Rolnický fond žaluje 28 firem z Agrofertu. Chce zpět dotace za desítky milionů korun

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 společností z koncernu Agrofert. Domáhá se vrácení zemědělských a lesnických podpor, které tyto firmy získaly v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Celkem jde o 22 milionů korun.

Fond, jehož jediným akcionářem je stát, tvrdí, že dotace byly vyplaceny v rozporu s pravidly pro střet zájmů. Zároveň napsal, že podáním žalob navázal na předchozí předsoudní fázi vymáhacího procesu. „V jejím rámci byly dotčené subjekty vyzvány k dobrovolnému vrácení podpory. Vzhledem k tomu, že k jejímu vrácení nedošlo, přistoupil PGRLF k podání žalob,“ píše se v tiskové zprávě na webu fondu. O tom, že PGRLF zahájil předsoudní fázi, informoval server iRozhlas.cz v první polovině června.

Rolnický fond zatím nechce říct, kterých firem se jednotlivé žaloby týkají. Odvolává se na probíhající soudní spory a uvádí, že další informace zveřejní jen v rozsahu, který jejich průběh neovlivní.

Případ navazuje na dlouhodobý spor o střet zájmů při čerpání veřejných podpor společnostmi koncernu Agrofert. Ten se táhne od roku 2017, kdy Babiš převedl holding do svěřenských fondů. Tvrdil, že tím svůj střet zájmů odstranil. Evropská komise ale v následném auditu dospěla k závěru, že si na Agrofert ponechal rozhodující vliv, a ve střetu zájmů tak zůstal.

Aktualizováno

Poškození finančních zájmů EU i další podezření: Evropští žalobci zahájili trestní řízení kvůli vyplácení dotací Agrofertu

15. 7. 2026 ▪ 4 min. čtení

Na základě závěrů auditu začaly české úřady zastavovat nebo neproplácet část investičních, tedy nenárokových dotací. Agrofert se proti tomu bránil žalobami a stát s holdingem vedl sérii soudních sporů, ve kterých byl převážně úspěšný.

Odlišná situace nastala u nárokových zemědělských podpor, které tvoří naprostou většinu dotací vyplácených zemědělcům. U nich Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nechal zpracovat několik externích právních analýz a letos na jaře nakonec dospěl k závěru, že u těchto podpor nemá dostatečně silnou právní oporu pro jejich vymáhání.

Právě tento postup kritizuje opozice v čele s Piráty, kteří kvůli tomu podali trestní oznámení na neznámého pachatele.

Vedení Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu teď podle informací HN dospělo na základě vlastních právních analýz k závěru, že jeho programy mají převážně nenárokový charakter, a proto se rozhodlo přistoupit k jejich zpětnému vymáhání. 

Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského však holding nepochybil. „Stále platí, že jsme přesvědčeni, že jsme dotace čerpali v souladu se zákonem a máme na ně nárok,“ uvedl.

Babiš, který byl vloni v prosinci po vyhraných volbách znovu jmenován předsedou vlády, dlouhodobě střet zájmů odmítá. V únoru akcie Agrofertu vložil do nově vytvořeného fondu RSVP Trust, který má být zcela nezávislý. Tím považuje střet zájmů za vyřešený.

PGRLF zahrnuje více než deset programů podpor, poskytuje peníze například na pojištění, na nákup zemědělské půdy a techniky nebo na pokrytí části úroků z komerčních úvěrů. Prostředky ke své činnosti fond získává z poskytnutých dotací ze státního rozpočtu nebo z výnosů vlastní činnosti.