Od poloviny srpna začne v Evropské unii platit první velké omezení takzvaných věčných chemikálií. Látky označované také zkratkou PFAS musí zmizet z části potravinářských obalů. Například z krabic na pizzu, sáčků na hranolky, papírových kelímků nebo obalů na hamburgery. Změna ale představuje jen první krok. Evropská komise současně připravuje největší chemickou regulaci v historii EU, která během několika let zasáhne většinu průmyslových odvětví. Řešit ji budou muset automobilky, výrobci baterií, polovodičů, zdravotnických prostředků i energetických technologií.

Skupina PFAS zahrnuje více než 10 tisíc syntetických chemických látek. Právě kvůli jejich mimořádné odolnosti se jim přezdívá „věčné chemikálie“. Odpuzují vodu, tuk, nečistoty i některé chemické látky a zároveň odolávají vysokým teplotám a opotřebení. Díky mimořádně stabilním chemickým vazbám se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. Hromadí se tak v životním prostředí i v lidském organismu. Při styku s potravinami se navíc mohou dostávat i do nich.

Výzkumy ukazují, že mohou způsobovat například rakovinu, hormonální poruchy či snížení imunity a schopnosti reprodukce.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Od poloviny srpna začne v EU platit první velké omezení věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech.
  • Evropská komise zároveň připravuje regulaci, která může během několika let zasáhnout automobilky, výrobce baterií, elektroniky i zdravotnických prostředků.
  • Proč část průmyslu zákaz podporuje, zatímco jiná varuje před vysokými náklady a technologickými problémy?