Stát v září hospodařil s deficitem 194,5 miliardy korun, schodek byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka

Schodek státního rozpočtu na konci září vzrostl na 194,5 miliardy korun ze srpnových 186,1 miliardy. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit na konci třetího čtvrtletí je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Loni ve stejném období hospodařil stát se schodkem 153,9 miliardy korun.

Rozpočtová rada naštvala ministerstvo financí scénářem o blížícím se nárazu do zdi. Nejasná Hamplova zpráva o konci světa, reaguje resort

25. 9. 2026 ▪ 3 min. čtení

Rozpočtové příjmy se meziročně zvýšily o 2,7 procenta na 1,6 bilionu korun. K nárůstu přispěly zejména vyšší výběr povinného pojistného a vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje se proti stejnému období loňského roku zvýšily o 4,8 procenta na 1,794 bilionu korun.

Celkové příjmy státního rozpočtu z daní zůstaly na loňské úrovni. Podle ministerstva financí je to dáno letošní změnou rozpočtového určení daní, na základě které se zvýšil podíl obcí a krajů na výběru daní z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty (DPH). Dopad na státní rozpočet za tři čtvrtletí ministerstvo vyčíslilo na 25,2 miliardy korun.

Nejrychleji rostoucím daňovým příjmem pro státní rozpočet byla daň z příjmu fyzických osob. Její inkaso se meziročně zvýšilo o 7,2 procenta na 147,7 miliardy korun. K nárůstu přispělo zejména zvýšení mezd a platů.

DPH přinesla do rozpočtu 308,1 miliardy korun, o 4,1 procenta víc než před rokem. Do vyššího inkasa se podle ministerstva promítají vyšší výdaje domácností. Výběr daně z příjmu právnických osob se meziročně zvýšil o 1,7 procenta na 178,5 miliardy korun.

Spotřební daně přinesly do rozpočtu 125,9 miliardy korun, o procento víc než před rokem. K nárůstu přispěl zejména vyšší výběr spotřební daně z tabákových výrobků a spotřební daně z lihu, jejichž sazby se letos zvýšily. Inkaso daně z minerálních olejů naopak meziročně pokleslo o 0,7 procenta na 61,2 miliardy korun, když se na vybrané částce negativně projevilo dočasné snížení daně, ke kterému vláda na jaře přistoupila kvůli rychlému zdražování paliv.

Na povinném pojistném stát vybral 637,6 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. Jeho růst je dán zejména zvýšením platů a mezd. Příjmy z EU meziročně vzrostly o 18,2 procenta na 116,4 miliardy.

Rozklikávací rozpočet

Schillerová 2027 vs. Schillerová 2026. Státní rozpočet do detailu: Komu vzala a komu dala

21. 9. 2026 ▪ 4 min. čtení

Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky. Stát na nich vyplatil 718 miliard korun, o 3,7 procenta víc než před rokem. Z této částky tvořily 554,3 miliardy výplaty důchodů. Z dalších dávek významně rostla podpora v nezaměstnanosti, na které stát vyplatil 20,5 miliardy korun, meziročně o 49 procent víc. Nárůst je dán změnami pravidel podpory, které platí od začátku roku.

Kapitálové výdaje se proti loňsku zvýšily o 15,6 procenta na 172,2 miliardy korun. Z toho 67,8 miliardy byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se proti loňsku zvýšily o 4,4 procenta. Významný nárůst byl podle ministerstva financí také u investičních nákupů resortů obrany a vnitra.

Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.