Tisíce Čechů se pustily do investování. Sjíždí tutoriály na YouTube nebo různých webinářích a posílají miliony korun do akcií, kryptoměn, opcí nebo půjček na bázi Zonky. Neměly by přitom ale zapomenout, že i výnosy z akcií z Revolutu se musí danit. Stejně tak nesmí investor opomenout uvedení příjmů z dividend. Pokud to neudělá a berní úřad na něj přijde, čeká ho pořádné penále. Na základě velkého zájmu čtenářů jsme sestavili postup, co a kam napsat do daňového přiznání, pokud je člověk jen občasným investorem, nepodniká a nejde o jeho soustavnou činnost. Čas k podání daňového přiznání bez sankcí vyprší už 18. srpna.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDrobného investora zajímají při zdanění investic dva paragrafy, a to § 8 a § 10. Ty lze nalézt ve druhém oddílu daňového přiznání. Na webu daňové správy je k dispozici interaktivní formulář, z něhož jsou pořízené snímky obrazovky níže. První paragraf se vztahuje zejména na dividendy, úroky z bankovních spořicích nástrojů (termínovaný vklad aj.) nebo také výnosy z většiny P2P platforem, jako jsou populární Mintos, Bankerat, Prestigo či SavingStream. Nezáleží přitom na tom, zdali jde o výnosy z investice z Česka, nebo ze zahraničí.
Naopak § 10 slouží ke zdanění výnosů z obchodování s akciemi, dluhopisy a opcemi, futures, forexu, CDF, ETF, ale i kryptoměn. Patří sem obchody zahraniční i domácí. Taktéž by sem ale měly náležet výnosy z některých P2P platforem, a to takových, v nichž není vztah investor/věřitel - dlužník, ale investor - společnost - dlužník. Například české Zonky nezprostředkovává přímou půjčku mezi investory a lidmi, ale investor právně nakupuje deriváty. Proto je potřeba si pozorně přečíst, jak daná P2P platforma funguje.
Záměna okénka v daňovém přiznání ale neznamená, že po investorovi okamžitě vystartuje finanční úřad. Už například proto, že výše daní se v konečném důsledku příliš neliší, v obou případech jde o srážku 15 procent. Důležité je proto především příjem uvést. Pokud by to člověk neudělal, čeká ho v případě kontroly penále ve výši 20 procent z doměřené částky a také úroky z prodlení ve výši 14 procent za rok + výše repo sazby ČNB.
Jak zdanit dividendy nebo úroky z P2P platformy - zdanění výnosů dle § 8
Když investor nakoupí akcie společnosti, často mu z takových akcií plynou dividendy. Pokud jde o dividendu vyplácenou například skupinou ČEZ, pak není potřeba nic řešit. Společnost dividendu automaticky daní a posílá již čistý příjem, který se do daňového přiznání neuvádí. Týká se to českého trhu.
Do přiznání už se ale musí uvést, pokud by daň stržena nebyla. To sice není u dividend moc běžné, ale výnosů z P2P platforem se to velmi často týká. Příkladem je třeba Mintos. Když z Mintosu dostane investor na úrocích 50 eur, musí je uvést v daňovém přiznání a zdanit. Nejdříve je ale potřeba částku přepočítat na koruny, což se dělá s využitím kurzů ČNB, které jsou dostupné na stránkách finanční správy.
V roce 2019 tak stálo jedno euro v průměru 25,66 koruny, tedy 50 eur odpovídá 1283 korunám. Tato částka se uvede do řádku 38 daňového přiznání a tím je vše vyřešeno. Stejně by se postupovalo u nezdaněné dividendy. Složitější už je situace v případě, kdy dividenda v zahraničí zdaněna byla, což bývá pravidlem. Dělá to i Revolut.
