Náraz do dluhové brzdy se přiblížil na rok 2034, varuje rozpočtová rada. Veřejné finance už podle ní nejsou udržitelné

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034. Ve čtvrtek to na výroční tiskové konferenci uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Letos se podle ní otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace a veřejné finance nelze označit jako udržitelné.

Je jedno, jak kreativně se vyjádří schodek rozpočtu. Rozhodující bude, kolik si budeme muset vypůjčit

24. 9. 2026 ▪ 2 min. čtení

Zákon o rozpočtové odpovědnosti nastavuje takzvanou dluhovou brzdu při zadlužení na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

„Rok 2025 byl na nějakou dobu posledním rokem, kdy existovala nějaká snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů,“ řekl předseda rady Mojmír Hampl. Celkový schodek veřejných financí loni dosáhl 2,1 procenta HDP. Letos Národní rozpočtová rada očekává prohloubení schodku na 2,7 procenta HDP a v příštím roce ještě výraznější prohloubení na 3,5 až 3,7 procenta HDP. „V součtu roky 2026 a 2027 představují z hlediska Národní rozpočtové rady velmi silnou expanzi fiskální politiky,“ dodal Hampl.

Jak na vysoký schodek? Vláda jde po rekordních ziscích rafinerií. Ty se brání, že mají za sebou ztrátové roky

22. 9. 2026 ▪ 5 min. čtení

Upozornil, že v letošním roce vláda schválila rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. „Při harmonizaci národních pravidel s evropskými jsme nezvolili cestu prosté harmonizace, což by samo o sobě bylo uvolnění proti minulosti, ale zvolili jsme i cestu národních únikových doložek,“ řekl Hampl. Česká pravidla tak podle něj jsou nyní volnější než v EU.

Bez přijetí konsolidačních opatření se podle rozpočtové rady bude v dalších letech nadále zvyšovat zadlužení Česka, které už v roce 2025 dosáhlo rekordní úrovně zhruba 43 procent HDP. Dluhové brzdy by Česko mělo dosáhnout v roce 2034.

Fiskálně-strukturální plán, který Česko předložilo Evropské komisi, předpokládá v letech 2028 a 2029 snižování deficitu veřejných financí. „Dráha konsolidačního úsilí se nám zdá v kontextu vládnutí této vlády málo důvěryhodná. V součtu vyžaduje ještě silnější konsolidační úsilí, než měla předcházející vláda,“ upozornil Hampl. Podle něj není možné splnění plánu bez významného zásahu do státních výdajů nebo do hlavních daňových titulů. „Není to o drobných daních. To jsou věci, které řádově neodpovídají velikosti problému,“ dodal.

Rozpočtová rada také uvedla, že nyní nevidí riziko zhoršení českého ratingu kvůli fiskální politice. „Máme výhodu, že investoři nás porovnávají s mnohem horšími žáky ve třídě. I když jsme se zhoršili, za námi jsou země ještě horší jako Polsko nebo Rumunsko,“ řekl člen rady Petr Musil. Podle něj by ale Česko mělo spíš usilovat o srovnávání se s nejlépe hodnocenými zeměmi, jako je Dánsko.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.