Poprvé od bolševické revoluce v 1918 směřuje Rusko do situace, kdy nezaplatí své závazky plynoucí z cizoměnových vládních obligací. Podle agentury Bloomberg v neděli vypršela lhůta na platbu asi 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů. Moskva argumentuje, že peníze zaplatit chce, ale nemá jak. Západní země kvůli invazi Ruska na Ukrajinu zavedly sankce, jež platbu neumožňují. Jak je to doopravdy? HN připravily otázky a odpovědi:

Co se nyní stalo? Vždyť o problémech Ruska se splacením dluhopisů se už mluvilo před časem.

Před měsícem, tedy 27. května, nedostali držitelé dvou cizoměnových ruských státních dluhopisů (jednoho dolarového a jednoho eurového) výplatu takzvaných kuponů čili úroků, které tyto obligace nesou. Platba se tehdy zadrhla proto, že v USA přestala platit dočasná výjimka ze sankcí pro ruskou centrální banku, která dovolovala Kremlu splácet dluhy vůči americkým držitelům dluhopisů.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Podle dokumentace ke zmíněným dvěma obligacím výše popsaná situace spouští třicetidenní odklad, během kterého má věřitel ještě šanci sjednat nápravu. Podle Bloombergu skončil odklad o půlnoci z neděle na pondělí moskevského času. Agentura Reuters zase uvádí, že podle některých právních výkladů odklad končí až následujícího pracovního dne, tedy o půlnoci z pondělí na úterý. Nesplacení kuponů do některého z těchto termínů je právními experty považováno za událost, která se běžně označuje anglickým termínem „default“.

Půjde vůbec o nesplacení čili default, když Rusko deklaruje ochotu platit?

Rusko se tomuto označení vyhýbá a argumentuje, že peníze na řádné splácení má, jen bylo do situace uměle dotlačeno Západem. Aby se vyhnulo problémům, rozhodlo, že bude úroky z tohoto dluhu vyplácet v rublech kvůli zásahu „vyšší moci“.

Ruský prezident Vladimir Putin zavedl před časem nová pravidla, podle kterých by závazky ze zmíněných dluhopisů měly být splněny tím, že Rusko zaplatí v rublech tamní agentuře, která platby investorům vypořádává. Rusko už několik takových plateb provedlo. Háček je ale v tom, že sama agentura je na sankčním seznamu EU a podmínky zahraničních obligací platbu v domácí měně neumožňují.

Nastává tedy nyní technicky vzato default?

Zatím stále ne. U mezinárodních obligací vyhlašují formálně default ratingové firmy, jako je Fitch nebo Moody’s. Ty se ale původně kvůli sankcím rozhodly, že pro ruské entity nyní nebudou vydávat ratingy. V úterý však agentura Moody’s uvedla, že Ruská federace je v platební neschopnosti, protože věřitelé nedostali na účet platbu úroků. 

V dokumentaci dluhopisů také stojí, že po skončení 30denního odkladu mohou držitelé default vyhlásit sami. Musí se jich ale na takovém kroku shodnout minimálně tolik, aby reprezentovali jednu čtvrtinu objemu daného dluhopisu. Věc je tedy v rukou investorů. Ti zatím podle expertů možná budou vyčkávat, třeba na to, zda se některé sankce s průběhem války nezměkčí. Nakonec se ale budou muset spojit a spustit proti Rusku například mezinárodní arbitráž. Tak jako tak je čeká dlouhá právní bitva, než se ke svým penězům dostanou.

Co na to říká Rusko?

Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku. Siluanov řekl, že jeho země prostředky má a má i vůli splátky řádně platit. „Každý, kdo rozumí tomu, co se děje, ví, že toto rozhodně není default,“ řekl Siluanov.

Jak je tato událost v rámci Ruska neobvyklá?

Odborníci upozorňují, že jde vlastně o raritu. Většinou držitelé dluhopisů řeší default v situaci, kdy daná země nemá peníze na výplatu dluhových závazků nebo je odmítne zaplatit. První byl v minulosti případ třeba Argentiny a jiných zemí, ten druhý příklad z dějin samotného Ruska: v roce 1917 svrhla bolševická revoluce cara a nová garnitura odmítla carské dluhy vůči zahraničí splácet.

Podobná situace nastala v Rusku i roce 1998, kdy se vláda prezidenta Borise Jelcina potýkala s finanční krizí a zhroucením rublu. Rusko tehdy nebylo schopno splácet závazky z rublových obligací a závazky z dluhu v cizích měnách řešilo takzvaným moratoriem – dohodlo se s investory na rozložení splátek v čase.

Kolik zahraničního dluhu ruská vláda a státní instituce mají?

V současnosti má podle dat agentury Bloomberg Rusko v zahraničních obligacích asi 40 miliard dolarů, asi polovina je v takzvaných eurobondech, tedy obligacích vydaných v eurech. V následujících měsících budou splátky, které mají držitelé ruských zahraničních dluhopisů dostávat, přibývat. Například ke konci června je ke splacení dalších 400 milion dolarů, v září dalších asi 360 milionů.

 Často se nyní v souvislosti s platebními problémy Ruska hovoří o státním bankrotu. Opravdu této zemi hrozí? 

Rozhodně ne. Pojem státní bankrot je navíc poněkud nepřesný, bankrotují hlavně firmy. Dalším argumentem, proč termín bankrot na situaci nesedí, je podle hlavního analytika Patria Finance Tomáše Vlka fakt, že částky, které má Rusko v následujících měsících investorům splatit, jsou relativně malé v kontextu miliardových příjmů, které do ruského rozpočtu každý den stále tečou za ropu a zemní plyn. O typickou platební neschopnost tu nejde také proto, že problém je hlavně v narušení platebního styku z důvodů sankcí.