Zpomalit stárnutí? Jde to, říká vědec, který na tom založil byznys

„Říkáme tomu funkční věk. Měříme variabilitu srdeční frekvence. Do činnosti srdce se totiž promítá aktivita systému, který řídí všechno, co se v organismu odehrává. Bez ohledu na vaši vůli. Tomu se říká autonomní nervový systém. A my diagnostikujeme část nervového systému,“ říká vědec a startupový podnikatel z Olomouce Radim Šlachta.

Šlachta je kinantropolog. Kinantropologie znamená – ve zkratce – vědu o pohybu člověka. Té se Šlachta věnoval jako akademik na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde do svých čtyřiceti let působil jako vědecký pracovník a proděkan.

„Celý život sleduji vliv pohybové aktivity na zdraví člověka a právě na funkční věk. Pohyb zvýší kvalitu zdraví a prodlouží život. Považuji to za svoji životní misi, výzkum jsme začali dělat před dvaceti lety a dnes jen sklízíme ovoce,“ líčí sportovec s šedivým culíkem na hlavě.

Na začátku měl ambici vytvořit na základě dlouholetých vědeckých dat a měření aplikaci pro vrcholové sportovce. Ta umí vyrobit precizní individuální tréninkovou křivku tak, aby se dosáhlo maximální výkonnosti, ale sportovec se „nepřetáhl“ a například nezranil. Aplikaci nazvanou mySASY už několik let při tréninku používá řada vrcholových sportovců, třeba běžkyně a mnohonásobná medailistka Zuzana Hejnová, tenistka Tereza Martincová nebo basketbalový reprezentant Patrik Auda. „Patrik je v Japonsku, ale díky téhle aplikaci můžu sledovat, jak jeho tělo reaguje na tréninkovou zátěž. Překřtil jsem si aplikaci na Pohled pod kapotu sportovcova těla,“ říká kondiční trenér basketbalové reprezentace Michal Miřejovský. Sám ji používá už tři roky a minulý rok ji pořídil celému basketbalovému týmu v Opavě, kde působil. „Díky datům a číslům dokážu vytvořit každému hráči individuální zatížení při tréninku, předešli jsme tak už řadě zranění z přetížení,“ dodává Miřejovský.

Pásek měřící činnost srdce používá i trenér skokanů na lyžích a bývalý mistr světa Jaroslav Sakala. „Mám deset různě starých svěřenců a díky datům z mySASY můžu každému udělat individuální tréninkový plán tak, abych nikoho nepřetěžoval,“ potvrzuje Sakala. Aplikace mu dává zpětnou vazbu na zátěž. „A ukazuje, co na ni říká tělo i psychika. Dlouhodobě se v tom dá vyčíst spousta věcí, které mají vliv na výkon,“ míní Sakala.

Radim Šlachta si později uvědomil, že mnohem větší zásah by aplikace mohla mít u lidí, kteří nejsou vrcholoví sportovci, ale na zdraví a kondici jim záleží.

Dalo by se pomocí aplikace motivovat lidi ke sportu? A dalo by se tak vlastně zpomalit stárnutí? ptal se a začal hledat investory.

Mezi akademickou dráhou a start-upem mySASY pracoval Šlachta čtyři roky jako ředitel klinik sportovní medicíny pro skupinu Agel. Když založil vlastní firmu, úplně první investoři byli z okruhu lidí, kteří kdysi stáli u zrodu společnosti Agel. Konkrétnější být dnes nechce. A na začátky vzpomíná jako na horskou dráhu. „Z dnešního pohledu jsem byl naivní, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu, a kdybych věděl, co mě čeká, asi do toho nepůjdu,“ usmívá se Šlachta.

Na rozjezd aplikace pro komerční využití potřeboval mnohem víc peněz. Při hledání investora narazil na jméno Jiřího Hlavenky, který se nejvíce proslavil investicí do projektu prodeje letenek Kiwi.com (kdysi Skypicker) podnikatele Olivera Dlouhého. Z investice asi 600 tisíc do raketového start-upu Hlavenka „udělal“ v průběhu let zhruba miliardu a půl, a stal se tak jedním z nejúspěšnějších investorů v historii Česka.

Šlachta doufal, že Hlavenku jeho nápad zaujme. „Napsal jsem mu e-mail, ale vůbec neodepsal. Ale tehdy neodepsalo hodně lidí, které jsem oslovil, tak jsem to neřešil. Asi měsíc nato jsem byl pozvaný na přednášku pro studenty. Se mnou tam mimo jiné přednášel i Oliver Dlouhý z Kiwi.com. Povídali jsme si v zákulisí a asi za týden se mi Jirka Hlavenka sám ozval, že e-mail ode mě asi někam zapadl,“ vzpomíná Šlachta na první kontakt.

