Jsme v nebezpečí. Globální vliv Facebooku a dalších nemá v historii obdoby, musíme jednat, říká Jourová

HN: Budou mít odhalení bývalé produktové manažerky Facebooku Frances Haugenové při slyšení v americkém Senátu vliv na další zpřísnění regulace velkých digitální platforem v EU? Měla slyšení také v Evropském parlamentu, nedávno jste se s ní sešla i vy osobně.

V Evropě tolik ne, to spíš v USA. Její odhalení jsou důležitá, protože potvrdila to, co jsme tušili. Ona varuje před tím, že Facebook používá metody proti lidem za účelem zvýšení svého zisku. A to musíme kontrolovat, protože prostor okupovaný Facebookem není jen soukromý, ale i veřejný. Pokud nebudeme Facebook a další platformy regulovat, jsme v nebezpečí, protože jejich globální vliv nemá v historii obdoby. Doba nedotknutelnosti digitálních platforem je pryč.

HN: Loňské návrhy evropské digitální regulace se tedy podle vás nijak upravovat nemusí?

Haugenová zdůrazňuje, že by měly fungovat tři věci. Velcí digitální hráči musí pravidelně zveřejňovat, co dělají, aby omezili nenávistný obsah a cílené dezinformace. Dále musí poskytovat data výzkumníkům, kteří je budou schopni vyhodnocovat. A musí být vázáni regulacemi pod sankcemi. Tohle všechno evropské návrhy po firmách, jako je Facebook, požadují. Vychází to z jednoduchých principů: pokud chcete pokračovat v tom, co děláte, musí veřejnost vědět, jak to děláte. A co je nelegální off-line, musí být nelegální i on-line. Platformy jsou správci prostoru a nemohou se zříci odpovědnosti.

HN: Vy po nich chcete i zpřístupnění jejich algoritmů. To je jejich konkurenční výhoda.

Fungování algoritmu budou odhalovat jen národnímu regulátorovi u konkrétních případů. Ten bude mít právo třeba od Facebooku dostat informaci, jak funguje algoritmus, aby posoudil, zda nezvyšuje četnost nenávistných projevů. Odhalení algoritmu nebude veřejné. Nechceme nikomu bořit jeho byznys model. Pokud ale algoritmy tlačí nahoru nebezpečné a nenávist vzbuzující věci, tak to nemůžeme nechat na dobrovolnosti. Kromě právní vymahatelnosti jsou tu pak i sankce ve výši šesti procent obratu.

HN: Proč digitální směrnice neřeší dezinformace a jejich regulaci?

Dezinformace tam nejsou z hlediska nepřípustnosti obsahu, platformy ale budou muset posuzovat rizika, která jejich služby přinášejí. Dezinformace jsou sice škodlivé, ale není to nelegální obsah. Tady má přednost svoboda slova. Není možné dát někomu pravomoc, aby rozhodoval o tom, co je lež. Takhle začíná cenzura. Dezinformace se budou řešit přes kodex, který bude dobrovolný a nikdo nebude arbitrem.

HN: V jaké fázi je jeho příprava?

Pořád probíhají jednání. Chceme, aby měl kodex co nejvíce signatářů a přidaly se také menší platformy a technologické firmy. Důležité je i co největší počet reklamních agentur. Do konce roku bych chtěla mít kodex hotový, aby se začal příští rok používat.

HN: Z loňských návrhů pod vás spadají ještě pravidla pro politickou reklamu. Kdy nové návrhy, které budou závaznou legislativou, představíte?

Ještě v listopadu. Je to založené na principu, že pokud čtu politickou reklamu, tak musím vědět, že je to politická reklama. U politické reklamy chceme dosáhnout zákazu jejího zacílení podle citlivých osobních dat, která určují identitu člověka – tedy náboženství, sexuální orientace či rasy. Nechci, aby se dala opakovat metoda, s níž přišla Cambridge Analytica (zneužila data desítek milionů uživatelů Facebooku v kampaních, včetně amerických prezidentských voleb v roce 2016 - pozn. red.) U prodeje bot se lze smířit se zacílením algoritmů, u politických idejí to nejde.

HN: Platila by tato omezení jen před volbami?

Ne, trvale, protože kampaně jsou už permanentní. Doporučili to odborníci na politickou reklamu, s nimiž jsme to konzultovali.

Rozhovor

Chceme, aby internetové giganty byly zodpovědnější. Trh je zdeformovaný, říká viceprezidentka EK Věra Jourová

16. 12. 2020 ▪ 9 min. čtení

HN: Většina firem, jichž se evropská regulace dotkne, jsou americké. Nepoškodí digitální balíček vztahy mezi Evropou a USA?

