Češi mají podle Světové banky čtrnáctý nejlepší lidský kapitál na světě. Řadí se po bok Britů a předběhli Švýcary

Česko se umístilo na 14. místě se skóre 0,78 na škále od 0 do 1. Tento výsledek je shodný s bodovým ohodnocením, které od Světové banky dostaly Velká Británie a Portugalsko. Nejlépe dopadl Singapur se skóre 0,88, nejhůře pak Čad s pouhými 0,29 bodu. Na prvních čtyřech příčkách figurují pouze asijské státy, kromě vítězného Singapuru i Jižní Korea, Japonsko a Hongkong (součást Číny), z Evropy se nejlépe umístily Finsko a Irsko se skóre 0,81. První desítku doplňují ještě Austrálie, Švédsko, Nizozemsko a Kanada.

Ačkoliv se Čechům nepodařilo předehnat Němce či Rakušany, získali lepší skóre než například Dánsko a Švýcarsko (shodně 0,77), Spojené státy (0,76) nebo Polsko (0,75). Slovensko skončilo až na čtyřicátém místě se skóre 0,69, těsně nad Lucemburskem.

Přibývat budou nejlépe i nejhůře placená pracovní místa, nyní nejpoptávanější pozice mají kvůli automatizaci rychle zanikat

23. 10. 2018 ▪ 6 min. čtení

Rozdíly panují mezi oběma pohlavími v Česku i ve všech zemích. Dívky u nás průměrně stráví do osmnáctého roku života více času ve škole, přesněji plných 14 let, chlapci zaostávají o desetinu. Podle kvality vzdělání si však ze školy odnesou jen tolik vědomostí, jako by v ní pobyli 11,7, respektive 11,6 roku. Podle harmonizovaných výsledků testů dosahují dívky lepších známek, je u nich také mnohem větší pravděpodobnost (95 procent), že se dožijí šedesátých narozenin než u jejich protějšků, a budou tedy v pracovním trhu produktivní.

Pro porovnání: fyzická doba strávená ve škole v Singapuru je téměř totožná jako v Česku, reálně si ale z výuky tamní žáci odnesou mnohem více: škola v děvčatech "zanechá" 13 let, ve chlapcích 12,8 roku. Tomu odpovídají i lepší výsledky u zkoušek. Naopak v Čadu stráví dívky ve škole 4,3 a chlapci 5,6 roku, přičemž skutečné přínosy odpovídají 2,2, respektive třem rokům.

Jedním z dalších záměrů Světové banky je též motivovat vlády, aby více investovaly do lidského kapitálu, od čehož je odrazuje hlavně fakt, že se mnohdy jedná o zdlouhavý proces. Banka ale počítá s tím, že podobně jako u hodnocení o snadnosti podnikání v jednotlivých zemích  bude státy pohánět národní hrdost a soutěživý duch.

Investice do lidského kapitálu mohou trvat desetiletí, posun vpřed v žebříčku však není dlouhodobou záležitostí. Index je totiž navržen tak, aby se zaměřoval primárně na budoucnost: výzkum je zrcadlem aktuálních podmínek, které se mohou rychle změnit, pokud vlády přijmou adekvátní opatření. Například rozhodnutí Francie zahájit začátek školní docházky od věku tří let zlepší její hodnocení dlouho předtím, než ekonomika pocítí reálný přínos. Návratnost investice je tedy viditelná, podle Světové banky navíc dopomůže ke zvýšení HDP na osobu.

Výsledky výzkumu však zůstávají lehce nepřesné kvůli tomu, že některá data jsou neúplná, ve světě je kupříkladu registrováno jen přibližně 65 procent narození a 35 procent úmrtí. Tyto nedostatky uznala sama Světová banka, doufá ale, že samotná existence indexu bude motivovat vlády ke shromažďování údajů, které jsou potřeba k provádění podobných výzkumů, aby byly co nejpřesnější. Tento počin přirovnala Deirdre Nansen McCloskeyová, profesorka Illinoiské univerzity v Chicagu, k luxusnímu sportovnímu vozu, který sestrojila Světová banka. Vlády mu musí vybudovat odpovídající silnice, aby je toto auto nezesměšnilo. 

Situace se ale zlepšuje. Na rozdíl od roku 1980 chodí v zaostalých státech do školy více dětí, dětská úmrtnost je nižší a člověk se oproti tehdejším 52 rokům dožívá 65 let. Zlepšování stavu v chudších zemích je ale stále během na dlouhou trať – například žena v Jižní Koreji má ke konci života šanci sfouknout z dortu až 85 svíček.

Index lidského kapitálu ve vybraných státech:

Zdroj: Světová banka