Pokud byly dividendy zdaněny v zahraničí, musí se i přesto v daňovém přiznání uvést. Například investorovi přišly hrubé dividendy z USA ve výši 100 dolarů a daň byla 15 dolarů (sazba 15 %) a z Německa ve výši 100 eur a daň 26,375 eura (sazba 26,375 %). Opět první krok je přepočet na koruny, tedy z USA to dělá 2293 korun a z Německa 2566 korun. Následně se tato částka (tedy hrubá dividenda, v níž je i ona daň) sečte a uvede opět do řádku 38. Nyní je v něm tedy součet dividend a ještě úroků z Mintosu z příkladu výše. Dohromady tedy 7425 korun.
Nyní je potřeba vyřešit dvojí zdanění, pokud tedy investor netouží své výnosy dvakrát zdanit, což by se stalo, kdyby přiznání takto odevzdal. K zápočtu je nutné sáhnout do přílohy 3 v sekci přílohy. Zde se musí pro každou zemi vyplnit takzvaný zápočet. Nejdříve je nutné zvolit zemi - v našem případě jde o USA a posléze o Německo. Následně do řádku 321 patří výše dividendy - v případě USA je to 2293 korun a do řádku 323 se uvede výše daně zaplacené v USA - což je 15 procent z 2293, tedy 343,95 koruny. Do přiznání se ale nezadávají hodnoty s desetinnou čárkou, proto se uvede 344 korun. Tabulka se následně sama vyplní.
Daň v USA je stejná jako v Česku, proto už dál není potřeba nic řešit. V Německu tomu ale tak není. Postup vyplnění zápočtu je stejný. Do řádku 321 se přidá výše hrubé dividendy, tedy 2566 korun, a do řádku 323 zaplacená daň, která nyní činí 26,375 procenta z 2566 korun, což je 677 korun. Rozdíl mezi USA a Německem je v řádku 329, kde se vypočítala neuznaná daň. To znamená, že investor v Německu zaplatil vyšší daň než v Česku a český berní úřad tento rozdíl nijak vyplácet nebude. Nyní je na investorovi, jestli se bude tohoto přeplatku dožadovat u německého správce daně, nebo se smíří se ztrátou 293 korun. Je to administrativně celkem na dlouho. Různé státy to mají navíc různě nastavené, takže například z Francie, kde je také vyšší daň, by investor přeplatek stejně nedostal celý. U vyšších částek už se to ale vyplatí řešit.
Nakonec se ještě musí vyplnit Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění. V interaktivním portálu je schovaný v panelu pod štítkem Přílohy DAP. Do prvního sloupce patří adresa správce daně v zemi, odkud dividendy pocházejí. V případě Německa jde o spolkové ministerstvo financí. Je potřeba uvést celou adresu, tedy Bundesministerium der Finanzen Dienstsitz Berlin, Wilhelmstraße 97, 10117 Berlin. V druhém sloupci stačí vybrat stát. Třetí sloupec je výše zaplacené daně v měně daného státu, tedy zde 26 eur. Čtvrtý sloupec je tato daň převedena do korun, tedy 677 korun a poslední sloupec jsou příjmy 2566 korun.
Finanční správa má seznam správců daně pro země EU uvedený na svých stránkách. V případě USA je správcem daně IRS, vzhledem k tomu, že se nejčastěji obchoduje na burzách v New Yorku, je nejschůdnější uvést adresu Internal Revenue Service, 290 Broadway, New York, NY 10007, United States. Tímto jsou daně z dividend a dvojí zdanění vyřešené.
Jak zdanit výnosy z akcií, kryptoměn nebo derivátů - zdanění výnosů dle § 10
Úplně základní pravidlo je, že se daní pouze uzavřené obchody. To znamená, že například z držených akcií žádná daň neplyne. Daní se teprve v okamžiku, kdy se investor rozhodne akcie prodat. Dani ale nutně nepodléhají akcie (respektive cenné papíry) vždy. Existuje pravidlo časového testu. Pokud investor drží akcie déle než tři roky, pak ani při jejich prodeji neplatí daň. Pouze pokud by utržil více než pět milionů korun, má povinnost to oznámit finančnímu úřadu. Také platí, že se nedaní obchody s akciemi, pokud za daný rok nepřesáhnou sto tisíc korun.
