Co se stalo při českém (skoro) blackoutu: selhaly ochrany solárů a dispečeři se v klíčový moment rozhodli na základě chybného výpočtu

Aktuální vedra dostávají na hranu nejen obyvatelstvo, ale i energetiku. Česko se zatím drží, ale bez elektřiny byly o uplynulém víkendu některé obce v Moravskoslezském kraji. Zato Vídeň postihlo v posledních dnech hned několik výpadků a bez osvěžujících klimatizací se museli spokojit také lidé v některých částech Francie. Jak sdělil provozovatel distribuce v rakouském hlavním městě Wiener Netze, příčinou byly „poruchy způsobené vysokými teplotami“.

Je to přitom přesně rok, kdy i Česko postihl největší výpadek elektřiny v moderní historii. Navzdory ročnímu období nebyly tehdy příčinou přerušení dodávek v šesti krajích a hlavním městě klimatické podmínky, ale „souběh vzájemně nesouvisejících událostí“, u nichž panuje minimální pravděpodobnost, že nastanou všechny současně.

Tak aspoň interpretuje tuzemský správce přenosové soustavy ČEPS závěry expertního týmu pracujícího pod hlavičkou sdružení provozovatelů evropských přenosových soustav ENTSO-E, který příčiny loňského výpadku vyšetřoval a svou zprávu zveřejnil minulý pátek. Jaké nepravděpodobné události to tedy byly a jak moc byly skutečně nepravděpodobné? A jaké z nich plyne poučení pro zlepšení odolnosti čím dál náchylnější energetické infrastruktury? HN přináší přehled toho, co se loni, 4. července 2025, skutečně stalo.