Inflace zrychlí až k sedmi procentům. ČNB prudce zvýšila sazby a bude v tom pokračovat

„Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru, a během prosincového a únorového jednání se dostanou k hranici 3,5 procenta. Růst sazeb bude kulminovat v polovině příštího roku, poté je trh ohledně dalšího zvyšování sazeb již skeptický,“ uvádí Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Guvernér ČNB Jiří Rusnok řekl, že současné zvýšení není rozhodně poslední, zároveň ale naznačil, že k podobně prudkým zvýšením jako dnes už bankovní rada nejspíš nesáhne. 

„Tím dnešním krokem jsme odpracovali výraznou část toho zmíněného strmého růstu sazeb. Domníváme se ale, že se sazbami se budeme muset dostat na neutrální úroveň kolem tří procent, lépe nad nimi,“ uvedl Rusnok. Podle něj tak určitě dnešní krok nebyl posledním zvýšením sazeb v nejbližší době. „S jakou razancí přijdou další zvýšení, je těžké odhadnout. Dovedu si představit, že ta zvýšení budou nižší. Nejde ale ani tak o to samotné zvýšení, ale celkovou úroveň sazeb,“ dodal.

Výše základní úrokové sazby by totiž podle Rusnoka měla vytvářet po započtení inflace, která by měla být standardně kolem dvou procent, reálnou úrokovou sazbu zhruba jedno procento. „Zatím máme stále reálné záporné úrokové sazby,“ uvedl.

Zvýšení úrokové sazby je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) naprosto nesmyslné a nepochopitelné. Místo aby ČNB podpořila ekonomiku, nechá vydělat bankám, zdražování nezabrání, řekl. Jde podle něj o čistou teorii odtrženou od praxe. „ČNB jen zasadí další úder české ekonomice, občanům a všem. Pokud si myslí, že tímto zabrání růstu cen energií, emisních povolenek nebo ropy, jsou úplně mimo mísu,“ uvedl. Upozornil, že ve světě má podobnou sazbu Chile, Evropská centrální banka zůstává na nule.

Analytici se přikláněli k umírněnějšímu růstu sazeb, protože očekávali, že ČNB bude zdrženlivá kvůli problémům v automobilovém průmyslu a nechce riskovat přerušení hospodářského oživení. Naopak pro prudší zvýšení sazeb hovořila snaha ČNB zkrotit takzvaná inflační očekávání, která se nyní blíží hodnotám z roku 2008. Například firmy už v horizontu tří let počítají s inflací ve výši 3,6 procenta. Poslední šetření z dílny FocusEconomics mezi 30 domácími i zahraničními institucemi provádějícími odhady pro ČR zase ukazuje, že již 30 procent respondentů čeká v příštím roce průměrnou inflaci v ČR mezi 5 až 6 procenty.

Cílem ČNB je držet růst cen na dvou procentech. Poslední zářijová data ale ukázala zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Podle ekonoma Michala Brožky z Komerční banky je tak zřejmé, že inflace se za letošní rok přehoupne výrazně přes tři procenta. Kdyby se růst cen od října zastavil, dosáhne na 3,5 procenta. 

Růst sazeb prodraží financování firem i ceny hypoték. Současná průměrná úroková sazba hypoték činí dle dat Hypoindexu 2,43 procenta. Analytici očekávají, že by se mohla v příštím roce v důsledku zvyšování sazeb ČNB podívat ke čtyřem procentům. To reálně znamená, že se měsíční splátky hypoték prodraží o tisíce korun.

Pocítí to rozpočet i dlužníci

Česká národní banka zároveň v nově zveřejněné prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Vyšší sazby jsou nepříjemné pro státní rozpočet, protože prodražují obsluhování státního dluhu. Navíc se čeká zpomalení ekonomického růstu, k čemuž přispějí právě i vyšší úrokové sazby. Nižší růst znamená, že stát vybere méně na daních. Centrální banka nyní letošní odhad růstu snížila na 1,5 respektive 3,5 procenta. Srpnová predikce ministerstva financí ale počítá s ekonomickým růstem za letošní rok ve výši 3,2 procenta a za příští rok dokonce 4,2 procenta. Nezapočítává například odstávky v automobilovém průmyslu, ke kterým začalo docházet v důsledku nedostatku dílů během podzimu. Už nyní plánovaný vysoký deficit by tak mohl ještě nabobtnat. Odcházející vláda připravila rozpočet na příští rok se schodkem 376,6 miliardy korun. Nově formující se vláda v čele s Petrem Fialou ale oznámila, že by chtěla schodek snížit na 300 miliard. Slábnoucí ekonomika a vyšší sazby ale tomuto úsilí nebudou přát.

Vyšší sazby ovlivňují také kurz koruny – znamenají totiž vyšší výnosy pro investory, kteří tak mají motivaci přesouvat peníze například z eurozóny právě do českých bank. Tím roste poptávka po koruně a měna posiluje, což se už děje. Dnešní nečekané zvýšení sazeb dalo koruně výrazný impulz a vydala se k hodnotě 25,4 koruny za euro. Před rozhodnutím se obchodovala za 25,55 koruny.

Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů. Pro zvýšení sazeb hlasovalo pět z nich, pro ponechání sazeb na stejné úrovni dva.

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.

ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.