Mladí schopní chlapci z garáží dokázali vytvořit platformy, které výrazně ovlivňují svět. Ovlivňují ho ale způsobem, který má rodný list ve Spojených státech. Proto se nemůžou divit, že v tom Evropa nechce pokračovat, protože klade větší důraz na ochranu soukromí. Máme evropské instinkty a za sebou příšerné století, kdy násilí začalo slovem, které roznášelo nenávist. Teď už si to uvědomuje i americká veřejnost. Máme s Bidenovou administrativou těsné kontakty, protože řešíme podobný problém, a to nekontrolovanou moc digitálního reklamního průmyslu. Je možné přicházet s podobnými řešeními. Nebudeme ale na Ameriku čekat, jako už několik let čekáme na její kroky k ochraně dat.

HN: Z USA zaznívají hlasy, že balíček jde proti americkému byznysu.

Amerika se nemůže ani divit, že jsme přišli s nařízením o společném digitálním trhu. Je potřeba narovnat tržní podmínky a nenechat obrovské digitální hráče trh ucpat a nepustit do volné soutěže další hráče. Nejdeme tím proti americkému byznysu, ale proti dominantnímu byznysu, který kazí trh. Chceme rovné podmínky pro evropské start-upy. V Evropě asi už nový Google nevznikne, ale jsou tady tisíce úspěšných technologických firem.

HN: Rychle rozvíjející se odvětví, které digitální balíček ovlivní, je fintech. Ten je plný start-upů. Tyto firmy mohou v chystaných regulacích vidět spíš překážku dalšího rozvoje. Nejde to trochu proti tomu, co jste o jejich podpoře říkala?

Fintech je úplně nová věc, která má globální rozměr. Nařízení o digitálním trhu a digitálních službách jsou navržena tak, aby splňovala evropské standardy. Snažili jsme se, aby tyto technologie nebyly ohroženy pravidly GDPR. Věřím, že navrhovaná regulace inovace fintech ani blockchain nezabíjí.

HN: Velké technologické firmy jako třeba Google, Apple či Facebook mají sídlo v Irsku. Případy porušování zákonů na ochranu osobních údajů tak má na starosti irská komise pro ochranu dat. Podle jedné studie nezvládá vyšetřit 98 procent významných případů. Hodlá s tím Evropská komise něco dělat?

U Irska se dopředu vědělo, že tam bude extrémní nápor na lidi. Musí dostát tomu, k čemu se zavázali. Pokud by to byl systémový problém, tak to pro mě znamená vzít si tu legislativu zpátky a navrhnout nový model. Nic takového ale v tuhle chvíli nechystám. Nejde jen o Irsko, ale i Evropský sbor pro ochranu osobních údajů jako celek musí být efektivnější. Pravidlo, že se stížnosti mají řešit tam, kde je soukromí narušeno, je správné. Z mého pohledu je klíčové, aby u GDPR platilo jeden zákon, jeden kontinent. Tedy aby se v jedné zemi nepromíjelo to, co se těžce postihuje jinde. V tomto vyvíjím tlak na harmonizaci rozhodnutí.

HN: Ukázalo se za téměř rok od zveřejnění návrhů Digital Services Act a Digital Single Market, že je v nich něco zbytečně přísné a něco naopak chybí?

Několik vlivných europoslanců už naznačovalo, že chtějí směrnice zpřísnit. Přísnější pohled mají i Německo a Francie. Naopak řada dalších to chce držet podle návrhu komise, která navrhuje regulaci v přiměřené míře. Zatím jsem ale nezaznamenala nic, co by mě vedlo k tomu, že návrhy nejsou dostatečné a nemohla bych je hájit.

HN: Poslední digitální věcí, která pod vás patří, jsou pravidla týkající se svobody médií. Co tady chystáte?

Na příští rok se připravuje legislativa o svobodě médií (Media Freedom Act). Jejím smyslem je podpořit v EU prostředí, kde média nebudou snadným soustem pro politizaci a ekonomické tlaky. Hodně to souvisí s nařízením o copyrightu, protože není možné, aby média dělala obsah a jejich práci zpeněžila některá z digitálních platforem.

HN: Jsou v některých členských státech média v ohrožení?

Polsko a Maďarsko ukázaly, že i v Evropě může vláda postupně začít vypojovat pojistky demokratického organismu, jako jsou nezávislé justice, občanská společnost a nezávislá média. Stav médií v obou zemích je problematický. Nejsou tam veřejnoprávní, ale státní média, která jen propagují vládu. V Maďarsku je kartel Kesma (mediální nadace blízká premiérovi Viktoru Orbánovi – pozn. red.) napojený na veřejné peníze. V Polsku je nebezpečný trend repolonizace médií, který jde proti svobodnému trhu. I proto tuhle legislativu připravujeme.