Pokud investor koupí akcie za 50 tisíc korun a prodá je za 70 tisíc korun, má zisk 20 tisíc korun, který ale nedaní. Kdyby ale akcie prodal za 100 tisíc korun, pak už by zisk 50 tisíc korun danil, neboť měl příjem 100 tisíc korun. Právě časový test a hranice 100 tisíc jsou dvě legální pravidla, jak se vyhnout v případě obchodu s cennými papíry zdanění a podávání daňového přiznání. Opět ale musí platit, že nejde o soustavnou činnost investora. Toto pravidlo platí také výsostně pouze pro cenné papíry a neplatí tedy pro kryptoměny nebo různé deriváty, forex či další investiční instrumenty. Ty se musí v daňovém přiznání objevit vždy.
Jako příklad vezměme situaci, kdy investor koupil akcie za 5000 dolarů a o měsíc později je prodal za 6000 dolarů na burze v USA. Také koupil na burze v Praze akcie za 10 tisíc korun a o měsíc později je prodal za 9 tisíc korun, tedy se ztrátou. A nakonec se nechal zlákat kryptoměnovou horečkou a koupil kryptoměnu v přepočtu za 10 tisíc korun a o měsíc později ji prodal za 20 tisíc korun. Nejdříve vyřešíme akcie. Jde o cenné papíry, proto je potřeba zkontrolovat, jestli se vůbec musí uvádět. Je zjevné, že pravidlo tří let nebylo dodrženo a taktéž byl překročen i limit příjmů - součet 6000 dolarů a 9000 korun je určitě vyšší než 100 tisíc korun.
Nejdříve je opět potřeba převést 6000 dolarů odpovídajícím kurzem na koruny, což je dle kurzu ČNB za rok 2019 přesně 137 580 korun. Pořizovací cena akcií pak byla 114 650 korun, a tedy zisk činil 22 930 korun. V případě českých akcií investor nakoupil za 10 tisíc a prodal za 9 tisíc, tedy realizoval ztrátu jeden tisíc korun. Nyní je potřeba vše sečíst. Tedy celkové výdaje za akcie byly 114 650 + 10 000 a příjmy 137 580 + 9000. A tyto částky se uvedou do formuláře.
V důsledku se tak ztráta na českých akciích sečte se ziskem na amerických akciích. Vyplnit lze samozřejmě české i zahraniční obchody zvlášť, pak by se ale investor ošidil, neboť by platil daň ze zisku neponíženého o ztrátu. Stejné druhy aktiv se totiž v přiznání sčítají. Naopak ale nikdy nesmí investor počítat například ztrátu z kryptoměn vůči ziskům z akcií. Ještě lze základ daně snížit o poplatky, které investorovi účtoval broker - navýší se o ně výdaje.
Tím jsou akcie vyřešené. Stejným postupem se zapíší i kryptoměny. Je potřeba si dát pozor, že se jedná o movitou věc. Následně se stejně jako u akcií vyplní příjmy a výdaje, tedy 20 tisíc korun a 10 tisíc korun. Tím je v podstatě vše vyřešené. Když si investor překlikne zpět do oddílu dvě, tak je tam základ daně již spočtený. Nic víc není potřeba dělat a nyní stačí přiznání odevzdat. Lze to udělat pomocí datové schránky, kdo ji nemá, může elektronicky vyplněné přiznání taktéž poslat možností z menu. Následně systém vygeneruje formulář, který stačí vytisknout, podepsat a odnést na podatelnu berního úřadu. Také lze samozřejmě celé přiznání vytisknout, podepsat a doručit ho na berní úřad.
Pokud máte specifické otázky, doporučujeme projít on-line rozhovor s daňovým expertem Lukášem Eisenwortem ze společnosti EK Partners, kde odpovídal na desítky dotazů čtenářů právě ke danění investic. Řešil deriváty, opce, futures, forex a celou další řadu potíží, na které může investor narazit. Pokud ani tam nenaleznete odpověď, je vhodné využít služeb daňového poradce. Autor tohoto textu není daňový expert.
