Češi mají podle Světové banky čtrnáctý nejlepší lidský kapitál na světě. Řadí se po bok Britů a předběhli Švýcary

Lidský kapitál, tedy soubor znalostí, fyzických i intelektuálních schopností, praktických dovedností a motivací, je pro trh práce stejně důležitý jako věcné statky, výrobní prostředky a infrastruktura. 

Světová banka zveřejnila žebříček lidského kapitálu, ve kterém srovnává 157 států světa. Jeho index, který sleduje trajektorii novorozeného dítěte až po jeho dospělost, kombinuje několik indikátorů zdraví a vzdělání – úmrtnost do věku pěti let a ve věku mezi 15 a 60 lety, průměrnou dobu vzdělávání do osmnáctého roku života a výsledky, kterých děti dosahují ve školních testech. Cílem je zjistit, kolik lidského kapitálu jsou jednotlivé země schopné vyprodukovat, a jaká se tedy od nich očekává nejen produktivita na světovém trhu, ale i jaký bude jejich ekonomický růst.

Z výzkumu lze vyčíst i to, jak je v každé zemi kvalitní vzdělání – například v Jihoafrické republice dá studentovi jeden rok strávený ve škole jen 60 procent toho, co by získal za stejný časový úsek v Singapuru. V chudších státech navíc existuje značné riziko, že se dítě buď nedožije pěti let, a tedy nepřispěje do hromadění lidského kapitálu, nebo že nenastoupí do školy, natož aby dokončilo celý cyklus základního vzdělání, což je v bohatých zemích normou. Čas strávený ve škole pak může být neúměrný k nabytým vědomostem v závislosti na kvalitě učitelů a vzdělávací instituci. 

Podle výzkumu přitom každý rok ve škole navíc zvyšuje produktivitu člověka o osm procent. Dítě, které se vzdělávalo devět let, bude o 40 procent méně produktivní než to, které strávilo až do dospělosti ve škole 14 let. Podobně je to i u zdraví obyvatel, zvýšení investic do zdravotnictví zesílí intenzitu práce lidí o 3,5 procenta. Výsledky Světové banky jsou nemilosrdné i v dalších ohledech – každé úmrtí dítěte před pátým rokem zapříčiní menší produktivitu celku, a srazí tedy hodnocení celého státu.