Hlavenkovi Šlachtův e-mail spadl do spamu, přiznává zpětně investor. „Pozval jsem ho na schůzku a objevil se tenhle zajímavý chlapík. Nebyl to typický dvacetiletý naspeedovaný startupový nadšenec, jako jich je většina, ale líbilo se mi, že přijde i starší člověk s něčím, co za sebou má vědu a výzkum a nikdo to ještě takhle neprozkoumal. Vypadalo to super,“ popisuje Hlavenka. Projekt se mu líbil a kývl na spolupráci. Kolik přesně investoval, ale nechce prozradit. „Celý ten systém čtení ze srdíčka má logiku a je to vědecky podložené. Jen jsem si říkal, jak to vysvětlit lidem, aby to neznělo jako šarlatánství,“ vtipkuje Hlavenka.

Šlachtův tým mezitím vyvinul verzi aplikace pro „normální lidi“. „Jak konkrétně to funguje? Člověk si pětkrát za sebou na čtyři minuty nasadí pás, který snímá s naprostou přesností srdeční frekvenci. A na základě pokročilých algoritmů, které za tím jsou, dokážeme diagnostikovat stav organismu a porovnat ho s kalendářním věkem. A řekneme vám, jestli je kvalita řízení vašeho nervového systému dobrá, nebo špatná,“ líčí mechanismus Šlachta.

Pro představu: je vám čtyřicet let. Podle občanky. Ale měření ukáže, že váš organismus je starý, jako by mu bylo pětačtyřicet. Anebo padesát. Trochu nepříjemné zjištění, že?

Po měření nastupuje druhá technologie, která data analyzuje. „Díky té vám umíme říct, co dělat, aby na tom byl váš funkční věk lépe. Kromě našich algoritmů se doptáme na další věci, jako je věk, pohlaví, hmotnost, a na míru vám sestavíme nejlepší možný pohybový program. Ten vám dokáže funkční věk výrazně zlepšit,“ popisuje Šlachta.

Podle něj panuje v téhle oblasti informační vakuum. „Lidé si myslí, že čím víc se budou hýbat, tím lépe. To je nejběžnější klišé. Ale to není pravda,“ říká vědec.

Jeho aplikace po měření navrhne každému člověku jen to „nejnutnější funkční minimum“. Někomu totiž ke zlepšení funkčního věku stačí třeba šest tisíc kroků denně, někdo jiný musí ujít deset tisíc a pro někoho je vhodnější místo chození patnáct minut běžet nebo jet na kole. „Pokud nesnášíte běh, nebudeme vám ho navrhovat, protože byste zřejmě neběhala. Vymyslíme jiný pohyb na míru. Naším cílem je, aby to bylo pro každého co nejpříjemnější a nevyhýbal se tomu. Nejdůležitější faktor je intenzita,“ vysvětluje Šlachta. Sám má jako padesátník funkční věk změřený na 47 let.

Pohyb samozřejmě není to jediné, co má vliv na zdraví. Je to také dostatečný spánek, správná výživa, vitaminy a na druhé straně stres, kouření, alkohol a další neřesti.

„Sázíme na ovlivnění celého životního stylu. Umíme udělat perfektní pohybový plán. V dalších oblastech, jako je spánek nebo strava, doporučíme ty nejlepší aplikace, které danou oblast řeší,“ líčí Šlachta.

Největší motivací pro uživatele je podle něj „to číslo“, tedy funkční věk. „Představte si, že vám vyjde tento věk o deset let vyšší, než kolik vám ve skutečnosti je. To je samo o sobě motivací. Protože to nechcete. A uvědomíte si, že když máte ve čtyřiceti tělo jako padesátník, jaké tělo budete asi mít jako šedesátník? Když pak dodržujete naše doporučení a za pár měsíců vidíte, že se to zlepšilo, je to ještě větší motivace vytrvat,“ říká Šlachta.

Pro veřejnost aplikaci spustil na konci září a dnes ji používají už tisíce uživatelů. „Jde to větší rychlostí, než jsme čekali,“ pochvaluje si Šlachta. Mluví zapáleně, vyprávěl by hodiny. Sport miluje a byl by nejradši, kdyby všichni sportovali tak, aby byli zdravější. „Chtěl bych to všem zprostředkovat,“ líčí, jedním dechem ale přiznává: „Samozřejmě je to i byznys. Vědecké působení mám za sebou. Cílem tohoto projektu je samozřejmě i vydělávat peníze. Ale i proto, abychom službu mohli rozvíjet dál.“ Minulý rok mělo mySASY tržby téměř čtyři miliony korun.