační šoky,“ řekl ČTK Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. „Zajímavé bude spíše sledovat, jak s odstupem času nárůst cen pohonných hmot dopadne na ceny potravin, zboží a služeb,“ dodal.

Před dopadem zdražení pohonných hmot na ceny dalšího zboží varoval i hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Podle něj navíc může konflikt na Blízkém východě ovlivnit i ceny dalších dovážených komodit. „V návaznosti na situaci na Blízkém východě reálně hrozí, že začne rychleji zdražovat také zboží, a to kvůli vyšším dovozním cenám, dražším materiálům a logistice. Ve druhé polovině letošního roku se navíc mohou projevit důsledky zdražení zemědělských hnojiv, což by se mohlo promítnout do vyšších cen potravin,“ uvedl Novák.

V dalších měsících se bude inflace podle analytiků pohybovat mezi dvěma a třemi procenty, když ke tříprocentní hranici vzroste v závěru roku. „ČNB proto zůstane obezřetná a ponechá si i nadále otevřenou možnost zvýšení úrokových sazeb,“ uzavřel hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.