Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla meziročně o 1,9 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek mírně snížil svůj původní odhad z konce července, v němž předpokládal dvouprocentní růst. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,4 procenta.
Meziroční růst HDP pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly o 2,7 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly vyšší o procento. Tvorba hrubého fixního kapitálu se zvýšila o 7,1 procenta a saldo zahraničního obchodu se snížilo o 20,5 miliardy na 99 miliard korun.
Negativní vliv měla naopak změna stavu zásob. Činila 17,6 miliardy korun, což ale bylo o 17,9 miliardy méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Mezičtvrtletní vývoj HDP zůstal nezměněný proti prvnímu červencovému odhadu ČSÚ. „Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Negativní vliv měla změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Nejlepší mozky založily platformu, která má konečně „nakopnout“ ekonomiku Evropy. Proč ignorují Česko?
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, se meziročně zvýšila o 1,8 procenta. Její růst ovlivnily zejména průmysl, obchod, doprava, ubytování, pohostinství a informační a komunikační činnosti.
Celková zaměstnanost se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 1,5 procenta. Celkem bylo odpracováno o 2,8 procenta hodin více. Objem mzdových nákladů vzrostl o 7,1 procenta.
Domácnosti jako tahoun
Českou ekonomiku nadále táhne spotřeba domácností, pozitivní zprávou je růst investic. Shodují se na tom analytici při hodnocení zpřesněných údajů o vývoji hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Celoroční růst HDP odhadují analytici těsně pod dvěma procenty, vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě a slabému výkonu Německa to považují za úspěch.
Spotřeba domácností meziročně vzrostla o 2,7 procenta, mezičtvrtletně o 0,5 procenta. „Reálné mzdy již delší dobu rostou, inflace je stabilní, a tak jde o přirozený vývoj podpořený odloženou spotřebou z dřívějších let. Otázkou je, jak dlouho ještě může tento trend vydržet, protože plány domácností nám ukazují, že se chystají velké nákupy spíše omezovat a soustředit se na tvorbu úspor,“ uvedl Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis.
„Pozitivně vypadá i silný růst investic, který táhne výstavba infrastruktury, komerčních nemovitostí i bytů. Vedle toho probíhá také obměna vozového parku firem,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Tvorba hrubého fixního kapitálu se meziročně zvýšila o 7,1 procenta. Dufek ale upozornil, že slabší jsou investice do strojů a do informačních technologií. „Právě zde vzniká základ budoucí konkurenceschopnosti, a jak je vidět, investiční aktivita v této oblasti polevuje,“ varoval.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Martina Komrsky zveřejněná data ukazují, že se české ekonomice zatím daří vyrovnávat s důsledky konfliktu na Blízkém východě, který vedl ke zdražení ropy, plynu i dalších surovin. „Na základě dosavadního vývoje předpokládáme, že tempo růstu těsně pod dvěma procenty bude také letošním celoročním výsledkem domácí ekonomiky, což by byl vzhledem ke globálním okolnostem úspěch,“ uvedl.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek uvedl, že stále zbývá prostor pro zrychlení hospodářského růstu. „Hlavním limitujícím faktorem je ovšem stále velmi pomalý růst Německa, které je hlavním exportním trhem pro české firmy,“ podotkl.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
